První návtěvníci uvidí v Moravském krasu kresbu starou 7000 let
Pro turisty se otevírá Moravský kras. První návštěvníky upozorní průvodci v Kateřinské jeskyni na nejstarší kresbu v České republice. Mohutný kámen s černými čarami tu byl sice už dřív, ale zůstával bez povšimnutí. Teď se ví, že kresba je stará 7000 let.
"My jsme na to čekali s kolegy dost dlouho. V Maďarském Debrecínu nás napínali, než jsme ta data dostali," uvedl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.
'Mozek' si před sto lety vyfotil i objevitel Věstonické Venuše
Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl to zřejmě kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda.'Mozek s čarami' si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Za uplynulá desetiletí kolem balvanu prošly bez povšimnutí doslova statisíce turistů z celého světa.
Proč jsou na kameni čáry a ne kresby zvířat nebo lidí?
"V tom období, když skončil paleolit a skončily takové ty nádherné kresby, které už známe ze základních škol, například v jeskyni Altamira, tak vlastně v Evropě takovéto malířské projevy končí. Oni mají daleko jednodušší kresby. Kdybyste viděli jejich keramiku, na nich nic reálného není. Oni nezobrazovali lidská těla, nezobrazovali své bohy a všechno je to zakódováno vlastně v různých geometrických liniích, kterým těžko rozumíme, spíše bych řekl, že z 99 procent nerozumíme vůbec. A ty linie jsou z tohoto období."
V Kateřinské jeskyni jsou malby od pravěku až po 18. století
Dosavadní rekord držela malba také z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. Čáry na "Mozku" jsou ale staré 7000 let. Návštěvníci mohou kámen o rozměrech zhruba dva krát metr vidět při zpáteční cestě po levé straně. Od trasy leží necelých pět metrů. V Kateřinské jeskyni je několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.
Archeolog Martin Golec objevil kresby i v postranních chodbách jeskyně: "V chodbě jsou velmi zajímavé kresby, které možná naznačují lidské postavy. Jsou to takové svislé čáry a dole jsou vidličky, které ukazují na nožičky. Ale nám z těchto kreseb nevyšla ta data. Je to detektivka, která určitě bude mít pokračování. Z jiných evropských jeskyní bezpečně víme, že takto se znázorňovaly lidské postavy v této době."