Razantní zvýšení úrokových sazeb se podle ekonomů projeví se zpožděním
Česká národní banka výrazně zvýšila úrokové sazby. Podle opozice se zachovala jako nezávislá instituce. Naopak premiér a ministryně financí hodnotí rozhodnutí negativně.
Ekonomové čekali zvýšení sazby o půl procentního bodu. Centrální banka však byla ještě razantnější a základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Od této sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů.
"Čím déle bychom čekali, tím ten budoucí náklad bude vyšší. A to, pokud jsme o tom přesvědčeni, si nemůžeme dovolit," řekl ke zvýšení sazeb guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Za vysokou inflaci může i růst cen energií a dalších nákladů spojených s problémy v mezinárodní logistice. Zvýšení sazeb se podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy projeví se zpožděním. "Je tady snaha zabránit tomu, aby se inflace vymknula zcela kontrole a začala stoupat."
Jak dodal ekonom Jan Bureš, od konce 90. let jsme něco podobného nezažili.
"Česká národní banka, a já si myslím, že po právu, se bojí, že pokud včas nenormalizuje ty úrokové sazby, to znamená, nedá je po pandemii covid 19 na úrovně, které jsou pro ekonomiku běžné, to znamená někam do blízkosti dvou procent, tak hrozí, že ta inflace by se u nás mohla zabydlet natrvalo."
Ekonom Vávra: Jdeme polít ekonomiku ledovou vodou
Naopak ekonom Radovan Vávra, který dřív vedl Komerční banku, se domnívá, že zvýšením sazeb si zpomalíme růst. "Nejsou čipy, není nic, lidé nechtějí pracovat a my v téhle situaci jdeme polít ekonomiku ledovou vodou," upozorňuje na serveru Seznam Zprávy na jeden z důsledků.
Hlavní příčinou inflace je podle Vávry nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Svět chce po pandemii dohnat to, co zameškal. A tenhle problém podle exbankéře zvýšení sazeb nevyřeší. Inflace bude příští rok oscilovat mezi pěti a sedmi procenty, což podle něj není nebezpečné.
Jeho článek sdílela ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Také ona považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Míní, že "aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček."
Negativně hodnotí rozhodnutí ČNB i premiér Andrej Babiš (ANO). Řekl, že tento krok poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. "Myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa." dodal Babiš.
Naopak podle opozice se Česká národní banka zachovala jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že ČNB neměla jinou možnost, než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. Také poslanec ODS Jan Skopeček uvedl, že ČNB neměla mnoho jiných možností.
Guvernér Rusnok: Chceme ovlivnit chování firem a domácností
Dlouhodobý cíl centrální banky je držet míru zdražování kolem dvou procent. Inflace však v srpnu překonala čtyři procenta. Zvyšuje se i eurozóně, kde ceny rostou nejrychleji za deset let. V sousedním Německu překročila inflace v září rovněž 4 procenta. Ve Francii se přibližuje ke 3 procentům.
Česká národní banka chce svým zásahem ovlivnit zejména chování českých firem a domácností, například zmírnit jejich obavy z dalšího zdražování, dodává guvernér centrální banky Jiří Rusnok.
"Každé jednotlivé rozhodnutí každé domácnosti, každého podnikatele, nakonec i státu, je ovlivněno tím, jak jsou domácí úrokové sazby nastaveny. A to my už ovlivnit můžeme a musíme."
Ve 4. čtvrtletí je podle některých ekonomů velmi pravděpodobné, že meziroční růst inflace bude atakovat minimálně 5 % a výrazně nad 2 % bude i po větší část příštího roku.
