Referendum neplatné, přesun nádraží nadále sporný

Foto: ČTK

V sobotu proběhlo v Brně místní referendum o tom, zda zachovat železniční nádraží v dosavadním místě nebo zda ho přesunout o několik set metrů dál s investicí mnoha desítek miliard korun a přebudováním celé infrastruktury. Dlohodobá diskuse se ovšem v sobotu nikterak neuzavřela.

Foto: ČTK
V Brně průběh sobotního referenda sledoval kolega Jaromír Marek, který je teď na telefonu. Jaromíre, víme tedy, že o svůj názor se přišlo podělit bez jedné desetiny procenta 25 procent oprávněných občanů. Jak tento výsledek interpretuje městské zastupitelstvo a jak občanské iniciativy, které se vyslovují proti přesunu nádraží?

"Je to sporné. Podle zákona referendum rozhodlo, rozhodlo tím, že nebylo platné, nezúčastnilo se ho víc než potřebných 50,00 procent oprávněných osob, v Brně se zúčastnilo pouze necelých 25 procent. I tak je to ale 67 tisíc oprávněných voličů, občanů města Brna, a v tom je ta svízel. Magistrát argumentuje tím, že referendum je neplatné a projekty, jimiž bylo referendum de facto vyvoláno, zůstávají v platnosti, na druhé straně ti, kteří referendum vyvolali, tj. Koalice za nádraží v centru, argumentuje, že referenda se sice zúčastnilo procentuálně méně lidí, než bylo zapotřebí, ale přesto je to dost velké množství lidí, dost silný hlas. Je to zapeklité a jistě ta situace bude vyžadovat nějaké šalamounské řešení."

Jak dosvědčuje následující záznam, ve veřejnosti panují obavy o to, aby politická reprezentace byla ochotná a schopná dostatečně dlouhou dobu projekt přesunu řídit ke zdárnému cíli.

Architekt Vladimír Dominik hovoří o lokalitě pro odsunuté vlakové nádraží, foto: ČTK
(Záznam) "Do dneška není pořádný přístup na autobusové nádraží Zvonařka, a to by stálo pár desítek milionů, to by nemohlo stát moc. Tak proč neudělají napřed aspoň tohle, aby se prokázalo, že ty schopnosti tady jsou. Navíc víte, jak to dneska je: Jedna politická reprezentace něco slíbí, za čtyři nebo za dva roky jdou pryč, přijde druhá a ta má jiné priority. Jedni začnou stavět nádraží a druzí už tomu nebudou fandit a vylítne luftem šedesát nebo třicet miliard a my budeme chodit s kuframa dva kilometry (smích diváků) dva kilometry na nový nádraží nějakýma polama."

Uvedl divadelník Arnošt Goldflam ve veřejném vystopupení v brněnském Kabinetu můz letos v létě. Jaromíre, jakým způsobem vůbec zastupitelstvo komunikovalo s veřejností o tomto problému?

"Výsledkem toho, jak radnice komunikovala, nebo spíš nekomunikovala, výsledkem toho je právě to referendum, to, že se muselo rozhodovat plebiscitem. Mám dojem, že radnice města Brna se před referendem chovala trochu pošetile, jednak v městských novinách neumožnili publikovat názory opačné straně, nepustili je do veřejných diskusí, a dokonce primátor města vyzval občany, aby se referenda neúčastnili a tím dali najevo svůj názor, takže skutečně obavy o to, jestli se brněnská radnice snaží hrát s občany čistou hru, ty možná namístě jsou," soudí z Brna kolega Jaromír Marek.