Roň slzy, Boty proti lásce, Noční modlitba: Yvonne Přenosilová slaví sedmdesátiny

V roce 1963 se objevila na konkurzu do populárního divadla Semafor a pak následně ve známém Formanově filmu - tehdy jí bylo 15 a vše měla před sebou. Dnes slaví Yvonne Přenosilová 70. narozeniny.

Foto: Supraphon

Kariéra Yvonne Přenosilové měla bez většího přehánění raketový start. Zpívala s Olympikem, vystupovala v Semaforu i v zahraničí a objevila se v několika filmech. Spolupracovala s Karlem Gottem nebo Pavlínou Filipovskou. Měla specifický hlas i vzhled, typický byl pro ni především účes s rovně střiženou ofinou. Právě v šedesátých letech vznikly i její hity Roň slzy, Mně se líbí Bob nebo Javory. Bodovala také v tehdejší populární anketě Zlatý slavík. Do života Yvonne Přenosilové osudově zasáhly události roku 1968. Podepsala 2000 slov a po srpnové okupaci se rozhodla republiku opustit. Na rozdíl od mnoha jiných uměla několik jazyků a v emigraci se setkala i se svou rodinou. Usadila se v Mnichově, pracovala jako pozemní letuška i redaktorka Rádia Svobodná Evropa, kde tehdy působil i Karel Kryl.

V Německu se Yvonne Přenosilová vdala a díky tomu se tak stala snad jedinou českou zpěvačkou s titulem hraběnky. Manželství jí ale nevyšlo a po sametové revoluci stála zpěvačka před dalším rozhodnutím, zda zůstat v Německu nebo se vrátit po mnoha letech do Československa. Nakonec zvítězila druhá možnost. Po svém návratu zůstala ve Svobodné Evropě, která se do Prahy přestěhovala také, když česká redakce rádia skončila, spolupracovala Přenosilová třeba s Českým rozhlasem nebo Country radiem. A vrátila se i ke zpívání, třeba v muzikálech. Mnoho jejích písniček ze 60.let je navíc populárních dodnes a některá česká rádia je stále hrají. I když publikum chtělo slyšet vždycky hity jako Boty proti lásce nebo Roň slzy, ona sama za svou nejoblíbenější píseň označuje Noční modlitbu.