Rusové vzpomínají na invazi ze srpna 1968

V Praze byla představena nová kniha, která se věnuje tématu sovětské okupace ze srpna 1968. Název "Invaze 1968. Ruský pohled" napovídá, že jde o dílo průlomové, protože líčí českou traumatickou zkušenost z opačné strany, ze strany agresora.

Zleva ruský historik a disident Alexandr Daniel, zmocněnec pro lidská práva v Rusku Vladimir Lukin , účastník srpnové invaze generál Eduard Vorobjov a editor knihy Josef Pazderka, foto: ČTK

"Tak ostrý odpor a masový jsme nečekali. Bylo zřejmé, že lidé nechápou, proč jsme přijeli. Nečekali jsme ani jejich klidné a úporné argumenty, proč tu nejsme vítáni a proč o naši pomoc nikdo nestojí." Tak vzpomíná v nové publikaci Invaze 1968. Ruský pohled jeden z bývalých ruských vojáků, který byl nasazen v Praze. Ale nejen co si mysleli vojáci, také jak reagovala na srpen 1968 v Československu například sovětská liberální inteligence a ruští novináři působící v té době v Praze. Knihu připravil reportér České televize Josef Pazderka během svého působení v Moskvě:

"Zaznamenal jsem tam několik rozhovorů s někdejšími sovětskými vojáky ze srpna 1968. Jejich svědectví se samozřejmě lišila, někdo reflektoval, co se stalo, někdo dodnes nebyl schopen reflektovat. A taky svědectví sovětských novinářů, kteří byli tehdy v Praze, Vladlena Krivošejeva a Vladimira Lukina, kteří byli v Praze před srpnem tak dlouho, že pochopili, o čem Pražské jaro je, a postavili se proti invazi a krutě na to doplatili. A taky svědectví disidentů, kteří Pražské jaro velice silně prožívali a brali to jako ukončení vlastních nadějí na to, že by se v Sovětském svazu něco mohlo změnit,"

vysvětlil editor knihy. Podle ruského disidenta Alexandra Daniela, který se pražského uvedení knihy zúčastnil, následovalo v Rusku po potlačení Pražského jara více než sto nejrůznějších veřejných protestů proti okupaci, o nichž se v Česku dnes neví.

Velvyslanec ČR v Moskvě Petr Kolář připomíná, že pro zlepšování vztahů na diplomatické úrovni je nutné, aby veřejnost na obou stranách byla lépe informovaná. Tomu může kniha Josefa Pazderky napomoct.

"Bylo tam a dodnes je řada intelektuálů, kteří to vnímají obrovské trauma, jako svoje vlastní selhání, jako strašlivou ostudu. Je dobře, že se česká veřejnost prostřednictvím této knihy dozví i toto. Já samozřejmě podporuji, aby ta kniha byla vydána i v ruštině, ale už teď jsem rád, že vychází v češtině, protože to snad umožní našim lidem podívate se na ten problém i očima Rusů. Taková možnost tu dosud nebyla,"

řekl diplomat Radiu Praha. Také Rusové nejsou příliš informovaní, zejména mladá generace, řeší mnoho větších a hlubších otázek, než je historický problém spojený s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jak říká Josef Pazderka, ukázal to nedávný průzkum veřejného mínění:

"Sociologické centrum Levada, jedna z nejrespektovanějších sociologických agentur v Rusku, provedlo v roce 2008 ke 40. výročí invaze průzkum mezi obyčejnými Rusy a vyšlo z toho, že více než polovina Rusů v zásadě neví, co si o invazi myslet, nezná základní informace a snaží se od toho odstřihnout jednoduchou berličkou, že Rusko není Sovětský svaz, takže se k tomu nebudeme vyjadřovat."

Pazderka připomíná, že cílem jeho knihy nebylo někoho obhajovat:

"Názor na invazi a její hlavní aktéry vojáky máme jednoznačný: bylo to zlo a bylo to špatné. Ale snažíme se od té velké kategorie zla ustoupit a vidět za ní někoho konkrétního. Co ti lidé mohli, někdo nesl větší zodpovědnost, někdo menší, zajímalo nás, jak to vlastně probíhalo. Nesnažili jsme se nikoho ospravedlnit."

Knihu Josefa Pazderky vydaly společně Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Torst.