Ruští agenti se v Česku aktivizují

r_2100x1400_radio_praha.png

Ruští agenti se snaží prosazovat své zájmy v České republice také přes politiky. I tuto skutečnost zveřejnila Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2008.

Už loni konstatovala Bezpečnostní informační služba, že v České republice intenzivně působí ruští agenti. Rozvědka uvedla, že v roce 2007 se ruští agenti snažili zejména ovlivnit veřejné mínění proti plánované stavbě radaru amerického protiraketového deštníku v Česku. Také vojenské zpravodajství zaznamenalo konkrétní zájem o informace k možné výstavbě protiraketové základny USA či její součásti na území České republiky. Kvůli těmto informacím se měla uskutečnit schůzka šéfů českých tajných služeb s branným výborem Poslanecké sněmovny. Předseda výboru pro obranu Jan Vidím ji však nakonec zrušil.

"Rusko se stále považuje za Sovětský svaz a nás má stále jako své vazaly a chová se tak k nám. Opravdu to spravíme jenom tím, že budeme dobrými partnery Evropské unie, že budeme dobrými partnery Spojených států,"řekl nyní Jan Vidím ke zprávě BIS pro Českou televizi. Jeho poslanecký kolega Jeroným Tejc k tomu dodal:

"Mě nepřekvapuje to. že se zvyšuje zájem. Otázkou je, jak je tento zájem opětován od českých politiků, případně jejich asistentů, a zda jsou k tomu nějaké konkrétní poznatky, které by toto prokazovaly."

Podle letošní výroční zprávy BIS vystupují v Česku ruští agenti ze všech zpravodajských služeb nejaktivněji. "Činnost ostatních zpravodajských služeb na našem území byla z hlediska rizik pro Českou republiku v minulém roce minimální," konstatovala kontrarozvědka. Mluvčí BIS Jan Šubert Českému rozhlasu vysvětlil, o co se ruští agenti u nás snaží, co je jejich zájmem:

"Oni především, a to můžeme spolehlivě říct, že pokračovali v takovém posilování svého vlivu na naše hospodářské struktury. Zejména v oblasti naší ekonomiky, ale také vědy a techniky, rozšiřovali své informační zdroje i cesty, kterými u nás působí. A u zpravodajců, kteří jsou pod diplomatickým krytím, můžeme doložit trvalý zájem o kontakty s poslanci parlamentu, jejich asistenty a pracovníky zahraničních oddělení našich politických stran. Obecně lze říct, že ruské zpravodajské služby chtějí o nás mít co nejvíce informací z nejrůznějších oblastí. Tady nejde o to, že by měl následovat nějaký zvrat směrem ke komunismu nebo něco takového. Zpravodajská práce je běh na dlouhou trať, a to jsou informace, které se výborně mohou hodit třeba za deset, za patnáct let. A přece jenom střed Evropy není pro sovětskou zpravodajskou službu, opravuji - ruskou zpravodajskou službu něčím příliš vzdáleným a něčím, nad čím by mohla jen tak mávat rukou a dívat se, co se tady děje."

To slovní zaškobrtnutí mluvčího Bezpečnostní informační služby Jana Šuberta má své opodstatnění, protože kontrarozvědka ve své zprávě konstatuje, že ruské tajné služby se vracejí k sovětské praxi. Dokonce se v tisku objevily titulky, které hlásaly, že ruští špioni opět rozjíždějí praktiky studené války. Jan Šubert je v hodnocení jejich činnosti přece jen mírnější:

"Ten titulek je přece jenom určitá nadsázka, i když možná jen do určité míry. Naše kontrarozvědka může potvrdit návrat ruské špionáže k metodám tzv. aktivních opatření, které sovětská špionáž úspěšně používala při infiltraci do různých mírových hnutí v západní Evropě. I dnes ale jde o ovlivňování a pronikání do různých občanských uskupení nebo mezinárodních organizací včetně třeba obchodních společností, které ale o tom, že jsou zneužívány, třeba vůbec nevědí."

Vliv a význam agentů a bezpečnostních složek v rámci Ruska roste. BIS však upozorňuje, že nelze přesně rozlišit, které osoby v Česku jsou nasazeny zpravodajskými službami a které jinými státnímu subjekty či soukromými firmami.

V otázce počtu ruských agentů působících v Česku držel mluvčí BIS Jan Šubert přísného bobříka mlčení:

"Já se velice omlouvám, ale pokud jde o kontrašpionáž, tak my se velice striktně řídíme jenom směrem k veřejnosti pouze těmi informacemi, které poskytujeme. Já je nemohu více rozšiřovat, ale mohu odkázat na některou výroční zprávu z minula, myslím že je to rok 2005 nebo 2004, kde takové určité srovnání existuje. Určitě to nejsou stovky."

Stejně striktní byl Jan Šubert v otázce věrohodnosti údajů poskytovaných Bezpečnostní informační službou. Možnost pouhého kvalifikovaného odhadu nepřipustil:

"Já bych ten odhad předem vyloučil. Všechny informace, všechny poznatky, které jsme zveřejnili v naši výroční zprávě, se skutečně pevně opírají o poznatky, které máme z příslušného prostředí. Naše informace jsou spolehlivé a vysoce věrohodné."

Kvůli možnému napojení na ruské zpravodajské služby byl v srpnu vyhoštěn z České republiky zástupce vojenského přidělence při ruském velvyslanectví v Praze a další ruský diplomat, kterému české úřady nedoporučily návrat z dovolené do Prahy. Podle některých informací se údajní agenti pokoušeli napojit na lidi z ministerstva obrany, zajímali se prý o vše, co se týká armády, zejména o americký radar.