Rychnov nad Kněžnou - dějiště slavné Poláčkovy knihy Bylo nás pět
V Rychnově nad Kněžnou najdou návštěvníci několik zajímavostí. Je tu třetí největší zvon v Čechách, zámek rodu Kolowratů a sousoší pěti malých kluků. Právě v Rychnově se totiž odehrává děj slavné knihy Karla Poláčka Bylo nás pět.
Největším překvapením v Rychnově nad Kněžnou byl náš průvodce Patrik Holubář, který nás přivítal jako Zilvar z chudobince. Tedy jako jedna z postav pětice místních kluků, kteří jsou hrdiny Poláčkova románu Bylo nás pět. Procházku po městě jsme začali u Poláčků v domě číslo 47, na jehož místě stával původní dům. Památník spisovatele Karla Poláčka je pak v bývalé židovské synagoze. Malou oklikou jsme se vrátili na náměstí, kterému od roku 1804 vévodí radnice.
"Dokonce v dávných dobách byla v jejím sklepení mučírna. Všechny domy tady na náměstí byly bachraté jako buchty na pekáči. Jenom budova okresního hejtmanství byla dvoupatrová. Na budově radnice máme pamětní desku a to Magdaleny Dobromily Rettigové, která v této budově radnice dopsala v roce 1825 domácí kuchařku,"
uvedl při zdařilé imitaci literárního Zilvara Patrik Holubář. Naše cesta Rychnovem nad Kněžnou vedla dál, až k novému sousoší pěti kluků, hrdinů knihy Bylo nás pět. Ke slavnostnímu odhalení díla profesora Michala Moravce došlo roku 2003.
"A byla to obrovská sláva. Dokonce přijeli hoši, kteří hráli v televizním seriálu. Vzpomenete si na všechny mé kamarády?"
A tak jsme lovili v paměti, dokud se nám to nepovedlo. Procházka po Rychnově nás nakonec dovedla až k zámku, který patří opět rodu Kolowratů. Jejich jméno prý vychází z pověsti, kdy jistý silák zachytil loukotě kola u splašeného královského povozu a ze slov 'kolo' a 'vrať' se pak odvozuje jméno Kolowrat.
"Rychnovský pan Heřman daroval své dceři Ofélii k narozeninám jelena Huberta. V den pořádání honu se Ofélie rozhodla na jelenovi projet. Ovšem v lese se splašil a pádil cestou necestou. Naštěstí nedaleko pracovali dřevorubci a jakmile zahlédli jelena s panskou dcerkou, tak okamžitě hodili jelenovi do cesty kmen břízy, aby se nedostal ke skalám a tak jí zachránili život. A od té doby má Rychnov ve znaku pannu na jelenu."
Rychnovský zámek je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách, což potvrdila manželka majitele Andrea Kolowrat - Krakowská, původem Rakušanka.
"Santini Aichel tady vystavěl obrovský komplex. Je tu i kostel, který k zámku patří. Santini postavil i kolej, která dneska už nestojí, a jízdárnu. Když lidi přišli do Rychnova a viděli ten obrovský komplex, tak říkali rychnovské Hradčany."
V Rychnovském zámku je veřejnosti přístupná zámecká obrazárna, kde naleznete skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. Je tu na 300 barokních obrazů. Návštěvníci tu najdou i sbírku střelných zbraní z 18. století, původní nábytek Kolowratů i sbírku skla. Zámek nechal postavit jeden z nejvýznamnějších členů rodu František Karel Kolowrat Libštejnský, bohatý moravský hejtman. Když stojíte před zámkem, napadne vás otázka, kolik je tu vlastně místností. To ví Andrea Kolowrat - Krakowská.
"My máme 298 místností a velký kostel, jehož fasáda vypadá jako sv. Mikuláš v Praze."
Kousek dál stojí renesanční zvonice. Zvon se jménem Kryštof ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Na něj vymodeloval svůj znak a reliéfy s motivy ukřižování sv. Kryštofa. V plášti je pak zalito 25 kusů mincí.
"To je třetí největší zvon v Čechách. Je to starý zvon z roku 1604 a je zajímavé, že byl slyšet 40 kilometrů daleko. Váží 7 tisíc kilogramů."
Současným majitelem zámku je Jan Egon Kolowrat - Krakowský. Jednotlivé větve tohoto starobylého rodu měly ve svých řadách zajímavé osobnosti. Například posledním členem Libštejnské větve byl nejvýznamnější politik rodu František Antonín, stal se prvním ministerským předsedou Rakouského císařství, založil Národní muzeum a věnoval mu svoji mineralogickou sbírku a 35000 knih.
Na zajímavé muže nebyla chudá ani Krakowská větev. Například Norbert Leopold ve své době patřil k nejškaredějším mužům českého království. Kvůli výjimečnému duchu si ho však oblíbila samotná císařovna Marie Terezie. Stal se jejím kancléřem a důvěrníkem, ministrem vnitra, a možná i mnohem víc. Hrabě Leopold se do dějin zapsal posledním pražským pistolovým soubojem v roce 1876 a osudy jeho syna Alexandra byly dokonce vylíčeny v Branaldově knize Dědeček automobil. Díky Kolowratům vznikl i vzácný klenot. Ludmila Eva měla svatební šaty pošité více než 6 tisíci diamanty a odkázala je pražské Loretě. Právě z těchto briliantů pak Johann Fischer z Erlachu vytvořil náš nejvzácnější barokní klenot, pražskou Sluncovou monstranci.
