S prof. Otou Ulčem o nebezpečí islámského radikalismu

Co rok, to nová kniha. I tak lze charakterizovat spisovatele a publicistu, bývalého profesora Newyorské univerzity v Binghamptonu ve Spojených státech Otu Ulče. Jeho glosy o životě v Americe i zážitky z cest po světě se často objevují v internetovém Neviditelném psu, pro velké české deníky píše o politické situaci v Česku z pohledu exulanta, který ve Spojených státech žije už půl století. Na jeho nejnovější knihy jsem se ho zeptala při jeho letošní návštěvě Prahy. A dostalo se i na velmi aktuální téma - nebezpečí islámského radikalismu, které si připomínáme zvláště v těchto dnech, při šestém výročí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku:

Ota Ulč

Co píšete, co chystáte? Vyjde Vám nová kniha?

"Vyjdou knížky dvě. Jedna se jmenuje O čem dumá česká hlava. Zase ji ilustruje Jiří Slíva. Udělal krásnou obálku českého lva s korunou a v té tlapě drží prasátko, co jsme do něj házívali penízky."

Česká hlava dumá o prasátku a o úsporách?

"Ne, ne. Česká hlava dumá o všem možném, týkajícím se této společnosti. O dilematech, kterými se zabýváme. A ta druhá /kniha/ je spíš mezinárodního charakteru a jmenuje se Zašmodrchaný svět."

Čím se svět podle Vás zašmodrchal?

"Zašmodrchal se z řady důvodů a mnoha směry a ten pro mne nejméně překvapivý byl ten, že po skončení studené války, po rozpadu toho mesiánského komunistického hnutí, které chtělo uspořádat nirvánu, tady najednou máme islámské hnutí. Snahu docílit světového kalifátu, který se jim před staletími nepovedl, a doufejme, že se jim nikdy nepovede. A že se lidská civilizace nedožije doby, v níž smrt bude vítána. Oni říkají: máme obrovskou výhodu nad vámi, vy lnete k životu, my dáváme přednost smrti.

Mučednické...

"Ano, mučednické. A vůbec vysvětlování toho mučednictví. Co je to za mučednictví, když se obalím třaskavinami, vlezu do cukrárny a vyhodím ji do luftu. To není mučednictví, ale nihilistická, hrozná, krutá a neomluvitelná vražda."

Má tohle zašmodrchané klubko nějakou nitku, za kterou by bylo možné zatáhnout, aby se rozšmodrchalo?

Foto: ČTK

"Buďme polooptimisty. Kdybych hledal nějaký precedens, který by mne k tomu optimismu vedl, snad bych jedině ukázal prstem k Severnímu Irsku. Protestanti s katolíky se tam požírali kolik desetiletí a konečně došli k rozumu, doufejme, že permanentnímu, když se vyčerpali. Teď si ale představit, jak vyčerpat Usámu bin Ládina a tyto fanatiky! Nebo Ahmadinedžáda v Íránu. Proboha, on skutečně věří tomu, že ze studny vyleze imám z 12. století a zavede krásný světový mír! A vyžádal si od svých ministrů, aby písemně potvrdili věrnost tomu imámovi. Oni vzali ta vyjádření věrnosti a naházeli je do studny. A dnes je to velice význačný nepřítel zejména zásluhou atomových zbraní, jichž se mu brzo dostane."

Sovětský svaz bylo možné uzbrojit. Co lze udělat s radikálním, militantním islamismem?

"Chce to, aby se konečně našla odvaha těch tzv. mírných, rozumných, racionálních muslimů, kteří přeci nebaží po sebedestrukci. Jich je většina, jsou ovšem v defenzívě."

Slušná většina vždycky mlčí...

"Slušná většina mlčí, teď jde ale o to, aby ji neumlčeli nadosmrti. Občas se někdo ozve, objevily se už i knihy velice rozumných lidí, psané spíš ženami než muži. Tak mírný kondicionální optimismus. Tak se na to dívám."

Děkuji.

---

Pro dnešní setkání s prof. Otou Ulčem jsem vybrala i jednu z jeho črt, která se dotýká nebezpečí islámského radikalismu. Uslyšíte ji ve zkrácené verzi, v podání Josefa Kubeczky:

---