Schodek veřejných financí

Schodek veřejných financí se neustále prohlubuje. Loni byl, bez příjmu z privatizace 93 miliardy korun a letos vyskočí až na 190 miliard. To znamená, že se na hrubém domácím produktu bude podílet téměř devíti a půl procenty. Přitom ovšem maastrichtská kritéria Evropské unie povolují deficit pouze do výše tří procent HDP. Podle ministra financí Pavla Mertlíka by ale tento fakt neměl vstup Česka do unie nijak zásadněji ovlivnit.U dnešní ekonomické rubriky vás vítá Zdeněk Vališ.

Ministr financí vidí řešení ve snižování veřejných výdajů a naopak zvyšování daňových příjmů, hlavně daně z příjmu fyzických osob. Tam by se horní hranice mohla zvýšit z 32 na 35 procent. Podle Pavla Mertlíka má ze zemí OECD tak nízký strop daňová sazby u fyzických osob už jen Nový Zéland. Také by se měly sladit daně osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců, protože současné zvýhodnění těch prvních je nelogické a neetické. Tato vláda , jak říká Mertlík, už ale zvýšení daní nestihne. Čeká to až na příští vládu. S tím ale nesouhlasí předseda ODS Václav Klaus. Odborníci se v podstatě ztotožňují s názorem, že na špatném vývoji veřejných financí se z velké části podílejí výdaje spojené s úhradou transformačních nákladů na stabilizaci bankovního sektoru. Odborníci také připomínají, že nízký deficit veřejných výdajů v první polovině devadesátých let byl způsobem tím, že transformace české ekonomiky neprobíhala na rozdíl například od Polska či Maďarska důsledně a dnes Česko vlastně platí za mnohé hříchy minulosti. Ministr financí Pavel Mertlík ale zdůrazňuje i nutnost omezovat zákonem dané výdaje. Třeba bez penzijní reformy se podle něj trend růstu schodků veřejných rozpočtů nepodaří zastavit.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Privatizace posledního velkého peněžního ústavu v Česku Komerční banky je v plném proudu. Vláda schválila čtyři zahraniční zájemce o koupi 60procentího státního podílu a ti se v těchto dnech s bankou zatím orientačně seznamují. Podle generálního ředitele Komerční banky Radovana Vávry by tyto aktivity měly skončit do 19. března. Jednou z informací, která investorům zůstává stále utajena, je výsledek hospodaření za rok 2000. K dispozici mají pouze čísla za první tři čtvrtletí loňského roku. V tomto období se Komerční banka potýkala s téměř miliardovou ztrátou. To ale neznamená, že investorům zůstanou celoroční výsledky utajeny i v okamžiku, kdy se budou rozhodovat, jakou sumu za Komerční banku státu nabídnou. A právě ten, kdo do zmíněných obálek napíše nejvyšší sumu, má podle Radovana Vávry největší šanci Komerční banku získat. Výše částky, kterou stát za prodej druhého největšího ústavu v zemi dostane, vlastně ukáže, jak velkou ztrátu celkově utrpí. Zatím vložil stát do ozdravění Komerční banky téměř 60 miliard korun a před Vánocemi jí poskytl další dárek v podobě 25 miliard korun záruk na špatné pohledávky. Generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra před časem odhadoval, že vláda může za prodej státního podílu v bance dostat kolem 40 miliard korun. Stojí si pořád za tímto číslem nebo ho na základě nějakých nových informací z dosavadního průběhu jednání pozmění? Za stejnou částku, tedy za 40 miliard korun, prodala vláda před dvěma roky Československou obchodní banku. V tomto případě ovšem belgická KBC Bank získala vcelku zdravý peněžní ústav, nezatížený špatnými úvěry a nezatěžující tudíž české daňové poplatníky. Naopak při loňském prodeji České spořitelny rakouské Erste Bank už výnosy státu prakticky pokryly jen jeho předchozí výdaje do spořitelny. A privatizace Komerční banky bude z hlediska vložených nákladů a prodejní ceny v každém případě ztrátová. Držet dál státní podíl v bance a chránit jí před případným krachem, který by měl katastrofální důsledky, by ale bylo pro daňové poplatníky mnohem dražší.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

A na závěr ještě pravidelný pohled do kurzovního lístku České národní banky na čtvrtek 15. Února. Dolar 37 korun, 51 haléřů. Marka 17 korun, 65 haléřů.

---