Senát nechce EET pro živnostníky a firmy s obratem do 750 tisíc korun
Elektronická evidence tržeb (EET) by se podle Senátu neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750.000 korun. Horní komora tuto změnu doporučila vládě. Podle oponentů se ale případnou změnu nepodaří přijmout včas, tedy do zahájení další vlny EET na jaře příštího roku.
Signatáři petice tvrdí, že EET znamená pro podnikatele nárůst byrokracie, a malé živnostníky likviduje. Podle autora petice Ivo Hucla úlevy příliš nepomůžou, evidenci požadují zrušit úplně:
"Pro malého podnikatele je daleko obtížnější vyrovnat se s ekonomickými nároky. Proč by si měl elektronickou pokladnu pořizovat třeba jazzový hudebník, který prodá na svých koncertech 100 CD za rok?"
Elektronická evidence tržeb začala platit loni v prosinci pro hotely a restaurace. Po nich se od března letošního roku zapojily do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy. Třetí fáze má začít v březnu příštího roku a týká se občerstvení nebo farmářských trhů, čtvrtá fáze zahrne už i řemeslníky a má začít v červnu 2018.
Průměrná mzda v Česku ve 3. čtvrtletí vzrostla nad 29.050 korun
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29.050 korun. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za růstem mezd je podle ekonomů především dobrý vývoj ekonomiky a nedostatek pracovníků, což vytváří tlak na zaměstnavatele. Průměrná mzda v Česku se zvyšuje nepřetržitě od začátku roku 2014.
Nejvýrazněji, o víc než desetinu stouply ve třetím čtvrtletí mzdy v ubytování, stravování a pohostinství. Výdělky tam ale zůstaly nejnižší - v průměru 17.400 korun. Téměř desetiprocentní byl meziroční růst v oboru zdravotní a sociální péče. Nejpomaleji, zhruba tříprocentním tempem se zvýšily mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje kolem 50.000 korun.
Pokud by tak výrazný růst průměrných mezd vydržel, může se Česko v dohledné době přiblížit výdělkům v Rakousku nebo Německu? Výsledek spočítal ekonom Viktor Ziesel z Komerční banky.
"Když vezmeme současný sedmiprocentní růst u nás, a vzali bychom v potaz 1,5 procentní posilování koruny každý rok, a řekli bychom si, že mzdy v Německu porostou pouze o tři procenta, tak by trvalo přibližně 22 let, než bychom se dostali na německou průměrnou mzdu."
Takový scénář je ale velmi optimistický - v tom reálnějším odhaduje Viktor Ziesel, že Německé mzdy doženeme asi za 50 let. Průměrná mzda tam je asi 3700 euro - tedy necelých 95 tisíc korun měsíčně.
Poslanci schválili základní údaje státního rozpočtu na příští rok
Rozpočet poslancům představil končící ministr financí Ivan Pilný (ANO). Hned v úvodu zdůraznil, že letos je proti jiným rokům na projednání mnohem méně času a že během projednávání už ho ve funkci nahradí jeho nástupce.
"Pro mě je ten rozpočet uměním možného, takže není úplně špatný. Samozřejmě ho můžu těžko označit za proinvestiční."
Pilný řekl, že nesdílí obavy Pirátů z nárůstu státního dluhu, na druhé straně připustil, že Česko je velmi málo připraveno na okamžik, kdy dojdou evropské peníze.
Pokud by Česko chtělo začít platit eurem, stálo by kolem 20 korun
Pokud se Česká republika rozhodne začít platit eurem, je nutné počítat s kurzem 20 korun za euro. Na diskusi s exportními firmami se na tom na Pražském hradě shodli nastávající premiér Andrej Babiš z hnutí ANO a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Oproti současné situaci by to znamenalo posílení české měny o více než pět korun. Odhad vychází ze srovnání se Slovenskem, a je potřeba počítat i s tlakem konkurentů v eurozóně, popisuje guvernér Rusnok:
"Uvědomte si taky domácí politický tlak. Copak lidé budou chtít vstupovat za 25 korun do eurozóny? To budou plné noviny toho, jak jsme ožebračili naše střadatele."
Na výrazném posílení koruny by vydělaly domácnosti, naopak exportní firmy by v cizině těžko mohly konkurovat cenou. Kdy by Česko mohlo přijmout euro, ale zatím není jasné. Podle Babiše jsou dnes s eurem spojené spíše nevýhody.
Pohled šéfů strojírenských firem na přijetí eura se za poslední rok výrazně změnil. Zatímco loni se pro zavedení eura vyslovilo pouze 44 procent exportujících společností, aktuální výzkum společnosti CEEC Research ukázal, že pro přijetí eura by bylo už 73 procent ředitelů firem.
Škoda Auto postaví v Mladé Boleslavi novou lakovnu za 5,5 mld Kč
Sehnat stavební firmu na menší zakázky je stále těžší
Podle statistiků se meziročně výkon stavebnictví zvýšil o šest procent. Malé firmy pociťují, že lidé mají víc peněz a častěji se pouští do rekonstrukcí nebo staveb, které dříve odkládali. Zakázek přibývá i velkým stavebním společnostem, především od velkých investorů nebo státních institucí. Devět z deseti firem odmítá ztrátové zakázky, což dříve nedělaly, aby měly alespoň nějakou práci.
Firmy, které se specializují na stavbu bytových a rodinných domů si už dlouho dobu stěžují na to, že je brzdí zdlouhavá stavební povolení. Například v Praze dokončily firmy od ledna do října 3 872 bytů. To v meziročním srovnání znamená pokles o více než 11 procent. Nedostatek bytů pak vede k růstu cen - upozorňuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková:
"Jenom za poslední dva roky ceny novostaveb vzrostly v průměru o 40 procent. Kromě toho rostou logicky i nájmy, což se negativně odráží na zvyšujících se výdajích českých domácností na bydlení. Ty jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě. Podle Eurostatu patří ČR v tomto ukazateli do první šestky evropských zemí."
Navzdory současnému oživení zůstává stavebnictví stále výrazně pod svými vrcholy z let 2008 a 2009.
Zemědělcům a zpracovatelům se daří pronikat na další zahraniční trhy
"Ze zemědělských potravin a komodit je zájem hlavně o české obilí, sušené mléko nebo chmel, ze kterého se vaří pivo na Kubě. Právě tam směřuje většina z tohoto podpořeného vývozu. Zajímavostí je, že na Kubu Česká exportní banka financuje také vývoz lahvových uzávěrů pro tamního výrobce rumu."
Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík si myslí, že z podpory budou těžit v první řadě zpracovatelé. Podpora by mohla pomoci bilanci zahraničního obchodu. Podle údajů ministerstva zemědělství se totiž v letošním prvním pololetí schodek agrárního zahraničního obchodu meziročně zvýšil o 2 procenta na téměř 12 miliard korun. Větší vývoz by mohl toto saldo snížit.
GfK: Průměrná kupní síla obyvatel ČR letos vzrostla o 8 procent
Průměrná kupní síla obyvatel ČR letos vzrostla o osm procent na 8394 eur (218.000 Kč) na osobu za rok. Nejvyšší úroveň kupní síly je v Praze, v přepočtu na obyvatele meziročně nejvíce vzrostla na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku. Vyplývá to ze studie společnosti GfK.
Disponibilní příjmy každého Čecha činí každý měsíc 18.000 Kč. Tato hodnota se ale výrazně liší podle regionů. Jsou vesnice, kde dosahuje pouze poloviny této hodnoty. Nejvyšší úroveň kupní síly mají Pražané, přičemž metropole celkový průměr ČR převyšuje o téměř 30 procent. V poslední době se ale její dominance mírně snižuje.
Češi utratí tři a půl procenta ze svých příjmů za alkohol
"Když to rozpočítáme na obyvatele, činí roční útrata za lihoviny více než tisíc Kč na hlavu. Navíc lihoviny vykazují setrvalý rostoucí trend několik posledních let."
Podle Českého statistického úřadu loni vypil každý obyvatel Česka v průměru 7 litrů lihovin, 19 a půl litru vína a 147 litrů piva.
