Senátoři: Braňme Šumavu, ministerstvo nic nedělá!

Kůrovec, foto: ČTK

Spory o způsob péče o lesy v národních parcích se vleče už léta, nyní se ozval v tomto směru další konkrétní hlas: Dvacet senátorů požádalo dopisem premiéra Mirka Topolánka, aby otázku dalšího postupu na Šumavě řešil celý kabinet. Nedůvěřují totiž rozhodování ministerstva životního prostředí.

Kůrovec, foto: ČTK
Spor o to, zda těžit stromy napadené kůrovcem i v nejpřísněji střežené I. zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost i politiky. Po vichřicích Kyrill a Emma, které kácely rozsáhlé porosty, požadují senátoři, kteří jsou často starosty obcí, urychlené řešení, aby se předešlo přemnožení kůrovce.

Stanovisko ministerstva vysvětluje Jarmila Krebsová z tiskového odboru: "Ministerstvo životního prostředí vychází z toho, že v národních parcích je určitá zonace, a v těch nejsennějších úsecích, které jsou zařazeny do 1. zón, probíhá takzavný bezzásahový režim, který by měl ponechat přírodu jejímu přirozenému vývoji, a příroda by si měla poradit se všemi anomáliemi, které nastanou."

"Naše výsledky ze Šumavy i jiných lesních rezervací potvrzují, že horské smrčiny, i když v minulosti značně ovlivněné člověkem, mohou existovat i bez lidského zásahu. Kůrovec navíc les poměrně rychle mění v mnohem rozmanitější a strukturovanější porost," tvrdí Karel Prach a Magda Jonášová, biologové z Českých Budějovic na stránkách časopisu Šumava. Rozpad horské smrčiny vlivem kůrovce podle nich "neznamená zánik ekosystému, ale naopak je základním předpokladem jeho trvalosti. V žádném případě jej nelze srovnávat s holinami, které vznikají po tzv. zásahu proti kůrovci. Ty jsou absolutně nepřirozeným prvkem, který v přírodě nikdy nevznikne."

Senátor ODS a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa si ale stejně jako další signatáři dopisu myslí něco jiného.

"Těm lesům byla dvě stě let poskytována ochrana proti kůrovci a nyní najednou ze dne na den přestala být poskytována a vlastně ty nejcennější části Šumavy jsou ponechány k uschnutí. A pohár trpělivosti nás politiků přetekl. Mělo by se samozřejmě generálně rozhodnout, kudy dál na Šumavě, protože to, že se nebude zasahovat proti kůrovci a že se Šumava nechá uschnout, to je rozhodnutí funamentalistických ochranářů, velmi malé skupiny lidí. Politický názor je zcela jiný."

Jirsa odmítl argumenty, podle nichž jde zastáncům boje s kůrovcem o vytěžení šumavských lesů. "Nikdo nechce dřevo z Šumavy odvážet,"řekl. Ministerstvo vysvětluje, že situace se v rámci podmínek na ochranu lesa, řeší:

"Ministerstvo životního prostředí je si samozřejmě vědomo, že není možné ohrozit další lesy v okolí, a proto se snaží provádět určité způsoby sanace, které jsou v národním parku možné...," uvedla Krebsová.

Na dopis senátorů reagoval i exministr životního prostředí Libor Ambrozek:

"Velmi mne mrzí, že se několik senátorů nechalo vtáhnout do dnes už pravidelné sezonní války proti Šumavě. Přírodě nelze pomoci politickým nátlakem(...)." Nejde podle něj o žádný nevyzkoušený experiment, jak tvrdí senátoři v dopise, podobně je spravován sousední Bavorský les, říká Ambrozek.