Ministerstvo odmítá ultimativní nátlak kraje kvůli kůrovci

r_2100x1400_radio_praha.png

Výskyt lýkožrouta smrkového neboli kůrovce je na Šumavě pod kontrolou, tvrdí správa Národního parku i ministerstvo. Lýkožrout tu byl a bude, jinde v republice se vyskytuje daleko více. Jihočeský kraj ale hovoří o pandemii kůrovce a hejtman pohrozil zavedením stavu nebezpečí, pokud s ním ministerstvo životního prostředí nezačne komunikovat a nezačně situaci rázně řešit.

Foto: Barbora Kmentová
O kůrovcové kalamitě se mluví už roky. Jádrem sporu je ponechávání odumřelého lesa v bezzásahové zóně národního parku. Podle přírodovědců a ochranářů je nezbytné vystavit les přirozené obnově. Naproti tomu kraje, svaz obcí Šumavy a někteří politici tvrdí, že nezasahování proti kůrovci způsobuje nedozírné škody. Na jaře letošního roku postup Správy národního parku odsoudil bývalý premiér Miloš Zeman. Ve stejné době vyvrcholila petiční akce Zachraňme Šumavu. Současný jihočeský hejtman Jiří Zimola hrozí vyhlášením stavu nebezpečí.

"Zde mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení tohoto stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu životního prostředí a Správě Národního parku Šumava, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci tak řešit velmi radikálně. ... V tom případě bych mohl nařizovat i provádění těžby a odtěžení těchto kůrovcem napadených stromů,"

Foto: Rafal Konieczny, Creative Commons 3.0
řekl v neděli pak na mimořádné konferenci. Jeho podmínkou je, aby s ním začalo jednat ministerstvo životního prostředí a aby byla okamžitě sestavena krizová pracovní skupina. Zimolovo úsilí podporuje i hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a Svaz obcí. Opírají se o závěry expertní komise, která hovoří o "propuknutí pandemie kůrovce s možnými fatálními důsledky pro celý širší region." Členem komise byl i Josef Vovesný:

"Opatření, která se připouštějí v těchto bezzásahových částech, jsou nedostatečná a jsou neúčinná. Stávající systém péče vede k fatální devastaci Šumavy."

Ministr životního prostředí Ladislav Miko ale ultimativní nátlak kraje odmítá. Komise krajů podle něj nebyla sestavena vyváženě, zadání stejně jako její výsledná zpráva svědčí o účelovosti. Z jejich monitoringu lesů na Šumavě podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Žádné nebezpečí nehrozí.

Foto: Barbora Kmentová
"Kompetenci v územích národního parku má ministerstvo životního prostředí a chci říct naprosto jednoznačně, že stojím jak za panem ředitelem tak za Správou Národního parku, která uplatňuje integrovaný managment území s ohledem právě na specifickou roli Národního parku Šumava."

Podle Mika je vystoupení krajů jihočeského a západočeského předvolebním tahem a má vést k přeměně chráněného lesa na les hospodářský:

"Neustálé argumentování tím, jaká hospodářská škoda se na Šumavě děje, napovídá, že jsou tam jiné zájmy než zájmy o přírodu. Kdybychom se bavili o tom, co to přináší přírodě, tak je to jednoznačně pozitivní. Ale my stále slyšíme, kolik milionů korun se tam někde ztratilo - teď mluvím o dřevě. Jestli je tam nějaký zájem developerů, o tom já nemám informace, ale můžeme se to domnívat."

Na politický a předvolební podtext upozorňuje také exministr životního prostředí Martin Bursík. O kůrovce podle něj ve sporu vlastně nejde, jde o to, aby správa byla oslabena a neměla autoritu zastavit různé megalomanské projekty na území parku. Ministerstvo upozorňuje, že kůrovcová kalamita je problémem na území celé republiky a její úroveň je nejhorší ve sledované historii.