Národní park Šumava bude mít nový zákon, nově vymezí chráněné zóny

Situace v Národním parku Šumava je opět v centru pozornosti. Premiéru měl nový dokument o loňských protestech ochranářů, kterým se nelíbí kácení stromů zasažených kůrovcem. Ekologické hnutí Duha také obvinilo vedení parku, že na likvidaci kůrovce používá chemické postřiky. Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že už je připraven nový kompromisní zákon o tomto národním parku, kde se nachází evropsky významná příroda.

Loňská blokáda aktivistů proti kácení napadených smrků na šumavské Modravě se stala námětem filmového dokumentu. Jeho autor a aktivista chtěl ukázat, proč ekologové chránili šumavské stromy často vlastními těly. Lokalitu Na Ztraceném obsadili loni v červenci a aktivně tam bránili těžařům. Policisté zpočátku situaci jen monitorovali, později ale začali zasahovat a vyvádět lidi z prostoru kácení. Začaly ale potyčky a několik účastníků blokády policie podezírala dokonce z násilí proti úřední osobě. Případ se dostal i před soud. Jak se může na Šumavě kácet a na jakých místech, to nyní řeší resort životního prostředí. V příštích dnech představí ve sněmovně návrh nového zákona o Národním parku Šumava. Více už náměstek ministra Tomáš Tesař.

"Zákon poprvé v historii definuje první zónu v největším rozsahu, jaký doposud na Šumavě byl. Podle přírodovědců je ideální 30 až 40 procent první zóny. Zákon definuje první zónu v budoucích letech až na 35 procent."

Pavel Kindlmann, foto: Ben Skála / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic

První zóna je nejcennější oblastí národního parku s nejvíce zachovalou přírodou. Podle přírodovědce a profesora ekologie Pavla Kindlmanna je 35 procent odpovídající.

"Podle názoru nás vědců je zhruba těch 35 procent skutečně hodno chránit. Jsou to tak cenné lokality, že je není třeba nějakým způsobem ještě přeměňovat. Jsou to lokality, které je okamžitě možno vyhlásit za bezzásahové."

Zóny ochrany jsou předmětem sporu už dlouho. Přírodovědci pro ně chtějí vymezit větší prostor.

"Abychom byli přesní - návrh ministra Chalupy navrhuje vytyčit jako bezzásahové zóny menší část, než navrhují vědci. Je to asi 22 procent versus 26 až 30."

V současné době jsou bezzásahové zóny ve znatelně menším rozsahu - okolo 13 procent. Ministerstvo se chystá ochranné zóny zvětšit, to se ale nelíbí okolním obcím, které chtějí využít oblast například pro turistiku. Ministerstvo tak povolí kontroverzní stavbu lanovky na vrch Hraničník. Lanovka má propojit českou stranu s rakouským zimním střediskem Hochficht, kam dnes lidé z Česka jezdí po dlouhé objížďce. Podobné otázky týkající se Šumavy podle Pavla Kindlmanna zajímají i vědecké organizace ze zahraničí. Na české scéně ale bylo obtížné dát současnému zákonu podobu, říká Tomáš Tesař.

"Skutečně jsme ke stolu přivedli kromě vědeckých autorit a zástupců nevládních organizací i zástupce místních autorit, které jsou zvolenými demokratickými orgány a mají právo do toho nepochybně mluvit. Tam já musím říci, že většinový názor z této strany je v kontradikci s tím, co zaznívá a bylo by optimální z přírodovědeckého hlediska."

Situace s kůrovcem ale není podle vedení parku tak špatná jako loni. Šumava eviduje o více než dvě třetiny napadených stromů méně, než tomu bylo loni. V roce 2011 jich lesníci k 1. červnu vyznačili 50.000, letos 15.000. Správa parku tak letos nebude nucena proti kůrovci zasahovat v takovém rozsahu jako loni. Nejhorší je momentálně situace v západní části Šumavy, kde je hodně smrků a kde se kůrovec po polomech v roce 2007 nekontrolovatelně rozmnožil. Ekologické hnutí Duha také nedávno obvinilo vedení parku, že nelegálně používá na likvidaci kůrovce chemické postřiky. Podle ekologů ohrožují vodní živočichy a tetřevy. Státní správa národního parku letos řediteli Janu Stráskému použití chemie povolila. Podle něj je nutný právě v boji proti kůrovci a není to nic výjimečného.