O kůrovci bude jednat i parlament

0:00
/
0:00

Debata, jak zasáhnout proti kůrovci na Šumavě, nabírá na obrátkách. Zasáhne do ní i parlament. Do Senátu totiž přišla petice s více než třinácti tisíci podpisy, kterou zorganizovaly šumavské obce. Řešením je podle nich kácení. To odmítá řada ekologů a přírodovědců. Kůrovec se tak dostane v Senátu na veřejné slyšení a ve Sněmovně na seminář.

Lýkožrout smrkový,  foto: Creative Commons 3.0
Malý hnědý brouk působí na Šumavě velké starosti. Svaz obcí Národního parku Šumava v petici tvrdí, že na Šumavě je kalamita lýkožrouta smrkového a národní park by jí neměl být ponechán napospas. Svaz podpořil snahy nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, který je pro kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších partiích parku. Podle signatářů petice odumírají na Šumavě největší plochy lesů ve střední Evropě, zdůraznil předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka.

"Jsme proti tomu, aby byly tak rozsáhlé lesní ekosystémy v národním parku ponechány napospas kůrovci. Všichni mohou vidět, že výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů včetně likvidace původních pralesů, likvidace genofondu původního šumavského smrku a to je pro nás nepřijatelné."

Tomáš Chalupa
Po několikaměsíčních spekulacích o razanci a způsobu letošního zásahu proti kůrovci na Šumavě ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) oznámil, že vpustí do nejcennějších partií hor motorové pily. Těžká technika ale do prvních zón národního parku vjet nesmí a dřevo má zůstat k zetlení. Stejně tak Chalupa zakázal používání jedů v prvních zónách, na celé Šumavě pak bude zakázáno používat postřik z letadel. Chemikálie nebudou moci lesníci aplikovat na živé stromy ani v druhých zónách, uvedl ministr Tomáš Chalupa.

"Nesmí se vjíždět jakoukoliv technikou do území současně platných prvních zón mimo zpevněné lesní cesty a komunikace. Nepoužívat jakékoliv biocidní prostředky k hubení kůrovce na území prvních zón. Omezit veškerá protikůrovcová opatření v prvních zónách na pokácení stromů motorovou pilou, odvětvení a odkornění."

Jan Stráský
Ministr tak plně nevyhověl obcím, které si přály tvrdší zásah, ani zastáncům ponechání Šumavy přírodním procesům. Oproti návrhu ředitele parku Jana Stráského ministr Chalupa rozšířil počet bezzásahových lokalit. Celkem by se letos nemělo kácet na téměř 13 tisících hektarech, tedy 26 procentech území. Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský očekával větší souhlas se zásahem v prvních zónách.

"Když jsem předložil nějaký plán, tak samozřejmě nemohu být spokojen s tím, že tento plán byl zredukován. Já se musím podívat, jaké to bude mít důsledky pro jednotlivá ložiska."

Správa národního parku je však v časové tísni. Vzhledem k tomu, že kůrovec už vylétl, budou letos na jaře zásahy proti jeho rozmnožování v prvních zónách minimální, řekl náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

"Vzhledem k teplému počasí, kdy je kůrovec ve stádiu hnědého brouka a opouští jím napadené stromy, tak těch asanačních zásahů v dosud bezzásahových prvních zónách nebude uděláno mnoho, pokud vůbec nějaké udělané budou. To znamená, že toto jaro díky různých průtahům, někdy i možná zdržováním pan ředitel Stráský toho příliš mnoho neudělá."

Na první rojení kůrovce je nachystáno přes 11 tisíc pokácených stromů - tzv. lapáků a lapačů. Odpůrci zásahu se odvolávají i na legislativu. Pokud by podle Hnutí Duha začala správa s kácením bez posouzení vlivu na přírodu, porušila by pravidla ochrany území evropské sítě Natura 2000, kam Šumava patří. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha kácení v prvních zónách Národního parku Šumava šíření kůrovce stejně nezabrání.

"V místech, kde je napadení veliké, tak nemá cenu jít kácet kůrovce doprostřed těch ploch. To je stejné, jako kdyby jste hasili požár od prostředka. Je třeba využít území, kde se proti kůrovci zasahuje po okrajích, aby se zabránilo jeho šíření."

Hnutí Duha vysílá do prvních zón národního parku monitorovací hlídky.