Skočila armáda a jiní ministerstvu financí "na špek"?

Armáda loni neutratila rekordních sedm miliard korun ze svého ročního rozpočtu, tedy zhruba jeho jednu sedminu. Ušetřila ale i jiná ministerstva. Vedlo je k tomu určitě i přesvědčení, že podle nových pravidel o ušetřené prostředky nepřijdou, ale budou je moci využít i v novém roce. Teď ale mohou mít pocit, že na ně ministerstvo financí takzvaně ušilo boudu. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Zákonem schválený deficit státního rozpočtu na loňský rok ve výši 94 miliard korun byl nakonec o téměř 22 miliard korun nižší. Úspěšný byl vývoj hospodaření i v celém veřejném sektoru. Některé resorty navíc neutratily všechny peníze, které měly loni k dispozici, a převedly si v dobré víře úspory do tzv. rezervních fondů. Umožnila jim to nová rozpočtová pravidla ministerstva financí. Jejich smysl objasnil ministr financí Bohuslav Sobotka.

"Cílem tohoto opatření je posílit efektivitu při využívání finančních prostředků. V minulosti docházelo k tomu, že úřady, aby o finanční prostředky nepřišly v rámci rozpočtových pravidel, utrácely peníze na poslední chvíli na účely, které nebyly prioritní a nebyly vždy efektivní."

Byla tedy odstraněna letitá praxe, známá ještě z dob socialistického plánování. Teď se ale ukazuje, že ten, kdo ušetřil, na to asi doplatí. Ministerstvo financí se zaleklo výše ušetřené částky a chce z ni určitou část resortům zase sebrat. To potvrdil minulý týden mluvčí ministerstva Marek Zeman.

"Ke konci loňského roku bylo do rezervního fondu převedeno zhruba 29 miliard korun. My jsme s tak vysokou částku nepočítali. Nejvíce prostředků převedlo ministerstvo obrany, dále pak ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo dopravy. Budou nastavena určitá omezení, aby jednotlivé resorty mohly část těchto prostředků čerpat, nikoliv však celou částku."

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: Autor

O kolik peněz nakonec resorty přijdou rozhodne vláda poté, co ministerstvo financí provede analýzu ušetřených prostředků. Ta analýza by samozřejmě také mohla odhalit různé skryté rezervy v jednotlivých resortech a ukázat, že resorty si vlastně už při přípravě rozpočtu nárokují víc peněz, než potom skutečně k efektivní práci potřebují. O tom je přesvědčen i místopředseda rozpočtového výboru poslanecké sněmovny sociální demokrat Michal Kraus.

"Je velmi dobré, když se ukazuje, že ty resorty mají své další vnitřní reservy a že jsou možné úspory v jednotlivých resortech ve vztahu k celkovým ušetřeným výdajům. Podle mého názoru je možné tyto prostředky kumulovat, aby se zbytečně neutrácely a nedocházelo k dalšímu prohlubování výdajů."

Na druhé straně ale resorty mohou mít pocit, že došlo k podrazu ze strany ministerstva financí, že se mění nastavená pravidla v průběhu hry. Může to vést k jedinému, resorty příště "na špek" neskočí a začnou se opět chovat tak, jak je tomu naučila letitá zkušenost, totiž utrácet zejména koncem roku za každou cenu, aby o přidělené prostředky nepřišly. Hodně ukřivděná se nyní může cítit armáda. Ta sice loni neutratila rekordní sumu peněz, ale jak řekl Radiu Praha mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek, měla k tomu vážné důvody.

"Jednak probíhá reforma ozbrojených sil, jednak jsme museli profesionalizovat armádu, nabírat nové vojáky z povolání. A v této situaci jsme nemohli odhadnout, kolik stávajících vojáků z povolání přijme třeba snížení hodnosti, aby zapadli do nové struktury armády a kolik budeme muset nabrat nových vojáků, protože ti staří vojáci snížení hodnosti nepřijmou a my bychom jim museli vyplácet výluhové příspěvky. Dalším zdrojem nejistoty je nakládání s nepotřebnými objekty, opuštěnými kasárnami apod., kdy nikdy nemůže být zcela jisté, v kterém okamžiku převedeme tyto objekty na obce či města. Dokud je to v naší správě, v našem vlastnictví, musíme na tyto objekty vynakládat nějaké nezbytné prostředky. Nedá se přesně odhadnout, kdy nám tyto nutné náklady skončí."