Skoro polovina Čechů se hlásí k členství v občanském sdružení

Akce Cihla

Česká občanská sdružení si v očích veřejnosti za poslední čtyři roky polepšila. Naprostá většina lidí v Česku je v současné době přesvědčená, že neziskové organizace pomáhají vytvářet pocit sounáležitosti ve společnosti. A zhruba polovina Čechů jim přisuzuje schopnost pomáhat řešit důležité společenské problémy. Aspoň to tvrdí výsledky posledního šetření Střediska Empirických výzkumů. Podrobnosti zjišťovala Lenka Jansová.

Akce Cihla
Mají Češi chuť vyjadřovat se k věcem veřejným? A jaké způsoby vyjádření nejčastěji zvolí? Na to jsme se zeptali ředitele Střediska empirických výzkumů Jana Hartla:

"Poměrně častým způsobem, jakým se občané vyjadřují k veřejným záležitostem, je petice. Petici ve svém životě někdy podepsalo více než 40 procent lidí. Narozdíl od toho účast v nějakých výraznějších protestních akcích je poměrně vzácná. Protestů se zúčastnilo jenom něco kolem 10 procent lidí. Například napsat článek do novin je také dost mimořádné. Udělalo to něco kolem deseti dvanácti procent lidí."

Nejvíce ale lákají Čechy různá občanská sdružení. Skoro každý druhý je členem nějakého z nich. Vedou sportovní a odborové organizace, sbory dobrovolných hasičů, zájmová seskupení, jako třeba zahrádkáři, pěstitelé a rybáři, a organizace církevní.

A jak jsou na tom Češi s ochotou věnovat peníze na charitu? A na co je podle Jana Hartla dávají nejraději?

"Zhruba polovina lidí nějaké prostředky na charitativní činnost daruje. Mezi příjemci těchto darů jsou nejčastěji organizace, které mají na starosti děti, tělesně postižené, případně lidi, kteří se v naší zemi stali obětí nějaké přírodní katastrofy. Ale zájem o děti a podpora dětí jednoznačně převažuje."

Postoj veřejnosti k neziskovým organizacím ale zdaleka není jenom pozitivní. Pořád si většina lidí myslí, že kdyby stát byl zodpovědnější, tak by dárcovství ani dobrovolnictví nepotřeboval. Podle Jana Hartla jsme v tomto ohledu stále v zajetí minulého režimu:

"I když velká část obyvatel má pocit, že aktivity občanského sektoru jsou velmi prospěšné a potřebné, tak si stejně v koutku duše myslí, že kdyby stát fungoval lépe a byl vstřícnější k potřebám občanů, tak by tyto aktivity byly úplně zbytečné."

Navíc podle Hartla Češi nemají dostatek informací o tom, jak se s jejich penězi, které na charitu věnují, nakládá. Řada lidí podezírá neziskové organizace z neprůhledného hospodaření.