Skupina G7 podpořila euro

V Praze pokračuje zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Při této příležitosti se o víkendu na německém velvyslanectví konala také schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank nejvyspělejších zemí světa G7. Jednání sledovala Zdeňka Kuchyňová.

Skupina G7 se odhodlala ke společným razantním akcím proti vysokým cenám ropy na světových trzích a podpořila slabou evropskou měnu - euro. Oba problémy již delší dobu nepříznivě ovlivňují i české hospodářství. Cena ropy vyvolala protesty autodopravců a česká koruna - vázaná na euro - se vůči dolaru stále více propadala. Ministři zemí G7 vyzvali ropný kartel ke snížení cen ropy a uvítali rozhodnutí amerického prezidenta Billa Clintona dát k dispozici z federálních strategických rezerv 30 miliónů barelů s cílem zvýšit množství ropy v oběhu a tím zmírnit cenový tlak. Po tomto prohlášení klesly ceny ropy zhruba o tři dolary za barel. Účastníci jednání se vyslovili zároveň proti snižování spotřební daně z pohonných hmot, jako východiska z krizové situace. Stejný názor zastává i česká vládní sociální demokracie, což opětovně potvrdil šéf diplomacie Jan Kavan.

Druhou starostí finančníků je evropská měna euro. Světové finanční trhy očekávaly, že právě na tomto summitu vysloví ministři financí zemí G7 svou podporu jednotné evropské měně. Ještě před tím však spojily své síly Evropská centrální banka, Spojené státy a Japonsko a intervenonaly na pomoc evropské měny - to znamená, že nakupovaly euro a prodávaly dolar. Byla to první dohodnutá akce centrálních bankéřů od roku 1995 a byla úspěšná, euro proti dolaru posílilo. Ekonomové se však shodují v tom, že pokud si má svoji sílu udržet, bude se muset intervenovat znovu. Guvernér české centrální banky Josef Tošovský společnou akci ocenil a uvedl, že byla významným signálem pro trh.

"Signál spočívá v tom, že je tady určitá rostoucí nerovnováha ve Spojených státech, zejména narůstající deficit na tzv. běžném účtu platební bilance a přitom dolar trvale zhodnocuje, zpevňuje, zejména vůči euru, což znamená, že dříve nebo později by mělo dojít ke korekci toho. V případě, že by dolar posílil příliš moc, je obava, že by ta korekce byla potom náhlá, násilná a mohla by ovlivnit celou světovou ekonomiku a zřejmě tento signál pro trh je jasný a důležitý, aby se toto nestalo."

Jak Tošovský dále dodal, Evropská centrální banka je poměrně novou institucí a rozhodnutí intervenovat ve prospěch eura může mít vliv na její důvěryhodnost. Ministři G7 jednali také o oddlužení chudých zemí. Tento projekt se má týkat dvaceti států. Podle mnohých odborníků je však postup oddlužení pomalý a nároky na potřebné státy přiliš složité. S touto kritikou vystoupili například i ministři financí více než padesáti členských států britského Commonwealthu.

Jednání ministrů skupiny G7 však nebylo jedinou akcí, o víkendu jednala také Mezinárodní finanční korporace IFC. Z diskuse vyplynulo, že IFC už nepočítá s poskytováním úvěrů zemím, které se připravují na vstup do Evropské unie, mezi něž patří i Česká republika. Jak uvedl vicepremiér IFC Peter Woicke, rozpracované projekty však budou ukončeny. Mezinárodní finanční korporace, která je jednou ze skupin Světové banky, se zaměřuje na investice do soukromého sektoru. Jak dodal Peter Woicke, ajefsí V ČR investovala za 1 miliardu 800 miliónů dolarů.

"V ČR jsme investovali od počátku 90. let. Je to nyní země, která má přístup ke kapitálovým trhům. Má stále zdravější domácí kapitálový trh a to je situace, kdy myslíme, že už více Mezinárodní finanční korporaci nepotřebuje, že se přesouvá z kategorie zemí, které dostávají půjčky mezi státy, které je poskytují", řekl Peter Woicke. Dodejme, že největší akcí IFC v Evropě byla investice do ostravské Nové huti.