Sochař z Plzeňska vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého pro školu v Africe

Před školou v africké Ugandě bude od letoška stát socha českého světce Jana Nepomuckého. Pro Arcidiecézní charitu Praha, která školu postavila, ji vytvořil sochař Václav Česák. Je hostem dnešní kulturní rubriky. Ve studiu Radia Praha ale není poprvé. Je totiž také autorem soch pro kostely českých krajanů v srbském a rumunském Banátu.

My jsme spolu natáčeli několikrát, a vždy v souvislosti s vašimi uměleckými díly, s plastikami, které jste věnoval českým krajanům v Banátu. Tentokrát se ale se svou plastikou vydáte mnohem dál, až do Afriky, do Ugandy. Jak se vlastně přihodilo, že se váš Jan Nepomucký ocitne v Ugandě?

"Já jsem patriot Jana Nepomuckého, neboť moje rodina pochází z okolí rodiště sv. Jana Nepomuckého, z Nepomuku. Takže mne už před lety napadla myšlenka založit Matici sv. Jana Nepomuckého a šířit odkaz tohoto světce, obnovit jeho odkaz, protože ve světě je velice známý."

V čem vy vidíte odkaz Jana Nepomuckého?

"Je zvláštní, že tento světec se stal svatým díky politické aféře. V té době byl český král Václav IV. trošku naštvaný na pražského biskupa Jana z Jenštejna a potřeboval se mu dostat na kobylku. Jan Nepomucký byl v té době generálním vikářem Jana z Jenštejna a jaksi to odnesl za celou tehdejší církev. Byl to i zpovědník manželky Václava IV., takže je tam i symbol toho, že neprozradil zpovědní tajemství. On podstoupil velké útrapy v žaláři a mučení a nakonec zemřel takovou potupnou smrtí, byl shozen do vody z Karlova mostu. Tím, že byl shozen z mostu, se stal patronem vod, vodařů, mostů, loďařů a spousty dalších. V době baroka, když byl svatořečen, se stal velmi známým světcem a jeho věhlas se rychle šířil. Byl hodně osazován na mostech a stojí tam dosud, pokud ho nějaké divoké režimy nesundaly. Jenom v Evropě je přes 33 tisíc jeho soch. Je to po sv. Judu Tadeášovi druhý patron Mexika a v latinských zemích má obrovské zastoupení a podporu. Je to opravdu světec, který obsáhl celý svět. Je zajímavé, že v Africe mají své světce. Uganda má 85 procent obyvatel křesťanského vyznání, ale ty naše evropské moc neznají. A já si myslím, že je jim taky třeba říct o těchto světcích. To byli normální lidé, kteří svým životem ukázali, jak se dá žít morálně, eticky nebo něco dokázat. V Ugandě bychom chtěli díky Arcidiecézní charitě, která tam postavila školu, zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému, tohoto světce trošku představit hlavně mladým lidem."

Kde konkrétně bude váš Jan Nepomucký v Ugandě stát?

"Je to střední Uganda, oblast Bikve, město se jmenuje Kitle. Je to kousek od Viktoriina jezera."

Vy už jste se tam byl podívat?

"Nebyl, ještě ne. Zatím jsem vůbec nebyl v Africe. Takže se těším na očkování, samozřejmě na přírodu a na tamní lidi. A vůbec na to, jak jim pomoc, protože jsme v Matici sv. Jana Nepomuckého vymysleli, že bychom rádi věnovali nejenom umění, ale i nějaké potřebné vybavení pro školu. Třeba tužky, pera, sešity, cokoliv."

A když jste svého Jana Nepomuckého vytvářel, přizpůsoboval jste nějak svoji představu nebo tu plastiku tomu, že bude stát právě v Ugandě? Tak, abyste ji přiblížil jejich vnímání umění?

"Sv. Jan Nepomucký má samozřejmě jasné atributy. Pět hvězd, které se zjevily, když sv. Jana Nepomuckého vytáhli z Vltavy, kříž s Kristem a kněžský oděv. Já jsem se ho snažil udělat trošku realisticky, protože přece jenom abstrakce v těchto končinách, kde vůbec neznají tohoto světce, by asi neměla velký význam. Tak aby jim to bylo trošku přístupné, zvolil jsem dobu baroka, je to ale baroko 21. století. Tam, kde u podstavce končí alba, jsem tu drapérii trošku rozehrál, až do tvarů, které trošku gotizují prales, nebo jak to říct. Jsou tam prvky přírodní, ale i sakrální architektury. Pojal jsem to ale trošku živě a dynamicky. Bude to u školy, tak aby to ty děti nabádalo k přemýšlení nad krásou tvarů a podobně. Alba je stříbřená, ornát je zlacený, jinak je to kombinace bronzové patiny a kamene. Socha je vytvořená z keramiky, aby byla co nejlehčí, protože do Ugandy se dá přemístit pouze letecky. A my bychom rádi, aby ta socha s námi mohla přímo do letadla."

A chystáte se, až tam na podzim pojedete sochu instalovat, taky těm dětem povědět něco o české krajině, ukázat jim, na jakých můstcích tu v Čechách Jan Nepomucký stojí a jak to tu vypadá?

"Naštěstí, díky tomu, že jsem zakladatelem Matice sv. Jana Nepomuckého, mám i spoustu materiálu a spoustu kamarádů - jezuitu Mirka Herolda, což je u nás asi největší odborník na sv. Jana Nepomuckého. Mám taky kamaráda pana Vlčka, který udělal nádhernou knížku o mostech, kde je Jan Nepomucký. Snažil se toho hodně zmapovat po celé Evropě. My s Maticí chceme udělat informační tabuli, kterou bychom umístili v parku přímo před školou. Tam by bylo něco napsáno o Matici a samozřejmě i o sv. Janu Nepomuckém, o jeho životě, jeho době a i dnešním významu."

Tato socha už je hotová. Na čem pracujete teď?

"Nyní pracuji na hudebních cenách Žebřík 2011, které se předávají už 20 let. Letos je 20. ročník. Mám radost, protože letos poprvé se bude předávat speciální cena za pomoc v charitě a sociálních službách někomu z významných představitelů naší současné hudební scény. Touto cenou bude sv. Panna Maria, kterou jsem udělal před časem, takže doufám, že bude dělat radost i lidem z hudební branže."

Už se ví, kdo tuto cenu dostane? Nebo to nesmíte prozradit?

"Ještě to není úplně jisté, ale máme samozřejmě několik tipů. A víc už nepovím."

Vracíte se ještě do Banátu?

"Chtěl jsem se vrátit na jaře, ale nevyšlo mi to ze zdravotních důvodů, neboť jsem odléval sochu z cínu a po dvaceti letech mi praskla forma. Já jsem byl zvyklý lít dvacet let bez jakékoliv újmy, ten cín mi ale vystříkl na nohu a musel jsem dva měsíce ležet se zavázanou nohou. Takže chtěl jsem jet na jaře do Banátu, protože v Banátu je to na jaře nadherné. Moc se tam těším na ty lidi a chtěl bych jim zase udělat něčím radost. S mou ženou jsme vymysleli, že by jim mohla zazpívat v květnu na Svatořečení Jana Nepomuckého v Gerníku v kostele."

Sochu Jana Nepomuckého, kterou Václav Česák vytvořil pro ugandskou školu, uvidí návštěvníci letošních svatojánských slavností Navalis v Praze. Tam ji také před cestou do Afriky požehná kardinál Dominik Duka.