Sochy na pražském Čechově mostě ožijí. Budou chrlit vodu a šlehat plameny

Čechův most

Chrlící proudy vody ze soch hyder a šlehající plameny z pochodní světlonošů. Takovou zajímavou podívanou by mohly v budoucnu nabídnout sochy na Čechově mostě v Praze. Jediný ocelový obloukový most v metropoli totiž projde v následujících letech obnovou architektonické výzdoby, která by mu měla dodat zašlu slávu. Historické sochy nyní zkoumají technici i památkáři.

Socha světlonošky na Čechově mostě | Foto: Český rozhlas

Ačkoli je Čechův most nejkratším silničním pražským mostem, má pozoruhodnou uměleckou hodnotu. Revitalizace slavnostního a efektového vybavení podtrhne jeho estetické vnímání a panorama mostu bude ještě působivější. Zároveň to bude znamenat návrat ke starým časům a Pražané budou moci zavzpomínat na dobu, ve které první ocelový most přes Vltavu vznikal,“ uvedl radní pro oblast majetku Jan Chabr.

Během revitalizace budou modernizována svítidla veřejného a slavnostního osvětlení. Obnovy se dočkají i bronzové sochy ženských světlonošů držících pochodně a také tříhlavých draků, takzvaných  hyder, které jsou umístěny na čtyřech pilířích po stranách mostu.

Socha světlonošky na Čechově mostě | Foto: Jolana Nováková,  Český rozhlas

Právě u nich budou obnoveny původní efektové systémy z dob vzniku mostu. Draci by měli v pravidelných intervalech chrlit proudy vody do říčního koryta, světlonoši zase držet pochodně s plápolajícím ohněm. Podle Technologií hlavního města Prahy - městské společnosti pověřené rekonstrukcí - tak sochy možná v minulosti opravdu fungovaly. Bližší informace má pomoct odhalit kamerový průzkum.

Že jsou sochy průchodné, víme od restaurátorů, protože už několikrát probíhalo jejich čištění a restaurování. Ale do jaké míry je v jejích útrobách skrytá případná roura na plyn nebo na vodu, to nevíme. Jestli by tedy obnova nějakého produktového vedení uvnitř soch připadal v úvahu,“ řekl Českému rozhlasu Tomáš Jílek ze společnosti Technologií hlavního města Prahy.

Restaurování soch by mohlo začít letos, do té doby by Technologie hlavního města měly závěry restaurátorů, památkářů, ale také třeba plynařů znát.

Čechův most | Foto: Khalil Baalbaki,  Český rozhlas

Celý systém osvětlení, spouštění a zapalování plynu a ovládání tlakové vody by pak měl být vybaven vlastní kontrolou a možností vzdáleného dohledu a ovládání z centrály městské společnosti. Ta využije rozsáhlé zkušenosti ze scénického osvětlení na Petřínské rozhledně.

Celková doba rekonstrukce by měla být 24 měsíců. Poté by se měl most vrátit k původní funkcionalitě. „Rádi bychom obnovili původní efektovou výbavu soch, která byla evropsky unikátní v době otevření mostu v roce 1908,“ dodal Tomáš Jílek.

Pozoruhodná konstrukce

Sochy pro Čechův most ve slévárně V. Maška  (Karlín,  1908); socha Viktorie  (vlevo) a socha světlonošky | Foto: Český svět 1908,  public domain

Čechův most, který je podobný Pont Alexandre přes Seinu v Paříži, je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Na šířku má 16 metrů a s délkou 169 metrů se jedná o nejkratší most v hlavním městě.

Jeho výstavba začala v roce 1905 podle návrhu architekta Jana Kouly a Pražané začali most využívat už v roce 1908.  Je v secesním stylu a je pozoruhodný svou konstrukcí. Jde o kombinaci kamenných pilířů s betonovým jádrem a ocelových nosníků.

Zakončení mostu zdůrazňují vysoké litinové pylony se symbolickými postavami bohyně vítězství, které jsou přes 3 metry vysoké a drží pozlacené ratolesti. Na záhlavích pilířů proti vodě stojí bronzové sochy světlonošů s pochodněmi a po vodě jsou bronzové šestihlavé hydry se znaky Prahy. Tuto podobu významné památce dali sochaři Karel Opatrný a Ludvík Herzl.

Hydry pro Čechův most,  1908 | Foto: Český svět,  25. 10. 1907,  public domain

Čechův most se jmenoval od počátku most Svatopluka Čecha. V době německé okupace, v letech 1940–1945, se jmenoval Mendelův, v roce 1945 byl opět přejmenován, a to na Čechův most.

12
50.0930210725386
14.4170575451966
default
50.0930210725386
14.4170575451966