Sokolské hnutí slaví dvě významná výročí
Před 140 lety /1862/ vznikla na území Rakousko-Uherska první česká tělocvičná organizace Sokol. Pod heslem "Ve zdravém těle zdravý duch" proběhl o dvacet let později 18. června /1882/ na Střeleckém ostrově první všesokolský slet, kterému velel sám zakladatel spolku dr.Miroslav Tyrš. Těmto dvěma významným sokolským výročím bude věnována dnešní rubrika, kterou připravila Eva Petržílková.
Paní Zlata Kozáková zasvětila sokolskému hnutí celý svůj život - členkou Sokola je už 70 let. Po studiu tělesné výchovy na UK působila 50 let jako cvičitelka, ale také jako významná publicistka. O sokolském hnutí napsala řadu publikací, reportáží a zpráv do různých časopisů. Pro své pokrokové sokolské názory musela v roce 1948 opustit Prahu a odejít na venkov, aby mohla alespoň učit. V sedmdesátých letech byla donucena odejít i ze školství. Do Tyršova domu se vrátila jako redaktorka a vedoucí tiskového oddělení ČOS až v roce 1991.
Asi bych jen těžko hledala pro dnešní historickou rubriku člověka povolanějšího než je ona...
"0 založení prvního českého tělocvičného spolku se zasloužili především dva muži - byli to dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Tyrš studoval estetiku, kterou přednášel na universitě, také anatomii, protože měl obdiv k antickým zásadám kalokagathie - to je je požadavek na výchovu člověka dokonalého - tělesně i duševně. Prostě "ve zdravém těle zdravý duch".
Pro svou myšlenku nalezl Miroslav Tyrš pochopení u mnoha českých vlastenců, jako byli např. bratři Grégrové, Rudolf Thurn-Taxisa a J.E.Purkyně. 16. února 1862 pak nastal pro sokolské hnutí významný den. Konala se ustavující schůze Tělocvičné jednoty pražské - později nazvané Sokol pražský. Starostou se stal Jindřich Fügner.Ten dal Sokolu do vínku skvělý dar - novou sokolovnu, která byla první svého druhu v Čechách. Stojí dodnes na rohu Žitné a Sokolské ulice. Prvním náčelníkem se stal Miroslav Tyrš, který měl především zásluhy programové. Napsal stať "Náš úkol, směr a cíl, o kterou se Sokol opírá dodnes a také spis "Základové tělocviku, v němž zveřejnil nové tělocvičné názvosloví..
"To názvosloví se ještě do dneška nepřežilo. Přednáší se na vysokých školách, ve cvičitelských školách a podobně. Na Tyršovi je zajímavé, že zaváděl už tenkrát do cvičení i sportovní prvky - třeba šerm, zápas, vzpírání nebo různé disciplíny, kterým bychom řekli atletické - skoky, běhy, vrhy. No a jeho následníci se potom přičinili za zavedení dalších sportů - vodních, zimních, velkých míčových her apod. V roce 1938 měl Sokol registrováno 36 sportovních odvětví. A dnes, kdy je Sokol menší, sdružuje na 70 druhů sportů. Či-li nikdo nemůže Sokolu vyčítat, že je to jenom na značkách "šup sem šup tam - upažit připažit". Tyrš by prostě měl z nás radost, protože se řídíme různými jeho hesly, třeba: "Kdo chvíli stál, již stojí opodál". To je ohromně pokrokové. Nebo řekl: "Kde stárnutí, tam smrt".
Sokol měl kromě tělocviků a sportů ještě něco navíc. A to bylo podle Zlaty Kozákové i mravní působení na mládež a dospělé. V sokolských jednotách působili od nepaměti vzdělavatelé a pracovaly kulturní soubory. Sokolské hnutí tak získávalo stále více členů. V roce 1862 vzniklo na dalších místech Čech a Moravy 12 jednot. O pár let později se Sokol začal šířit i do ciziny. Např. v Americe existuje od roku 1865 dodnes.
"Naše krásná republika je pořád vaší starou pravou vlastí. Zase se mezi nás vrátíte. Zase vás obejmeme. Vás, které jste s námi cvičily a závodily na minulém sletu. Vás, které jste byly s námi ve cvičitelské škole po osmém sletu. Vás ostatní neznámé a přesto drahé."
Tak promlouvala v roce 1938 v Americe tehdejší náčelnice Sokola Marie Provazníková k českým krajankám před sletem v Praze. Právě slety byly podle Zlaty Kozákové vyvrcholením sokolské činnosti. První se uskutečnil před 120 lety roku 1882 - na oslavu 20.výročí.... Slavnostní průvod tehdy došel na Střelecký ostrov, kde se už tísnilo na 2500 diváků a nechyběl ani místodržitel a policejní prezident Prahy, ačkoliv rakousko-uherské úřady nebyly Sokolu příliš nakloněny. Na cvičišti pak vystoupilo 700 cvičenců. Toto číslo bylo pak později překonáno. Do dnešní doby proběhlo celkem 14 všesokolských sletů. Často se staly slety i národní manifestací, zejména v době ohrožení naší vlasti...
"My pamětníci si vřele vzpomínáme třeba na desátý slet v roce 1938. To jsme byli dorost. Tam zazněla v mohutných prostných mužů "Přísaha republice". Bohužel, autor těchto prostných František Pecháček za toto položil život v nacistickém koncentráku. Mnozí z nás byli na největším stadionu světa na Strahově také v roce 1948, kdy se uskutečnil 11.všesokolský slet, ale již po únorovém puči, což mu nebránilo stát nebránilo stát se největší protikomunistickou manifestací u nás. Zejména v průvodu se oslavoval prezident Beneš a před Gottwaldem se udělalo vlevo hleď na opačnou stranu."
Jak paní Kozáková dodala, Sokol byl velmi "tvrdým soustem" pro každý režim...
"Sokol byl rozpuštěn už za Rakouska 1918. Jeho představitelé pracovali v Mafii, v čele se starostou Scheinerem, který podporoval Masaryka finančně do Ameriky. Po druhé zlikvidovali Sokol nacisté v roce 1941. To pamatujeme, protože jsme honem schovávali na půdičku sokolské diplomy ze Sokolovny. Bohužel, za války přišlo o život tři a půl tisíce sokolských činovníků. Přesto se Sokol po válce vzpamatoval. Ale po roce 1948 se díky soudruhům rozpustil ve velké náruči sjednocené tělovýchovy. Už na podzim 1948 byli vyloučeni členové v počtu 11 tisíc, což je i můj případ. Sokol byl obnovován v roce 1968, ale s příchodem Sovětské armády a s normalizací tato snaha byla udušena."
S obnovením Sokola po sametové revoluci - se v roce 1990 mnoho bývalých sokolů přihlásilo opět ke svému spolku. V roce 1994 se konal 12.Všesokolský slet, na kterém cvičilo 12 tisíc cvičenců. Jak mi závěrem významná sokolka a pamětnice Zlata Kozáková řekla, dnes už sice Česká obec sokolská není milionovou organizací jako za první republiky, ale má moderní program, za který se nemusí stydět.
"Rozvíjí sporty i všestrannné cvičení - tzv. sokolské. Ale nezapomíná se ani na výchovu a kulturu, i další tradice, o kterých můžeme prohlásit, že jsou vlastně našim národním rodinným stříbrem."
