Soudy by měly o dětech rozhodovat mnohem rychleji

Globální svět vytváří stále větší předpoklady pro vznik smíšených manželství. Případné rozpady mezinárodních rodin však s sebou nesou riziko náhlého vytržení dětí z jejich prostředí, následovat mohou složité mezinárodněprávní spory. Jeden takový předběžně skončil v pondělí v Praze, jiné se vlečou léta – a nejvíc ke škodě dětí.

Veronika Horváthová nemusí vrátit svého čtyřletého syna Adriana Santanu jeho otci do Spojených států. V pondělí o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5, když dospěl k závěru, že návrat do Ameriky není v zájmu čtyřletého chlapce.

"Vzhledem k tomu, že dva a půl roku neviděl svého otce, že neovládá angličtinu a je na své matce velmi pevně psychicky připoután, tak se domnívám, že soud správně respektoval článek 13 Haagských dohod, který říká že je třeba přihlížet k psychickému a fyzickému stavu dítěte," míní ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. Proti rozsudku se ještě může otec malého Adriana odvolat, Baudyšová ale věří, "že budou rodiče schopni se dohodnout o tom, aby malý Adrian měl možnost i se stýkat a vidět o otce." Svou víru opírá o klidný průběh pondělního soudu, odlišný od srdceryvných a médii v přímém přenosu sledovaných scén odtrhávání dětí od Marcely Krajníkové. Ty byly před časem po několika letech života v Česku odvezeny do Argentiny, což podle Zuzany Baudyšové není definitivní. "Ten případ už se vleče několik let a stále není rozhodnuto o dětech, zda budou u tatínka nebo u mámy, což určitě nepřispěje dobře psychice dětí, které jsou v nejistotě a zkrátka nevědí, co bude."

Důsledkem vleklých sporů je nejen nejistota, ale také porušování práv dětí i rodičů, pokud soud sice v zájmu dítěte například po letech jeho pobytu v Česku potvrdí tento stav, legalizuje však to, co bylo na počátku z právního hlediska únosem. Mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková dále připomíná: "Přitom Haagská úmluva říká, že to rozhodnutí by mělo být rychlé. Právě proto, aby nedošlo k citové újmě, zničení citových vazeb na druhého z rodičů a naopak vytvoření vazeb v novém prostředí a že by tato rozhodnutí měla být realizována v podstatě do nějakých šesti týdnů," což by mělo umožnit spravedlivější rozhodnutí.

Na neúměrné vleklosti soudních sporů se ale Hrazdílková shoduje se Zuzanou Baudyšovou, která věří v brzkou nápravu: "Myslím si, že nový občanský soudní řád navrhuje, aby řízení, která se týkají dítěte, byla zkrácena na minimální dobu. A tomu jsme velmi nakloněni." Podle mluvčí ombudsmana Ivy Hrazdílkové se navíc připravuje ještě jedno opatření: "Možná určitou pomocí bude vytvoření speciálního senátu pro záležitosti právě mezinárodních únosů dětí, který by se měl zabývat speciálně těmito případy a měl by rozhodovat rychle."