Společenství paměti národa shromažďuje autentická svědectví k české historii 20. století

Společenství paměti národa - tak se jmenuje nová iniciativa, která chce mapovat českou historii 20. století. Historické ústavy, muzea, občanská sdružení i média spojují své síly, aby zachovaly autentická svědectví veteránů 2. světové války, politických vězňů z 50. let i jejich bachařů nebo například skautů o jejich boji proti komunistickému režimu. Více už Milena Štráfeldová:

Do projektu Společenství paměti národa se zapojilo celkem sedm institucí, mimo jiné Vojenský historický ústav nebo Ústav pro soudobé dějiny AV, pražské Židovské muzeum nebo občanské sdružení Post Bellum. To podle svého předsedy Mikuláše Kroupy už pět let zaznamenává svědectví lidí, kteří prošli frontami 2. světové války:

"Neděláme rozdíly mezi lidmi, kteří utíkali z Československé republiky do zahraničních armád, jestli šli na východní nebo na západní frontu.Samozřejmě převažují ti z východní fronty, tam jich bylo mnohem více než na západní. Zajímá nás ale i Střední východ, letectvo RAF a tak dále."

Novinářům a historikům sdruženým v Post Bellum se podařilo do této chvíle zaznamenat zhruba sedm stovek autentických svědectví. Jsou mezi nimi například výpovědi volyňských Čechů, kteří prošli sovětskými gulagy a jako příslušníci Svobodovy armády přišli v r. 1945 do Prahy, nebo unikátní svědectví o vypálení Českého Malína v r. 1943. V současnosti se ale už neomezují jen na 2. světovou válku. Vedou rozhovory s politickými vězni z 50. let, s oběťmi násilné kolektivizace venkova nebo s lidmi, kteří prožili léta v táborech nucených prací.

"Vymysleli jsme ještě jednu skupinu, protože ta k tomu logicky patří, pokud zkoumáme historické vědomí, historický odkaz. A to jsou "antihrdinové", tedy agenti StB, vojenští prokurátoři, bachaři z komunistických kriminálů, agenti NKVD, KGB a tak dále."

dodává Mikuláš Kroupa, který natočil i čtyřhodinovou výpověď vojenského prokurátora Karla Vaše. Ten v r. 1949 vystupoval v procesu s generálem Heliodorem Píkou a má podíl na jeho smrti:

"Copak já jsem vyšetřoval nebo co? Styk se sovětským velením obstarával Reicin. Já například vůbec nevím s kým, ani nevím jméno, kde, co - to vůbec nevím. Já jsem měl jenom styk s těmi zpravodajskými orgány, s nimiž jsem musel služebně spolupracovat."

Na základě výpovědí, které Post Bellum dosud nashromáždilo, vzniká cyklus rozhlasových dokumentů Příběhy 20. století. Pravidelně je vysílají stanice Českého rozhlasu Rádio Česko i Radiožurnál. V hodinových dokumentech se tak jejich autoři zabývali například příběhy řeholnic z 50. let nebo německých antifašistů. Z podnětu sdružení Post Bellum vznikla nyní i nová iniciativa - Společenství paměti národa:

"My jsme si řekli, že nebudeme čerpat jenom z našeho archivu, ale že bychom chtěli sáhnout i do nahrávek jak Českého rozhlasu, tak Židovského muzea v Praze, Živé paměti, což je obecně prospěšná společnost, která natáčí nuceně nasazené. Pak je tady Centrum pro orální historii, Collegium Bohemicum, to je společenství, které se zabývá česko německými vztahy, Vojenský historický ústav a Post Bellum."

Smlouvu o spolupráci podepsali zástupci těchto sdružení právě tento čtvrtek.