Spor kolem dálničního obchvatu

Aktivisté hnutí Děti Země v úterý demonstrovali v Praze před budovou Ředitelství silnic a dálnic. To podle nich zdržuje soudní spor o platnosti územního rozhodnutí na delší trasu dálničního obchvatu Plzně.

Zvoněním budíku chtěli v úterý altivisté Děti Země demonstrativně probudit Ředitelství silnic a dálnic, aby už spor o platnosti územního rozhodnutí na delší trasu dálničního obchvatu Plzně dále nebrzdilo. Silničáři se totiž podle jejich názoru snaží získat čas pro vyřízení stavebních povolení a zahájit stavební práce na delší variantě okruhu tak, aby prakticky nebylo možné je zvrátit. Českému rozhlasu to potvrdil právník, který ve sporu zastupuje stranu žalobce - tedy i Děti Země - Petr Kužvart:

S výstavbou delší trasy obchvatu Děti Země nesouhlasí, protože podle jejich názoru více poškodí životní prostředí. Náměstkovi Ředitelství silnic a dálnic Petru Laušmanovi předali otevřený dopis. V něm silničáře vyzvali, aby soudní spor o plzeňský dálniční obchvat nebrzdili. Petr Laušman jejich argumenty odmítl. Podle něj Ředitelství silnic a dálnic spor nezdržuje. Čas na prostudování spisu ve zvláštní lhůtě si vyžádal advokát, protože dokument je velmi komplikovaný. Tento postup je, jak řekl, zcela legitimní.

Pokud by soud sporné územní rozhodnutí na delší trasu obchvatu zrušil, bude podle Petra Laušmana příprava výstavby zastavena.

Také poslancům vadí, že je město Plzeň stále zatěžováno automobilovou dopravou. Zástupci čtyř parlamentních stran se proto rozhodli společně předložit na středeční schůzi Poslanecké sněmovny návrh zákona o dálničním obchvatu města Plzně. Považují totiž situaci za nestandardní, proto ji také chtějí nestandardně řešit. Podle nich je sice jejich návrh místy kontroverzní, ale v případě přijetí pomůže urychlit výstavbu obchvatu. Nejdůležitější body návrhu shrnul poslanec Václav Brousek z ODS.

Zástupci ODS v regionu zákon podporují i přesto, že předseda ODS Václav Klaus při návštěvě Plzně novinářům řekl, že takový zákon nepovažuje za rozumný. Plzeňský primátor Jiří Šneberger uvedl, že je mu lhostejné, zda je řešení standardní či nestandardní, ale za hlavní považuje, zda přispěje k rychlému řešení.