Stalo se

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

NATO
V úterý uplynuly tři roky od vstupu České republiky, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance. Česko se tak zařadilo mezi devatenáct států, které chrání svobodu a mír. Když byla trojice zemí střední a východní Evropy v březnu 1999 přijímána do aliance, tento krok pro ni ztělesňoval především odpoutání od nedávné minulosti. Členství v NATO zaručovalo, že se nevrátí čas, kdy z donucení tyto státy sloužily jako vazalové říši na východě. Dnes se realisticky smýšlející odborníci shodují v názoru, že členství v alianci je největším mezinárodně politickým úspěchem v dějinách nejen Česka, ale i Československa.

NATO si cení především českých elitních jednotek zdravotníků, chemiků a výsadkářů. Aliance nám naopak vyčítá pomalou modernizaci armády, hlavně pozemních sil. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka si česká armáda vydobyla v NATO respekt jak účastí v mírových operacích, tak aktivitami po teroristických útocích na americká města 11. září loňského roku:

"Česká republika i resort obrany je dostatečně sebekritický na to, aby si uvědomil i určité chyby a přiznal oprávněnost některých výtek. Zde na prvním místě stojí efektivita systému obranného plánování. My se pokoušíme v reformě ozbrojených sil udělat všechno pro to, abychom se s tímto nedostatkem co nejlépe vyrovnali. Myslím si, že reforma ozbrojených sil dá potom odpověď na většinu otázek, o kterých dneska aliance s námi chce diskutovat."

Podle českého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy jsou zkušenosti s novými členy pádným argumentem pro její další rozšíření:

"Já nyní čtu dost materiálů ze Spojených států a tam se nejednou objevuje právě upozornění na tuto dobrou zkušenost s novými členy, která se projevila zejména v akcích aliance. To je samo o sobě dobrý důvod pro to, abychom alianci rozšířovali i dále."


Ministr obrany Jaroslav Tvrdík
O nákupu supersoniků pro českou armádu není ještě rozhodnuto. Přesto se zdá, jak prohlásil ministr obrany Jaroslav Tvrdík během návštěvy ve Švédsku, že česká strana je o krok blíž k uzavření smlouvy. Do 15. dubna předloží ministr Tvrdík vládě návrhy smluv o Gripenech. Jednání s britsko-švédským konsorciem BAe-Systems/SAAB o nákupu čtyřiadvacet stíhaček Jas-39 Gripen jsou z obou stran velmi tvrdá. Nejde jen o samotný kontrakt ve výši 50 miliard korun, ale i o offsetové programy, které by výrobce zavázaly investovat zpět do Česka 150 procent hodnoty kontraktu, tedy asi 77 miliard korun. Zástupce konsorcia BAE/SAAB Ian Mc Namee k tomu říká:

"V současné době jsme v České republice vybrali 41 projektů, do kterých chceme investovat. Vše je však otázkou dohody s českou vládou. Jen bych chtěl připomenout, že 14 projektů už běží!"

Největší část investic by měla plynout do Aera Vodochody, které vyrábí české stíhačky L 159. V Aeru by se mohly vyrábět některé součásti Gripenů a není vyloučeno, že se tam budou montovat trupy pro tyto stíhačky. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka je tu však jistá komplikace:

"Co se týká Aera Vodochody, je pravdou, že tady nezáleží jen na stanovisku české vlády ani na stanovisku konsorcia BAe/SAAB, ale také na stanovisku firmy Boeing."

Společnost Boeing je totiž minoritním vlastníkem Aera a se vstupem dalšího subjektu do firmy by musela souhlasit. Dosavadní jednání nebyla úspěšná. Jejich krach může plánovaný nákup stíhaček ohrozit. Česká strana proto hodlá opět vyzvat Boeing, aby dal jasně najevo, jaké jsou jeho záměry s firmou Aero.


Česká vláda nebude zákonodárcům navrhovat žádnou změnu v souvislosti s Benešovými dekrety. Premiér Miloš Zeman to prohlásil v reakci na slova evropského komisaře Güntera Verheugena. Ten před Evropským parlamentem ve Štrasburgu prohlásil, že česká vláda je připravena navrhnout změnu legislativy, pokud se ukáže, že platná úprava restitucí majetku je v rozporu s evropskou legislativou. Komisař se vyjadřoval k českému restitučnímu zákonu, ale své výroky spojil s pasáží o Benešových dekretech. Tím vznikla interpretace, že se Česká republika zavázala přímo ke změně Benešových dekretů. Právě to ale premiér Miloš Zeman jednoznačně odmítá:

"Česká vláda nenavrhovala, nenavrhuje a nebude navrhovat Parlamentu jakoukoliv změnu v této oblasti. Tečka. Česká republika je suverénní stát, má vládu, která je vládou České republiky. Pan Verheugen není a nikdy nebude členem vlády České republiky."

Státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička říká, že otázka Benešových dekretů není předmětem jednání o přistoupení Česka k Evropské unii. Praha se ale podle něj bude zabývat vším, co bude v rozporu s evropskými právními předpisy:

"Rezoluce Evropského parlamentu z loňského roku skutečně vítá připravenost české strany posoudit kompatibilitu dekretů prezidenta Beneše s acqui a toto posouzení probíhá ještě do jisté míry. Předběžné závěry z těchto analýz hovoří o tom, že tyto normy nejsou v kolizi s acqui."


Poslanecká sněmovna rozdílem jednoho hlasu schválila zákon o státní službě. Státní úředníci budou například dostávat plný plat, když budou měsíc nemocní a v případě, že budou muset opustit své místo, mají nárok na pětiměsíční odstupné. I nadále ale budou mít pouze pětitýdenní dovolenou a své zaměstnání nebudou moci považovat za definitivní:

"Zaměstnanec státu je zaměstnancem státu. Nemůže se už zabývat žádnou jinou činností. Má za to určité dílčí výhody,"

říká ministr práce a sociálních věcích Vladimír Špidla.

Proti přijetí zákona hlasovali komunisté a poslanci Občanské demokratické strany. Podle šéfa občanských demokratů Václava Klause se tak vytváří zvláštní kasta lidí:

"Krom jiného, že to vytváří specifickou třídu lidí, má to i náklady z peněz daňových poplatníků. To je také jasné."

Novelou se bude ještě zabývat Senát a prezident republiky. Služební zákon by mohl platit od roku 2004.


Jan Masaryk
Někdejší československý ministr zahraničí Jan Masaryk byl v březnu 1948 zavražděn. Svědčí o tom nový soudní posudek, který zpochybňuje dosavadní verze o nešťastné náhodě či sebevraždě. Podle něho musel Jana Masaryka z okna jeho služebního bytu v pražském Černínském paláci někdo shodit. Expert na pády lidí z výšky Jiří Straus tvrdí, že důkazy svědčící pro vraždu jsou nezpochybnitelné. K tomuto závěru dospěl pomocí nejrůznějších výzkumů a experimentů:

"Když člověk skočí, tak je to otázka pohybu těžiště a rotace těla. Člověk může někam doskočit, někam dopadnout a dopadne na nějaké části lidského těla. Když je vyhozen, tak dopadá do jiné vzdálenosti než když skočí sám vlastní aktivní silou."

Mluvčí Úřadu vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu Jan Srb ale mnoho nadějí na nalezení viníka nedává:

"Mnoho dalších materiálů se v archivech prostě neobjeví. Jedním z kroků byl právě tento znalecký posudek, který by mohl vnést trochu světla, nicméně si nemyslím, že to povede k zahájení nějakého trestního stíhání konkrétní osoby. Osobně si myslím, že ta osoba vůbec nebude ztotožněna a i kdyby se to náhodou nějakým způsobem podařilo, tak na 99 až 100 procent nebude mezi živými. Znamená to, že nebude koho trestně stíhat."

Úřad vyšetřování a dokumentace zločinů komunismu ale nechce dělat ukvapené závěry. Jak řekl Jan Srb, světlo by do případu mohly vnést archivy bývalé sovětské tajné služby.