Starší bratr Miloše Formana vystavuje v Praze své obrazy z Austrálie

Pavel Forman - Volná variace na tibetské písmo

Do 17. října vystavuje své obrazy v pražské Galerii kritiků Čechoaustralan Pavel Forman, starší bratr slavného hollywoodského režiséra a držitele Oskara Miloše Formana.

Jde o první rozsáhlou přehlídku tvorby tohoto čtyřiaosmdesátiletého umělce ve vlasti. Jak zmínila v rozhovoru s kolegyní Evelinou Himalovou kurátorka Vlasta Čiháková-Noshiro, nepatrná prezentace jeho děl z australského venkova se však uskutečnila už po listopadu 1989 při jeho krátké návštěvě Prahy... "V Platýzu vystavil krajinky ze svého nynějšího bydliště, ale už tehdy vznikla idea, že by měl mít retrospektivu."

Současná výstava je nejširším záběrem Formanovy tvorby, mapuje jeho práci v průběhu dvaašedesáti let. Zahrnuje kresby, akvarely a olejomalbu. Je doplněna scénografickými návrhy a realizovanými dřevoryty jiných umělců. Přehlídku s názvem "Můj sen" uvádí stránka vytržená z deníku malého Pavla Formana, v němž popisuje svůj cestovatelský sen z doby, kdy mu bylo šest let. Snil o cestách a exotických zemích. Své představy později realizoval. Procestoval mnoho zemí, což dokládá i svými díly...

"Já hrozně rád jezdím a vidím něco nového. A ten svět je opravdu krásný, že člověku to nedá, aby se do něj neponořil a nemaloval. Je opravdu nádherný. Jen ho tak chtít vidět,"

řekl autor na slavnostní vernisáži a Vlasta Čiháková-Noshiro ještě upřesňuje...

"On je jednoznačně krajinář, přestože tady máme i portréty, či obrázky afrických masek, neboť i tam (do Afriky) cestoval. Myslím, že jeho důkladná pouť světem, který objel, mu vlastně umožnila pozorovat tak velmi ostře a tak citlivě. Ať už je to podmořské dno nebo džungle, dospěl k úplné abstrakci v různých krajinkách, a do toho má takovou subtilní hezkou kresbu. Ta kresba nejvíc vyniká na obrazech z posledních let malovaných zlatem, především na městských vedutách z Evropy dělaných pro výstavu v Bretani."

Formanovy obrazy podle Čihákové-Noshiro přesvědčují, jak se může umění krajinomalby vyvíjet.

Závěrem pozvánky na výstavu ještě několik umělcových životoipisných údajů: Narodil se v roce 1920 v Čáslavi, kde také na přání svého otce-učitele vystudoval Učitelský ústav, později pak pod patronací malíře Františka Tichého i grafickou školu v Praze. Za okupace se Pavel Forman musel skrývat před gestapem, které zavřelo jeho čáslavskou výstavu plnou protinacistické symboliky. Po válce absolvoval proslulou krajinářskou školu profesora Otakara Nejedlého na pražské Akademii výtvarných umění. Odešel však bez diplomu, protože ač úspěšně složil všechny zkoušky, po únoru 1948 neprošel politickými prověrkami. Akademický titul mu škola přiznala o 41 roků později, až po pádu komunismu.

V roce 1967 odjel na půlroční studijní cestu kolem světa. Učarovala mu Austrálie, její příroda, moře i svoboda. Když se po návratu do Československa a následné srpnové okupaci 1968 rozhodl i s rodinou emigrovat, byla cílová země jasná. Usadil se v Brisbane. Téměř v padesáti letech začínal znovu na druhém konci světa. Otázkou emigrace se mimo jiné zabývá nový český film režiséra Jana Hřebejka "Horem pádem", zčásti natáčený právě u Pavla Formana v Austrálii, v němž jednu z titulních rolí hraje jeho synovec Petr Forman. Ten české filmaře s ním vlastně zkontaktoval.

"Docela hezký, dobrý film je to, a myslím, že k zamyšlení spoustě lidem. Ono to není lehké někam odjet, všechno opustit, přijít do úplně jiné země, neznat řeč, a tam začínat znova,"

vyjádřil v rozhovoru pro Radio Praha svůj vlastní pocit i pocity většiny emigrantů Čechoaustralan Pavel Forman.