Stavba 7. polní nemocnice v Basře má zdržení
Cesta ministra obrany Jaroslava Tvrdíka za českými chemiky v Kuvajtu, zpoždění ve výstavbě 7. polní nemocnice v Basře, ale i náš podíl v poválečné obnově Iráku a samozřejmě i vzkaz z domova - to vše uslyšíte v dnešním vydání rubriky Voláme Kuvajt. Pravidelně ji pro české vojáky a vojenské zdravotníky na Blízkém východě připravuje Milena Štráfeldová:
"V úvodu třídenní pracovní návštěvy se ministr obrany Jaroslav Tvrdík setká na americké základně Camp Doha s příslušníky kontingentu Armády České republiky. Zde bude také jednat s americkým generálem, velitelem účelového uskupení vojsk. Navštíví rovněž iráckou Basru, kde již pracuje část příslušníků 7. polní nemocnice. V závěrečný den návštěvy se ministr obrany ČR setká s úřadující hlavou státu a s ministrem obrany státu Kuvajt."
Stavba české polní nemocnice se však potýká s problémy. Podle původních plánů měla začít pracovat 6. května, zahájení se ale odkládá o víc než týden. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Basře Františka Lutonského zdržení způsobuje doprava:
"Už dnes měla 7. polní nemocnice podle původních plánů ošetřit první Iráčany. V areálu ale zatím nestojí ani jeden stan. Vojáci totiž stále čekají na to, až dorazí kontejnery z České republiky. Na jejich přepravu je totiž potřeba ještě asi dvacet letů nákladních letounů. Zatímco první náklad přepravovala komerční ukrajinská firma, teď už putuje jenom americkými letadly. A právě to je největší kámen úrazu. Americké letouny totiž nejsou tak dobře uzpůsobeny na přepravu techniky jako ukrajinské Ruslany. Nakládání a vykládání materiálu trvá několikanásobně déle, navíc vázne plánování přepravy. Velitel kontingentu Dušan Lupuljev proto předpokládá, že nemocnice bude stát až 15. května. Do té doby mohou Iráčané využívat jen českou polní ambulanci."Ani její provoz se ale neobešel zcela bez komplikací. Ambulace stojí před bývalou vojenskou nemocnicí, kde musejí Iráčané platit už jen za vstup do budovy. V české ambulanci však mají ošetření zdarma.
"A tak iráčtí výběrčí posunuli svého výběrčího před celý areál. Čeští vojáci si toho ale všimli a s Iráčany se domluvili na jiném řešení,"
dodává k tomu Františel Lutonský. I komunikace našich zdravotníků s místními lidmi se zlepšila poté, co v nemocnici začal pracovat první místní překladatel. Je jím pětadvacetiletý syn jediné Iráčanky československého původu v Basře.
"Tlumočník Roman začal pracovat hned po příchodu do areálu. Za pětihodinovou službu v ambulanci českých zdravotníků dostane denně tři dolary. I když se to může zdát málo, na zdejší poměry je to jedna z nejlépe placených prací. Pro české vojáky ale od rána pracují i další místní lidé. Velení jednotky se dohodlo, že Iráčané zavezou plochu pro nemocnici štěrkopískem. Až dosud byl prostor pro nemocnici velmi bahnitý a podmáčený,"
uzavírá zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Basře. I Radio Praha má v tuto chvíli v Kuvajtu a Iráku svého zpravodaje Jaromíra Marka, který na cestě na Blízký východ doprovází ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Nejnovější informace o českých vojácích a lékařích v irácké misi si tak budete moci v našem vysílání poslechnout už zítra.
Česká republika patří mezi pět států, které se zapojí do poválečné obnovy Iráku. A to jen díky tomu, že česká armáda na Blízký východ vyslala své chemiky a vojenské lékaře. I když si podle pondělního tisku přímou správu v Iráku rozdělí Spojené státy, Velká Británie a Polsko, které se zúčastnily bojových akcí proti Saddámovu režimu, Česká republika má už nyní v Iráku svého zástupce. Jak bude vypadat naše konkrétní účast na obnově země, na to jsem se zeptala mluvčího ministerstva zahraničních věcí Víta Koláře:
"Do poválečné obnovy Iráku by se Česká republika měla zapojovat prostřednictvím Organizace pro humanitární pomoc a obnovu Iráku ORHA. My do této organizace vysíláme člověka za ministerstvo zahraničních věcí a za Českou republiku a tímto člověkem je Janina Hřebíčková, která dnes v noci odletěla s ministrem Tvrdíkem do Kuvajtu. Měla by se spojit v Iráku jak s českou velvyslankyní v Kuvajtu Janou Hybáškovou, tak s generálem Jayem Garnerem, který má obnovu Iráku na starosti."Čím konkrétně bude moci Česká republika přispět k poválečné obnově Iráku?
"Samozřejmě bychom se rádi zapojili do té nově vznikající civilní správy, rádi bychom tam poslali české specialisty a experty, kteří by předali zkušenosti, aby na území Iráku vznikla a začala fungovat normální civilní správa, která by řídila zemi. V první fázi by česká zástupkyně v zemi Janina Hřebíčková zjistila, jaké jsou aktuální potřeby ORHA, jaká je situace na místě. Vrátila by se zpátky do České republiky a na základě toho, co zjistila, na základě rozhovorů s americkou a britskou stranou by konkretizovala podmínky pro českou stranu. Řekla by, jací lidé jsou v Iráku potřeba, jakých odborníků se nejvíce nedostává, a přenesla by samozřejmě i přímo konkrétní žádosti, které by Američané nebo další orgány vznesli."
Kolik peněz chce české ministerstvo zahraničních věcí nebo česká vláda věnovat na obnovu Iráku a v jakém časovém horizontu?
"V první fázi vláda odsouhlasila přibližně dvacet milionů korun na přímou pomoc, která by měla směřovat do zdravotnictví a do školství, a dvacet milionů na zajištění činnosti českých expertů v Iráku. Nicméně ta největší suma peněz, o které rozhodovala minulý týden vláda, zatím schválena nebyla. To jsou peníze, které původně měly směřovat do rozvojových programů a měly být postupně uvolňovány na základě návrhů, které budou předkládány. Tato částka bude předmětem dalšího jednání ve vládě."
A máte už konkrétnější představu, zda do poválečné obnovy se budou moci zapojit i některé české firmy, které třeba dříve s Irákem spolupracovaly?
"Ministerstvo zahraničních věcí věří, že se českým firmám podaří navázat na zkušenosti, které v Iráku mají, a podaří se sjednat kontrakty. Nicméně v této fázi není doba na přímé podepisování kontraktů. Tím však, že budeme mít své zástupce ve správě v Iráku, budeme informace a ty jsou pro podnikání zásadní. Stejně tak jako lidé, kteří znají prostředí a dokáží kontakty a informace zprostředkovat."
Tolik tedy Vít Kolář z ministerstva zahraničí k české účasti v poválečné obnově Iráku. Té se ovšem týká i následující zamyšlení, které v pondělní Mladé frontě Dnes publikoval Pavel Tigrid:
"Na první pohled další trapas, ale při bližším ohledání spíše dvě dobré zprávy. Napřed tu druhou: pokud bylo možné zjistit, ani jedna z velkých zahraničních tiskových agentur nevěnovala pozornost žabomyší vojně, navíc s křížkem po funuse probíhající a na nejvyšší státní úrovni - zda totiž Česká republika byla/nebyla, je/není součástí americko-britské válečné koalice v Iráku. O tom trapném lavírování nikde nic. Zato jmenování ženy do čela týmu českých odborníků, kteří pod vlajkami téže koalice budou společně s Iráčany budovat novou administrativu ve válkou těžce postižené zemi, tytéž agentury dozajista zaujalo. Ministr zahraničí Cyril Svoboda měl tentokrát šťastnou ruku, a to jak ve volbě vedoucí tohoto českého expertního týmu, tak ve způsobu, jímž se tak stalo. Tým expertů povede bývalá televizní reportérka Janina Hřebíčková, žena s velkou bezprostřední zkušeností s krizovými oblastmi - na Blízkém východě, v Jižní Koreji, posledních osm a půl roku ve všech republikách bývalé Jugoslávie. A podle toho, jak se energicky a zároveň skromně hlásí k novému a věru nesnadnému poslání, je to člověk na svém místě. Náš ministr zahraničí zasluhuje uznání za to, že celou v obdobných případech složitou a zdlouhavou jmenovací proceduru zkrátil na bilaterální, zřejmě prostou kuloárovou dohodu s resortně příslušným ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. To samo o sobě a za daných okolností je pozoruhodné. Vždyť pokud si zas něco nepokazíme, mohla by expertní jednotka být ustavena do dvou týdnů a v podstatě připravena k odletu do Bagdádu. Statečné Janině Hřebíčkové třeba ze srdce přát dobrý vítr do plachet. Co bychom byli, my chlapi, bez našich žen, že?"
A na závěr zde máme vzkaz, který na našem telefonním záznamníku pro české vojáky v Kuvajtu zanechal posluchač pan Arnošt:
"Tady je posluchač ze západních Čech. Kluci, já Vám strašně fandím a je to perfektní, že jsme mezi pěti státy na světě, které pomáhají v Iráku. Moc Vám fandím a děkuju. Čau."
A tímto pozdravem naši rubriku Voláme Kuvajt, ale i celé dnešní vysílání Radia Praha uzavřeme. Z pražského studia Českého rozhlasu 7 - vysílání do zahraničí se loučí Milena Štráfeldová. Speciální pořad pro české chemiky v Kuvajtu a vojenské zdravotníky v Basře uslyšíte opět za týden, v pondělí 12 května. Poslouchat nás ale můžete denně, a to jak na krátkých vlnách, tak i prostřednictvím internetu, na adrese www.radio.cz. Tam najdete i celý archiv našeho vysílání.