Střízliví, a přesto opilí - smysly vám dokonale ošálí Muzeum smyslů
Ve sprše tu můžete stát na stropě, v tunelu Vortex nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Hlavu tu dokonce můžete dostat naservírovanou na podnose. A vodu uvidíte téct vzhůru. Že nás můžou naše smysly pěkně ošálit, to se dozvíte v Muzeu smyslů, které bylo nedávno otevřeno v centru Prahy.
I dospělí si tu lámou hlavu s hlavolamy, a nejdou domů, dokud je nevyřeší. Abyste z toho měli ten správný zážitek, je třeba si přečíst popisky nebo požádat o radu průvodce.
Já jsem se Lenkou Vidimovou vydala nejdřív do zrcadlové síně, a potom do džungle.
Proti všem přírodním zákonům voda tekla nahoru. Teprve, když si na ni sáhnete, tak zjistíte, že teče dolů. Jak je to možné?
"Uvnitř této černé krabice je speciální přístroj, který bliká tak rychle, že naše oči na to nedokáží zaostřit, a myslí si, že voda teče nahoru. Dokážeme udělat i to, že vodu zastavíme, pak bude chvíli téct dolů, a pak nahoru. Je vidět, jak snadné je oklamat naše smysly. Pokud mají návštěvníci chytrý telefon, a zvolí režim pomalý pohyb, tak uvidí, že voda teče samozřejmě dolů, protože ta kamera snímá méně snímků za sekundu, než naše oko."
Obraz v obrazu každý nevidí
Dokonce si tu můžete i zahrát na fakíra. Lehnete si, zmáčknete tlačítko, a z podložky vyjedou hřebíčky. Je tu i řada optických klamů, třeba obrazy v obraze.
"Když se budete dívat jakoby za obraz, tak by se vám měl objevit nějaký obrazec. Někteří návštěvníci jsou schopni vidět všechny, ale někteří nevidí nic. Nemusí zoufat. Já třeba nevidím taky nic. Může to být způsobeno nějakou oční vadou, nebo tím, že to náš mozek nedokáže zpracovat. Lidi se mě chodí ptát, co v tom mají vidět. Když jim to potom řekneme, tak se snaží, a jsou to schopni vidět třeba až po deseti minutách."
Nejnáročnější atrakce? Blikající tunel Vortex!
I když jste naprosto střízliví, v muzeu je místo, kde se cítíte jako po několika skleničkách.
"Místnost s narušenou gravitací dokáže ovlivnit náš mozek. Svět vnímáme pomocí smyslů, a v této místnosti jsou ovlivněny dva z nich. Mozek neví, která informace je správná. Tím pádem se cítíme opilí, motá se nám hlava, a jsme zmatení. Eliminovat to můžeme tak, že jeden z našich smyslů umlčíme. Když zavřeme oči, tak budeme vnímat polohu jenom díky našemu vnitřnímu uchu a rovnovážnému ústrojí. To nám bude říkat: stojíš trošku nakřivo, ale nic se neděje. Když otevřeme oči, tak díky tomu, že je místnost nějakým způsobem vytvarovaná, nám oko říká: nestojíš rovně, a vnitřní ucho: stojíš rovně, cítím to podle gravitace. A tyto informace jsou protichůdné, a mozek neví, kterou z nich si má vybrat."
"Vortex tunel například nepůsobí na sportovce, třeba na gymnasty nebo akrobatické lyžaře, protože ti rotují úplně běžně."
Technologie, kterou najdete v muzeu, byla použita i ve filmu - je to pokoj s černobílou šachovnicí, kde můžete být buď obr nebo hobit.
"Tahle technologie byla použita ve filmech Pán prstenů nebo Harry Potter. Filmaři k tomu ani nepotřebovali složitou techniku. Postavili si pokoje s takovouto dispozicí, a díky tomu se dá tato iluze snadno vytvořit. Jeden je obrovský, druhý malý. Když se to natáčí, tak se člověk zmenšuje a zvětšuje."
Je tu i pokoj, kde je všechno postavené vzhůru nohama. Při sprchování tak můžete stát na stropě. Stačí jen fotku otočit v mobilu, dodala Lenka Vidimová.
"Třeba nám návštěvníci vlétávají do záchodu. Měli jsme tu miminko, které se nám tu batolilo. Paní si pak fotku otočila, a miminko jí lezlo po stropě."
