Sucho drtí české lesy. Vědci sledují stromy každou půlhodinu
Letošní sucho dostává stromy pod mimořádný stres. Podle vědců letos trpí prakticky všechny dřeviny. Problémy má také buk, na který se přitom sázelo jako na jednu z dřevin budoucnosti českých lesů. Vědci z Akademie věd sledují stav lesů prakticky v reálném čase. Systém DendroNetwork zaznamenává, co se v lesích děje každou půlhodinu.
"Letošní rok je opravdu mimořádný. Zaznamenali jsme tři obrovské vlny veder, a lesy na to adekvátně reagují. Vidíme obrovský stres nebo obrovskou nepohodu pro ty stromy. Rozvíjí to několik problémů v lesním hospodářství. Může to být odumírání nových výsadeb nebo odumírání přirozené obnovy, až po vlastní snížený přírůst dřevin. Může to vést k přemnožení kůrovcových patogenů až po následné odumírání lesních porostů," říká Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Strom na sucho zapomenout hned nedokáže. Pokud by byly další roky příznivé, bude se vzpamatovávat jeden až tři roky. Stromy jsou na sucho různě citlivé. Záleží na tom, jak jsou schopné dosáhnout na vodu.
Problémy má i buk
Které stromy představují budoucnost českých lesů?
"Z našich domácích dřevin je to hlavně dub nebo na některých lokalitách i buk. Zrovna buk byl dřevina, na kterou bylo do budoucna hodně sázeno, ale buk má v současné době velké problémy, a opravdu to vypadá, že to není budoucnost českých lesů."
Když strom kvůli suchu výrazně omezí nebo zastaví růst, znamená to méně dřeva, méně ochlazování krajiny i méně schopnosti zadržovat vodu. Právě přírůst dřeva je jedním z nejcitlivějších parametrů.
"Letokruh u toho stromu je malinkatý, to je jeden až dva milimetry. Ale na republikové úrovni je obrovský rozdíl, jestli u stromu narostl jeden nebo dva milimetry. Když si to převedeme na národní úroveň, tak průměrný roční přírůst je něco kolem 30 milionů kubíků, a najednou, když je to polovina, tak je to výrazná ekonomická ztráta."
Systém měří data stromů každou půlhodinu
Dřív se stav lesa a vitalita lesa monitorovala jednou za pět až deset let. Vědci přišli s úplně novým konceptem. O stavu lesa vědí prakticky každou půlhodinu. Na stromech jsou rozmístěné stanice.
"My tímto způsobem máme pokrytou celou republiku a každou půlhodinu měříme data. V reálném čase máme informace, řekněme o všech lesích ČR a slouží to jako podklad pro rozhodování. Celý systém se jmenuje DendroNetwork a skládá se z monitoringu klasických meteorologických parametrů, ale nejdůležitější z celého systému je to, že měříme přímo na stromech. Proto se celý ten systém jmenuje i biomonitoring, protože přímo sledujeme odezvu těch stromů. V tomto ohledu jsou nejdůležitější dendrometry, které jsou připevněné na kmen stromu a měří, jak ten strom pulzuje. Ten kmen pulzuje, on během dne se smrskává, v noci zase nabobtnává, a my z tohoto záznamu jsme schopni vyčíst kompletně jeho vodní režim, jestli máte vody dostatek nebo nedostatek, jestli je právě sucho nebo není sucho, jak velké to sucho je, a jak ten strom přirůstá."
Jan Krejza doporučuje majitelům lesů změnu skladbu. Například smrk je dřevina, která je na sucho velmi citlivá. Měl by to být druhově bohatý les. Jaký je tedy les budoucnosti?
"Rozhodně bude vypadat jinak, než jsme byli zvyklí. Byli jsme zvyklí chodit do lesa, vidět jednodruhové dřeviny, vidět les pěstovaný řekněme jako obilí. Stejný jednoetážový porost. Ale v budoucnosti bude daleko světlejší, bude obsahovat více dřevin, bude víc prostornější, ale naopak možná pro nás bude takový, řekněme, nepěkný. Ty stromy nebudou muset být úplně rovné, bude tam daleko víc pater, bude daleko hůře prostupný, ale budeme si na to muset postupně zvyknout, protože ten les bude daleko odolnější vůči projevům klimatické změny, a budeme rádi, že vůbec takový les máme."
