Podzemní voda jako štít proti klimatickým změnám. Čeští vědci zkoumali odolnost 350 jezer. Nejohroženější jsou přehrady
Na tom, odkud přitéká voda do jezer, záleží. K tomuto závěru došli vědci, kteří analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi.
Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR.
Vodu v jezerech analyzovali mezi lety 2022 a 2024. Výsledky představili na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze. Jednalo se o nejvýznamnější geochemickou konferenci na světě, které se účastnilo přes 4000 odborníků z celého světa.
Nejohroženější jsou přehrady
Model vědců mimo jiné ukázal, že jezera v nížinách budou mít v roce 2050 problém - dosáhnou kritického poměru odpařování vůči přítoku, což může vést k nedostatku vody a zhoršení její kvality.
Vůbec nejohroženější jsou umělá jezera, jako jsou přehrady. Nížinná jezera totiž bývají mělká a méně napojená na zdroje podzemní vody. Navíc se mnohdy nacházejí v oblastech s intenzivním zemědělstvím, do vody se tak dostanou látky, které zhoršují její kvalitu.
Odolnější jsou naopak jezera ve vyšších nadmořských výškách nebo v alpských oblastech. Je to díky nižším teplotám, menšímu odparu a často lepšímu napojení na podzemní vodu. Tato jezera jsou také zatím méně ohrožena okolní zemědělskou činností. Vědci však upozorňují, že zemědělská půda se postupně rozšiřuje do vyšších poloh, což může v budoucnu ovlivnit jak kvalitu, tak dostupnost vody i v těchto jezerech.
Hydrobiologové chtějí z jezer vytvořit globální zdroj dat
U sledovaných jezer výzkumníci analyzovali zastoupení stabilních izotopů vodíku a kyslíku ve vodě. Díky těmto izotopovým stopám dokážou vysledovat, do jaké míry vodu v jezerech ovlivňují srážky, jak silně jsou jezera propojena s podzemními vodami a jaký je poměr mezi přítokem vody a odparem. Navíc vědci využili meteorologická data, zjistili, jak je využívaná okolní půda, jak je jezero hluboké, a v jaké je nadmořské výšce.
Hydrobiologové dále rozšiřují svou databázi, která nyní zahrnuje již více než 400 jezer, a chtějí z ní vytvořit globální zdroj dat. Každoročně odebírají vzorky z několika stovek jezer, spolupracují s odborníky z dalších institucí a také zapojují veřejnost.
