Tajemné viklany v Česku. Z jednoho podle legendy kázal i Jan Hus

Miroslav Egert u viklanu Dominik, foto: Jana Strejčková, archiv ČRo

Husova kazatelna, Čertův kámen, Tvarožník či Dominik. To jsou názvy nejznámějších viklanů, které najdete v české přírodě. Své jméno dostaly podle toho, že se dají rozhýbat rukou, ale i větrem, a tzv. se viklají. Tyto obrovské balvany se dotýkají země jen velmi malou částí.

Kadovský viklan na Blatensku, foto: Petr Brož, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Miroslav Egert u viklanu Dominik, foto: Jana Strejčková, archiv ČRo
Viklany jsou to hříčky přírody. Některé z nich se díky vandalům už doviklaly. Přírodní památkou je viklan Dominik. Vede k němu turistická značka a objevíte ho nedaleko Karlových Varů u obce Rybničná, která je částí města Bochov. Podle vysekaných nápisů s letopočty se zdá, že viklan Dominik vyhledávali turisté už od 18. století.

"Dnes se už přesně neví, proč se jmenuje Dominik. Domnívám se, že ho takhle pojmenovali tehdejší obyvatelé německé národnosti. Asi sto metrů od viklanu stála výletní restaurace, kam výletníci rádi zašli poté, co si viklan prohlédli. Je to v přírodě a lidé, kteří mají rádi klid a hezké okolí, sem rádi zavítají," uvedl starosta Bochova Miroslav Egert.

Viklan Dominik už vítr nerozkýve

Nápis na viklanu, foto: Jana Strejčková, archiv ČRo
Nápis Dominic je vytesaný na boku viklanu. Jsou tu i letopočty 1776 a 1796. Kromě historických nápisů jsou tu i amatérské nápisy a rytiny. Lidé se snažili viklan i vyvrátit, ale zatím se jim to nepodařilo. Dá se ještě viklan rozviklat?

"Rozviklat se dá, ale větrem už to nejde. Pravděpodobně se časem nějak posunul a jeho současné umístění už rozkývání větrem neumožňuje, ale lidskou rukou by to jít mělo. Vypočítal jsem, pokud souhlasí údaj o hustotě žuly, že to je 2700 kilogramů na metr krychlový, a že by ten viklan měl být těžší, než 27 tun. Kámen je přibližně 3,5 metru dlouhý, jeden a půl metru široký a dva metry vysoký. Sám jsem tam nevylezl, ale říká se, že nahoře je kulovitá prohlubeň, pravděpodobně vytvořená nějakým člověkem, ale k čemu sloužila, se neví."

S existencí prohlubně je spojována řada pověstí souvisejícími s dávnými pohanskými obětními rituály. Nejspíš to však bude přírodní skalní mísa.

Viklan Husova kazatelna na Sedlčansku, foto: Petr Brož, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Jak dodal starosta Bochova Miroslav Egert, viklan Dominik byl za přírodní památku vyhlášen v roce 1979. V okolí se vyskytují vzácné druhy fauny a flory.

"Mezi vzácné druhy patří motýl hnědásek chrastavcový. Jsme na něj pyšní, protože se málo vyskytuje. Je to zvláštní motýl, který žije na určitém druhu trávy."

Z viklanu na Sedlčansku kázal podle legendy Jan Hus

Rájem kamenů je Sedlčansko. Je tu zřejmě i největší viklan v Česku. Najdete ho nad Žemličkovou Lhotou a podle legendy z téměř tři metry vysokého viklanu kázal Mistr Jan Hus. Také na tomto viklanu je prohlubeň, které se říká obětní mísa.

Plešivecký viklan v Brdech, foto: archiv ČRo - Radio Prague International
Další obří viklan je u Blatné. Váží 29 tun. Přitahoval bohužel i pozornost vandalů. Tomu poslednímu se v roce 1893 podařilo viklan vyvalit z jeho lůžka. Kámen pak ležel dalších sto let opodál. Na své místo se vrátil na podzim roku 1983, a to díky Pavlu Pavlovi ze Strakonic, který dokázal rozhýbat i sochy na Velikonočním ostrově.

Na své místo Pavel vrátil i Čertův kámen u Babylonu, který potkal stejný osud. Pověst o čertovi, který prý kdysi na kameni polehával, znal už spisovatel Jindřich Šimon Baar. Viklany se vyskytují po celém světě. V Česku jsou v Jizerských horách, Krkonoších, na Šumavě i v západních Čechách.

10
50.151331330000
13.043990130000
default
50.151331330000
13.043990130000