Týden v číslech

Barbora Strýcová deblovou světovou jedničkou, klesající počet českých firem v daňových rájích a výročí slavné remosky. Každý článek publikovaný Rádiem Praha obsahuje procento, věk, částku peněz nebo nějakou jinou hodnotu. Podívejte se na uplynulý týden očima čísel.

Remoska, foto: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Pondělí

1

Barbora Strýcová, foto: ČTK / Vít Šimánek

Tenistka Barbora Strýcová je po wimbledonském triumfu poprvé světovou jedničkou ve čtyřhře. Deblové pořadí vede o 455 bodů před Kristinou Mladenovičovou z Francie.

Úterý

12 400

českých firem aktuálně sídlí v daňových rájích. Jde o nejmenší číslo od roku 2011. Informovala o tom poradenská společnost Bisnode. Z daňových rájů je tak aktuálně kontrolováno 2,47 procenta českých firem. Objem kapitálu v základním jmění českých firem, které ovládají vlastníci z daňových rájů, dělal v pololetí 326,6 miliardy korun.

Středa

15

Foto: Tomasz Nawrot, Pixabay / CC0

zemí v Evropě je Česko, pokud jde o hustotu rozmístění silničních kamer. Jedna kamera dohlíží na zhruba 200 kilometrů a celkově jich je 748. Příčku vede Itálie s 11 tisíci kamerami a průměrem dvou zařízení na 100 kilometrů. Vyplývá to z údajů projektu Evropa v datech.

Čtvrtek

45 %

oslovených agenturou STEM hodnotí kladně premiéra Andreje Babiše. Zůstává tak nejlépe hodnoceným českým politikem, i když jeho popularita oslabuje.

Pátek

2/3

Bedřich Šupčík|Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International

únikových her vykazují nedostatky. Hasiči od konce ledna do května zkontrolovali 178 objektů. Většina provozoven vykázala nedostatky, pokud jde o pravidla požární ochrany. Na kontrolu se hasiči zaměřili poté, co na začátku ledna zemřelo pět dívek při hře v Polsku. Nemohly utéct před požárem, který v místnosti vypukl.

Sobota

95.

výročí od zisku první zlaté olympijské medaile. Jako první Čech ji vybojoval gymnasta Bedřich Šupčík ve šplhu na laně na olympiádě v Paříži

Neděle

55

let je remoska zapsaná jako ochranná známka domácího spotřebiče. První remosku vytvořil počátkem padesátých let Oldřich Homuta. Přenosná trouba se vyrábí dodnes a 50% výroby jde na export.