Týden v ČR

Přehled domácích událostí za uplynulý týden připravila Zdeňka Kuchyňová.

Otevřením nového česko-slovenského hraničního přechodu Břeclav - Brodské zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu České republiky slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Hned v pondělí jednal slovenský host s premiérem Milošem Zemanem, v úterý ho přijal prezident Václav Havel. O tématech jejich diskuse informoval mluvčí prezidenta Ladislav Špaček:

Mikuláš Dzurinda a Václav Havel

"Hovořili spolu především o rozšiřování Severoatlantické aliance. Prezident Václav Havel shrnul české zkušenosti. Při té příležitosti informoval slovenský premiér Mikuláš Dzurinda o tom, že se dohodl s českým premiérem Milošem Zemanem, že bude posílena účast České a Slovenské republiky v misi KFOR, kde vznikne československý prapor do kterého Slovensko přispěje mechanizovanou rotou. Potom se podrobně rozebírala politická situace jak v České republice, tak na Slovensku."

Premiéři při jednání narazili také na problém, který v poslední době kalí dobré vzájemné vztahy - spor o pozemky na společné hranici v rekreační oblasti Kasárna. Po rozdělení federace připadla tato osada Slovensku. Stojí tam však nemovitosti patřící Moravanům, kteří se tam léta jezdí rekreovat. Obec Makov ale letos v únoru rozhodla o prodeji pozemků pod českými chatami slovenským občanům a firmám. Miloš Zeman řekl, že oba premiéři dospěli k některým způsobům řešení celé situace:

"Jedním z možných postupů je rozšířit dohodu o ochraně investic, která kvůli jednomu paragrafu dosud nebyla uzavřena /poz.red.: smlouva o vzájemné podpoře a ochraně investic vázne na nevyřešených vztazích mezi ČSOB a Slovenskou inkasní/ i o ustanovení, které by lépe než dosud chránilo majetkové zájmy obou stran, respektive občanů obou zemí."

Další možností je řešení sporu na místní úrovni. Premiér Dzurinda proto vyzval obě strany k setkání, které by mohlo překážku ve vzájemných vztazích odstranit.

---

Bezpečnostní rada státu nezaujala v úterý jednoznačné stanovisko k nákupu nadzvukových stíhaček pro českou armádu. Nevyloučila, že se v budoucnu obejde bez nich. Jednou z příčin je skutečnost, že na účast ve výběrovém řízení na supersoniky rezignovaly nejdříve dvě americké a poté i dvě evropské firmy. Celý problém však má mnohem širší souvislosti. Bezpečnostní rada státu totiž konstatovala, že vojenské plánování Česka stále neodpovídá potřebám NATO. Resort obrany proto urychleně dopracovává materiál, který naváže na nynější dokumenty a plně zohlední členství České republiky v alianci. Nápravy bychom se měli podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka dočkat ještě letos:

Bezpečnostní rada státu rozhodla o jeho dopracování o závěry reformy ozbrojených sil a případně, v závislosti na rozhodnutí vlády České republiky k té strategické akvizici nadzvukových stíhacích letounů, rozhodla o jeho předložení v měsíci říjnu letošního roku."

O odstoupení amerických firem z českého tendru na dodávku nadzvukových stíhaček také jednal v Budapešti na setkání ministrů zahraničí 19 členských zemí NATO šéf resortu zahraničí Jan Kavan se svým americkým protějškem Colinem Powellem. Ten řekl, že o detailech rozhodnutí amerických firem nemá podrobné informace. Podle Jana Kavana však sdělil, že Spojené státy nejsou znepokojeny vývojem tendru na stíhačky:

"Pan ministr zdůraznil, že obecně má americká strana obavu, zda, pokud bychom vynaložili takto značné finanční prostředky na nákup supersoniků, by nám zůstaly finance na modernizaci pozemních vojsk a na plnění závazků, které máme k alianci."

---

Více než 65 tisíc politických vězňů prošlo v 50. letech lágry na Jáchymovsku. Jejich strádání si připomněli účastníci dvoudenní vzpomínkové akce Jáchymovské peklo, kterou uspořádala Konfederace politických vězňů. Tito muklové, tedy muži určení k likvidaci, těžili na Jáchymovsku v nelidských podmínkách uranovou rudu pro Sovětský svaz. Bez jakýchkoliv ochranných pomůcek jí zde za patnáct let existence táborů vytěžili více než osm tisíc tun. Poměry v lágru na počátku 50. let přiblížil bývalý politický vězeň František Šedivý:

"Podmínky v roce 1951 se silně zostřily a od roku 1951 do roku 53 to byl ve skutečnosti boj o přežití. Tady byl příšerný hlad. Perzekuce těch vězňů bachaři, to bylo bezprecedentní. Za neplnění se lidi posílali do bunkru, nedávalo se jim téměř jíst. Ty dávky samy o sobě byly vlastně jenom na přežití. Takže ještě když tuhle dávku dostal za nesplnění poloviční, tak to už vůbec nešlo."

Nejnebezpečnějím zařízením v jáchymovských dolech byla takzvaná věž smrti, kde se uranová ruda drtila. Právě při zahájení Jáchymovského pekla přišla zpráva, že Poslanecká sněmovna schválila zákon o finančním odškodnění účastníků druhého i třetího, tedy protikomunistického odboje. Po více než čtyřiceti letech tak stát alespoň symbolicky odškodní i mukly z jáchymovských uranových lágrů.

---

Lidovci mají nového předsedu. Na víkendovém sjezdu v Jihlavě se jím stal Cyril Svoboda, bývalý lídr čtyřkoalice a místopředseda strany. V přímém souboji porazil dosavadního předsedu Jana Kasala. Ten se o hlasy lidovců ucházel důrazem na konzervativní hodnoty, Svoboda požadoval výraznější otevření se strany směrem ke společnosti. Jan Kasal pak byl zvolen jedním z lidoveckých místopředsedů. Nového šéfa lidovců nyní čeká rok před volbami do Poslanecké sněmovny složitý úkol - sjednotit stranu, sužovanou v poslední době konflikty a osobními spory. Na své první tiskové konferenci v nové roli vyjádřil víru v to, že tyto spory u lidovců skončí:

"Doufám, že tento sjezd dá nejenom signál do budoucna, jak budeme pokračovat, ale, že povede také ke sjednocení naší strany, že všichni k sobě najdeme znovu cestu, že to, co se dělo před volbami bude po volbách jenom nějaká vzpomínka co tehdy bylo před Jihlavou. Takže doufám, že Jihlava bude novým impulsem a novou nadějí pro naši stranu."

Nový předseda Cyril Svoboda je prezentován jako představitel moderního křesťanskodemokratického směru.