Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

Obchodní bilance České republiky byla v letošním září po dvou letech aktivní. Analytici sice očekávali výrazný posun, předpokládali však schodek v intervalu 4,5 až osm miliard korun. Důvody nečekaného přebytku nám přiblížila ředitelka informačního servisu Českého statistického úřadu Jana Bondyová:

"Na této aktivní bilanci se nejvíc podílela kladná bilance u strojů a dopravních prostředků a u průmyslového spotřebního zboží. Také se Spolkovou republikou Německo, což je náš nejvýznamnější partner, se vrátila aktivní bilance."

Ekonomové však výsledek zahraničního obchodu za tolik příznivý nepovažují a výsledky hodnotí rozporně. Podle nich jak export, tak import postupně ztrácejí tempo růstu. O názor jsem požádal analytika Patria Finance Davida Marka:

"Záříjové číslo samo o sobě prozatím ukazuje, že česká ekonomika se vyvíjí relativně dobře ve srovnání se zbytkem střední a východní Evropy i ve srovnání s Evropskou unií. Nicméně, podle mne, stále není důvod hýřit přílišným optimismem, neboť největší nápor na českou obchodní bilanci, to je dopad zpomalující evropské ekonomiky, nás teprve čeká. Ač v české ekonomice roste produktivita práce a tudíž se zlepšuje i konkurenceschopnost, a to nejenom cenová, ale i kvalitativní českého zboží na domácích i zahraničních trzích, globálnímu zpomalení se patrně nevyhneme. Na to jsme příliš malou a otevřenou ekonomikou. Přesto prozatím pro vývoj ekonomiky nepředstavuje vývoj schodku obchodní bilance výraznější hrozbu pro inflaci ani pro vývoj měnového kurzu."

Ekonom HVB bank Pavel Sobíšek soudí, že nečekaný přebytek zahraničního obchodu za září je spíše výsledkem prudkého propadu v dovozní dynamice než velkých úspěchů exportérů.


Ruští agenti mají zvýšený zájem o česká ministerstva, komunikační sítě, armádu, ale i o místní samosprávu a výsledky voleb. "Ruské zpravodajské služby na území Česka budují systém vlivových agentur, jejichž prostřednictvím se snaží ovlivňovat rozhodovací procesy v místních samosprávách a šířit dezinformace," uvádí se ve zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2000, kterou česká kontrarozvědka zveřejnila tento týden.

Po zvolení Vladimira Putina novým ruským prezidentem vypracovalo ruské ministerstvo zahraničí novou koncepci přístupu k bývalým sovětským satelitům ve střední a východní Evropě. Česká republika byla zařazena do třetí kategorie, tedy do skupiny s konfrontačním přístupem k Ruské federaci. Jak se uvádí ve zprávě Bezpečnostní informační služby, Rusko bedlivě sleduje vnitropolitický vývoj v Česku a snaží se jej ovlivňovat. Zejména zpochybňují členství v NATO a poukazují na slabé sociální jistoty občanů. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Aleše Pospíšila tato zpráva neodpovídá realitě roku 2001:

"Především, je to zpráva za rok 2000 a v letošním roce došlo k posunu ve vztazích mezi ČR a Ruskou federací. Vzájemná nedůvěra, která komplikovala vztahy, se stává minulostí a k významnému posunu nedošlo jen ve vztazích mezi Ruskem a námi. Moskva se sbližuje i s EU, NATO i USA. Rusko se stalo významnou součástí protiteroristické aliance. Při jednání s ruskými partnery musíme nutně vycházet z jiných podkladů, něž jaké nabízí zpráva zpravodajských služeb mapující období předešlé."

...uvedl pro Radio Praha mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Šéf sněmovního bezpečnostního výboru Petr Nečas však tolik optimismu nesdílí. Jak řekl, "bylo by scestné se domnívat, že kvůli hrozbě terorismu si všechny vlády padnou kolem krku. Středoevropské teritorium patří stále mezi zájmové oblasti ruských zpravodajských služeb", uvedl poslanec Nečas.


Vláda se rozhodla zahájit bezpredentní soudní spor s týdeníkem Respekt, pravicově zaměřeným politickým týdeníkem, a jeho šéfredaktorem Petrem Holubem. Jak přiznal premiér Miloš Zeman, cílem tohoto kroku vlády je zánik časopisu. Co kabinet tolik popudilo? V pondělním článku konfrontuje Petr Holub několik tezí Alexise de Tocquevila o korupci se současnou českou realitou. Text je velmi obecný, bez konkrétních příkladů. Jak tvrdí Petr Holub, vládu neobvinil z korupce, ale poukazoval na to, že ministři existenci korupčního prostředí umožňují:

"Ta věta neříká, že by snad ministři brali úplatky nebo nějak podlehli korupci, ale že se chovají tak, že to může korupci podporovat. To se dá velice snadno doložit. To jsou všechna ta zjednodušená výběrová řízení na různé státní zakázky. Pokud by si to Miloš Zeman nerozmyslel a do soudu šel, tak to pro něj bude velká ostuda."

...říká Petr Holub, který ve svém článku mimo jiné uvádí: Také v Česku se veřejný zájem postavil proti korupci a před třemi lety vynesl na premiérské křeslo Miloše Zemana. Jeho vláda ale boj s korupcí prohrála. Nesnažila se ani průhledně zadávat veřejné zakázky, ani omezit zbytečnou byrokracii.

Premiér Zeman a všichni ostatní ministři požadují po deseti milionech korun na odškodném. Členů vlády je celkem sedmnáct:

"Doufám, že i čeští novináři pochopí, že sedmnáct krát deset je sto demdesát milionů. Chci zdůraznit,že veškeré tyto prostředky hodlají členové vlády, pokud je vysoudí, věnovat na charitativní akce a nehodlají si z nich ponechat ani jednu jedinou korunu."

Takováto žaloba nemá zatím v českém prostředí obdobu a faktem je, že v případě vládního úspěchu by znamenala zánik časopisu, který vznikl v roce 1990 z tehdejšího Informačního servisu Občanského fóra. Od roku 1996 je jeho vydavatelem Karel Schwarzenberg, bývalý kancléř prezidenta Havla.


Koncertem před vyprodaným hledištěm Divadla na Vinohradech oslavila v neděli svoje sedmdesátiny herečka a zpěvačka Hana Hegerová. Její písně ze 60. let jsou populární dodnes. Při jedné z nejznámějších z posledních let - Hapkově a Horáčkově "Levandulové" - doprovodilo Hegerovou celé publikum.

Hana Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová, se narodila v roce 1931 na Slovensku a své první herecké angažmá dostala v žilinském divadle. Počátkem 60. let však již s velkým úspěchem účinkovala v pražském Semaforu nebo v Divadle Rokoko, hrála ve filmových muzikálech, úspěchy získávala i v zahraničí, kde ji kritika označovala za "Edith Piaf z Prahy". Její šansoniérské umění ocenil i hudební publicista Jiří Černý:

"Ona ten šanson pozvedla nejen v kvalitě, ale dokonce ho rozšířila i tolik mezi lidi, že se z toho stal rovnoprávný žánr s taneční písničkou."

Své sedmdesátiny a současně padesát let umělecké činnosti oslaví Hana Hegerová pro velký zájem diváků dalším koncertem ve vinohradském divadle 28. října.