Týden v ČR

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravila Zdeňka Kuchyňová.

V neděli si lidé v České republice připomněli 83. výročí vzniku samostatného čs. státu. V tento ten již tradičně uděluje prezident Václav Havel státní vyznamenání - letos je získalo 44 českých i zahraničních osobností. V úvodním projevu prezident poznamenal, že ani 12 let od pádu komunismu se česká společnost nedokázala vyrovnat se svou minulostí. Díky svobodě slova se však nedávná minulost stala předmětem důkladné analýzy. O něco horší je to s hloubkou úcty a respektu k lidem, kteří se dokázali postavit na odpor nejprve nacismu a poté komunismu:

"Zajisté: pokud byli odsouzeni, dočkali se rehabilitace, dostali či dostanou rozmanitá odškodnění. Zajisté: byli odměněni různými řády, a pokud byli vojáky, byli povýšeni. Jejich spolky svobodně působí a jsou zvány na přehlídky, státní svátky a oficiální recepce. Přesto se nemohu zbavit tísnivého pocitu, že to všechno je tak trochu na oko, trochu formální, trochu proto, že se to hodí a že to jinak nejde."

Ještě hůře jsme na tom podle prezidenta ve věci trestního stíhání těch, kteří zrazovali svou zemi. Jejich případy, pokud jsou vůbec předmětem šetření, se ze záhadných důvodů táhnou léta.

Prezident seznam vyznamenaných proti všem zvyklostem rozšířil na poslední chvíli o jedno jméno. Medaili Za hrdinství udělil podpraporčíku Jaroslavu Šelongovi. Ten při havárii vojenského vrtulníku, na jehož palubě byli také astronauté Cernan a Remek, pomáhal vyprostit zraněné cestující. Mezi další vyznamenané patřil například Polák Ryszard Siwiec, který se v roce 1968 upálil na protest proti okupaci bývalého Československa armádami Varšavské smlouvy. Medaili Za hrdinství dostali například pověstný "Král Šumavy", protikomunistický odbojář Josef Hasil a teprve čtrnáctiletý Jakub Materne, který před utonutím zachránil dvě dívky.


O vyslání české protichemické jednotky do kampaně proti terorismu vedené Spojenými státy požádal českého premiéra Miloše Zemana americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Předseda vlády se žádostí souhlasil. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík odmítl upřesnit, kde by měla elitní liberecká jednotka působit, zda v Afghánistánu nebo ve Spojených státech. Jak dodal, bude sestavena z více složek.

"Vlastní organizační jádro bude tvořit devátá rota chemické ochrany, která je v počtu zhruba160 lidí. Doplněna bude o nezbytnou jednotku logistické podpory, případnou strážní jednotku a některé další zvláštní síly, které musí být přidány na základě konkrétních požadavků a jedníní s americkou stranou na základě konkrétního požadavku k zasazení této jednotky."

Celkem by se do boje proti terorismu zapojilo 300 českých vojáků. Základ protichemické jednotky se sídlem v Liberci se vytvořil při nasazení vojáků v Perském zálivu v roce 1991. Stali se tak první československou jednotkou v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce. Ihned po vstupu Česka do NATO se začlenila do sil okamžité reakce a musí být připravena zasáhnout do tří dnů kdekoli na světě. Zatím v boji proti terorismu spojenci využívali jen českého dopravního letounu Tu-154, jehož úkolem byl především převoz materiálu a osob mezi Anglií, Německem a Francií.


Dva návrhy ústavních zákonů o referendu, jeden vládní a jeden senátní, podpořila v prvním čtení Poslanecká sněmovna. Zatímco vládní norma počítá s referendy k zásadním otázkám vnitřní nebo zahraniční politiky obecně, senátní návrh předpokládá lidové hlasování jenom o vstupu České republiky do Evropské unie. Na stranu vládního návrhu se kromě komunistů postavili i lidovci. To je však ke schválení ústavního zákona málo. Je proto pravděpodobnější, že pokud se sněmovna na referendu shodne, bude se týkat jen vstupu do Evropské unie. Senátní návrh na toto jednorázové referendum je totiž po úpravách ochotna podpořit i Občanská demokratická strana.

Sněmovna dále v prvním čtení především hlasy pravicových poslanců podpořila senátní novelu zákona, podle níž mají být zpřístupněny prakticky všechny svazky bývalé Státní bezpečnosti. V rámci vzrušené poslanecké debaty ministr Stanislav Gross prohlásil, že pod ministerstvem vnitra pracovali někdejší komunističí agenti ještě před rokem 1998.

"A budu na toto podávat trestní oznámení, protože se bohužel v nedávné minulosti nalezly doklady, které potvrzují, že ještě v roce 1997 někteří agenti komunistické rozvědky byli vyjímáni z lustračního zákona a dostávali čisté lustrační osvědčení. Krylo to vedení resortu a vedení služeb před rokem 1998."

Gross tak zareagoval na poznámku jednoho z pravicových poslanců, že pro sociálnědemokratickou vládu snad již žádní komunističtí agenti nepracují.


V České republice pobývali několik dnů dva američtí astronauti s českými předky Eugene Cernan a John Blaha. Návštěva však nabrala dramatický spád. Cestou do Bernartic u Písku, místa rodiště Cernanových předků, havaroval vrtulník, ve kterém letěl. Spolu s ním tu byl i první český kosmonaut Vladimír Remek. Při havárii nikdo nezahynul. Vážně zraněna je pouze jedna z letušek. Vyšetřování havárie pokračuje.

"Jedna verze je nasátí cizího předmětu, nebo technická závada, což se musí potvrdit expertizami, které budou provedeny."

říká k možnostem havárie náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Eugene Cernan si tak o několik dní prodloužil plánovaný pobyt v Česku, protože byl na pozorování v Ústřední vojenské nemocnici, kde si zánět průdušek léčil i prezident Václav Havel. Před touto tragickou událostí se Eugene Cernan, který byl dvakrát na Měsíci a John Blaha, který byl pětkrát velitelem raketoplánu Discovery i dočasným obyvatelem vesmírné stanice Mir několikrát sešli na besedě s českou veřejností.


Ve školách to vře. Učitelé a další zaměstnanci připravují protestní akce. Vláda jim původně slíbila 8-mi až 10-ti procentní navýšení tarifních mezd, nyní to ale kvůli možnostem státního rozpočtu nechce udělat. Tento postup odmítají nejenom školské odbory, ale i celá odborová konfederace, což potvrdila mluvčí odborů Jana Kašparová.

Ve čtvrtek odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Podle odborového předáka Jaroslava Rösslera nyní záleží na výsledku mimořádného jednání tripratity. Pokud odbory neuspějí, dojde na protesty - učitelé nebudou například žáky klasifikovat. Mzda pedagogických pracovníků je v současné době nižší než mzda průměrná.


Slučování dvou stran Čtyřkoaliace a to Unie svobody a Demokratické unie začalo. Šéfové obou stran podepsali smlouvu o integraci, která stanovuje základní pravidla tohoto kroku. Předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová vysvětlila, co bude následovat.

"Byla zahájena první etapa integrace. Tedy od schválení integrační smlouvy do sloučení obou stran. Ke sloučení obou stran má dojít k 31.12. 2001. Tedy od nového roku budeme Unie svobody a Demokratická unie jednou politickou stranou."

Sloučením Unie svobody s Demokratickou unií tak část Čtyřkoalice reaguje na ustanovení volebního zákona, podle kterého musí koalice čtyř stran získat minimálně 20 procent hlasů. Po sloučení to bude už jen 15 procent. Slučování Unie svobody a Demokratické unie skončí v roce 2003, kdy zvolí nové vedení strany.


Žádný z mobilních operátorů nemá zájem na účasti v tendru na udělení licencí pro sítě třetí generace mobilních telefonů. Jak uvedl mluvčí Radiomobilu Jiří Háje, cenu za licenci považují za příliš vysokou.

"Požadovaná cena 6,7 miliard je pro nás ekonomicky nereálná. Co se týká naší možné účasti v aukci, tak pokud by ta minimání cena bylo opět 6,7 miliard, tak bychom neuvažovali o účasti v aukci. Ta cena, kterou my vidíme jako ekonomicky reálnou pro české telekomunikační prostředí je někde okolo 1,5 miliardy."

Telekomunikační úřad zatím nerozhodl za jakých podmínek licence v aukcích nabídne. S příjmem 20 miliard korun za tři licence přitom počítá do státního rozpočtu vláda.