Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Vláda na středečním zasedání schválila vyslání českých vojáků do Afghánistánu. Česká republika nabízí spojencům protichemickou jednotku, polní nemocnici a dalších 120 až 150 vojáků. Vláda souhlasila se dvěma materiály. První dává mandát ministrům obrany a zahraničí jednat o české účasti v současné operaci v Afghánistánu. Druhý materiál se týká české účasti v případné budoucí mírové a humanitární misi v této zemi.
Američané už dříve požádali Česko o protichemickou jednotku. Nyní by v této misi mohlo odjet až 400 vojáků. Armáda je schopná jednotku rozšířit i o polní nemocnici. Kdy a kam by byli tito vojáci nasazeni, je podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka tajné:
"Cíl pro tu první operaci je stále předmětem utajovaných skutečností. Mohu pouze s naprostou jistotou vyloučit, že by vláda jednala o rozšíření mandátu operace Trvalá svoboda. V žádném případě jsme nejednali o nasazení proti Iráku nebo jakémukoliv jinému státu."
Další čeští vojáci by mohli být nasazeni v rámci mírové operace OSN v Afghánistánu, pokud její zahájení schválí Rada bezpečnosti OSN. Případné nasazení českých vojáků hodlá vláda financovat pomocí zákona o dluhopisech. Na svém zasedání sice vyčlenila 1,2 miliardy korun, ty však ponechala v rezervě na případné mimořádné zajišťování bezpečnosti České republiky.
Žádná z jednotek však neodjede, pokud její vyslání neschválí Parlament České republiky. K tomu by mělo dojít příští týden ve středu.
Česká vláda se rozhodla zahájit jednání s britsko-švédským konsorciem BAE Systems/SAAB o koupi 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Samotné stroje přijdou přibližně na 50 miliard korun, dalších zhruba 50 miliard bude stát jejich provoz, vyzbrojení a vybudování infrastruktury. První stroje by mohli vojáci získat koncem roku 2004.
O nákupu supersoniků hovořily všechny vlády už od roku 1992, vzhledem k finanční náročnosti projektu však bylo rozhodnutí vždycky odloženo. Jak uvedl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, současná vláda už neměla na vybranou:
"V roce 2004 bude létat posledních šest Migů 21 a v roce 2005 je armáda České republiky při současném stavu bez nadzvukových stíhacích letounů."
Premiér Miloš Zeman k tomu dodal:
"Všechny členské země NATO, s vyjímkou Islandu a Lecemburska, mají nadzvukové letectvo. A některé z těchto zemí jsou v situaci, kdy jejich ekonomická výkonnost je pod průměrem Evropské unie a přesto považují za otázku své cti, své suverenity, že mají nadzvukové letectvo."
Vláda však nemá na tento projekt dostatek peněz a proto si hodlá vzít úvěr. Pravicová opozice ale s nákupem za těchto okolností nesouhlasí. O financování nákupu stíhaček bude Poslanecká sněmovna jednat začátkem příštího roku.
Po sedmi dnech soudního řízení byl na začátek února odročen proces s pěti vysokými funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra a tajné policie. Ti čelí obvinění z podílu na akci Asanace, která měla donutit přední disidenty k opuštění země. Před soudem vypovídali herec Pavel Landovský, biskup Václav Malý a písničkář Jaroslav Hutka.
Bývalí disidenti líčili, jaké praktiky vůči nim StB používala. Nynější biskup Václav Malý uvedl, že musel podstoupit desítky výslechů:
"Bylo mi vyhrožováno, že mi dělníci "rozbijí držku" nebo že bude shozen z Nuselského mostu, nebo když dojde na území Prahy k nějakému znásilnění, takže budu automaticky podezřelý. Takže to byl jasný psychický nátlak, aby mě přinutili se vystěhovat."
Václav Malý nátlaku nepodlehl.
Soudní líčení také ukázalo, jak rozdílně uvažují bývalí disidenti a jejich dávní trýznitelé. Dokazuje to i výrok obžalovaného Vladimíra Stárka, že jednali podle tehdejších zákonů:
"Spíš čekám omluvu. Já jsem chránil socialistickou republiku."
Česká republika se stala vlastníkem krajanské Národní budovy ve střední části Manhattanu v New Yorku. Česko se zavázalo, že ji opraví a poskytne krajanským spolkům, které ji vlastnily.
Budovu postavili na sklonku devatenáctého století čeští krajané. Po postupném odchodu krajanů mimo Manhattan budova zchátrala a krajané nemají prostředky na její opravu. Petr Bísek, vydavatel krajanského čtrnáctideníku Americké listy, nám telefonicky vysvětlil, jak by měla být budova využita:
"Výsledek by měl být ten, že by to měla být nová fungující budova, která by sloužila nejen České republice, kde by měly svůj generální konzulát, české centrum, a nakonec i českou hospodu, včetně Dvořákova muzea a tak podobně, ale celé jedno patro z těch šesti, by podle smlouvy patřilo krajanům, takže by se měli kde scházet."
Pro předání budovy za symbolický jeden dolar se vyslovila většina ze sedmi krajanských spolků, které budovu spravují. Podle českého generálního konzulátu začíná předáním budovy do vlastnictví České republiky nová etapa spolupráce mezi celou obcí amerických Čechů a původní vlastí, což potvrdil i Petr Bísek:
"Já myslím, že to budeme dokonce i nějak oslavovat, že se tady stovky krajanů zúčastní. To bude veliký plus pro náš život a pro styk s Českou republikou. Je to já bych řekl, téměř jako by dárek k Vánocům roku 2001."
Rekonstrukce Národní budovy má být ukončena v roce 2004.
Český fotbal ztratil jednu z nejvýznamnějších postav své historie. V požehnaném věku 88 let zemřel ve středu na selhání srdce nejlepší domácí ale i světový střelec všech dob Josef Bican.
Jeden z nejobávanějších kanonýrů historie se narodil ve Vídni. V roce 1937 populární "Pepi" přestoupil do Prahy, do Slavie. V červenobílém dresu dal Josef Bican v protektorátních ligových ročnících celkem 241 gólů, přičemž čtyřikrát vsítil v jednom utkání sedm branek! Stal se devětkrát v řadě králem střelců a ve svém nejlepším roce 1944 rozvlnil síť soupeřů celkem 57krát.
Československého občanství se dočkal až v roce 1938. Josef Bican neměl na růžích ustláno ani po únoru 1948. Najít pro něho práci byl problém. Každý se bál zaměstnat slavného fotbalistu, který se stal symbolem "buržoazního sportovce". Krmil tedy v pražské ZOO a později dokonce vykládal vagóny. Až nové vedení Československého svazu tělesné výchovy mu umožnilo v roce 1968 zahraniční trenérské angažmá v divizním belgickém Tongerenu.
Částečné satisfakce se dočkal v lednu 1997, kdy byl Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků vyhlášen spolu s Brazilcem Pelém a Němcem Uwem Seelerem nejlepším fotbalovým střelcem století. V roce 2001 mu federace přiznala i válečné branky a Bican byl vyhlášen nejlepším světovým kanonýrem historie. A na co v posledních letech svého života vzpomínal nejčastěji?
"No tak abych řekl pravdu, tak na všechny góly, co jsme dal. A já myslím, že jsem jich dal hodně."
