Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Prezident Václav Havel je po více než týdenním pobytu v nemocnici zpátky doma. 25. prosince jej lékaři propustili z Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Bezprostředně po odjezdu z nemocnice nám to potvrdil jeho mluvčí Ladislav Špaček:
Prezident byl hospitalizován kvůli problémům s dýcháním a vyšetření pak potvrdilo zápal pravé plíce. V nemocničním pokoji strávil Václav Havel ve společnosti manželky Dagmar i letošní Štědrý den.
Má-li demokracie své mučedníky, pak mezi nimi zaujímá Milada Horáková přední místo, napsal český historik Petr Zídek. Ztělesnila odvahu, obětavost a věrnost ideálům. A právě o vánočních svátcích 25. prosince jsme si připomněli 100. výročí jejího narození.
Milada Horáková věnovala před druhou světovou válkou mnoho úsilí ženskému hnutí a později vstoupila i do politického života za Československou stranu národně sociální. Během války neušli manželé Horákovi pozornosti gestapa. Byli zatčeni a na dlouhé roky uvězněni. Milada Horáková žila svobodně v poválečném Československu jen čtyři roky. Znovu byla zatčena koncem září 1949 - tentokrát orgány komunistického režimu. Počáteční protokoly z výslechů byly nepřesvědčivé, ke zvratu však došlo poté, co do procesu vstoupili dva sovětští poradci. Cílem bylo zrežírovat proces tak, aby všichni obžalovaní kajícně přiznávali svou vinu a aby nad nimi mohly být vyneseny předem určené rozsudky, jak ostatně dokládá zvukový záznam z procesu:
Obžaloba:
Paní obžalovaná prosím odpovězte jasně, nemluvte v právnických formulacích, řekněte nám, zda se cítíte vinnou, že jste pracovala protistátně zločineckým způsobem proti lidově demokratické republice?
Milada Horáková:
"Ano, tím se cítím vinna."
Obžaloba:
Tak, to je jasná řeč.
Všeobecná stupňující se hysterie nedávala obviněným při procesu sebemenší naději, soudci je často nenechali ani domluvit. 8. června 1950 byly vyneseny rozsudky. Jaké budou, předznamanala závěrečná řeč prokurátora Josefa Urválka:
"Milada Horáková je nepoučitelná. Její nenávist k lidovědemokratickému zřízení je bezmezná."
Rozsudek zněl trest smrti. Poprava byla vykonána i přes protesty světové veřejnosti, mezi nimiž nechyběly hlasy Alberta Einsteina, Winstona Churchilla, a dalších. Milada Horáková svoje názory nezměnila ani v průběhu veřejného přelíčení. Její dceři Janě bylo tehdy 16 let. Při jednom ze setkání odpověděla Radiu Praha na otázku, zda je možné tento čin odpustit:
"Víte, to je hrozně složitý pocit, já jsem se na to už kolikrát ptala sama sebe. Ale já sama si s tím nevím rady. Teď už všichni jsou po smrti. Můžete to tedy dávat za vinu jenom tomu zrůdnému režimu, to je abstraktní a ty osoby, které se na tom podílely by měly mít špatný svědomí a to by byl jejich nejhorší trest."
Vztahem české veřejnosti k Evropské unii se zabýval rozsáhlý průzkum agentury STEM. Počet příznivců integrace se za poslední roky pohybuje stabilně kolem 45 procent, a procento odpůrců kolem dvaceti. Velkou část však tvoří lidé, kteří ještě nejsou rozhodnuti - těch je asi jedna třetina. Autoři průzkumu proto nedali lidem možnost odpovědět "nevím". Když se museli rozhodnout přímo, hlasovalo pro vstup 76 proti 24 procent. Vstup do Evropské unie podporují především lidé mladší, vzdělanější, z lépe finančně zabezpečených domácností. Z hlediska politických preferencí jde nejčastěji o příznivce Občanské demokratické strany a Unie svobody. Autorka průzkumu Jitka Uhrová položila také otázku, jaká očekávání lidé se vstupem do Evropské unie spojují:
"Jedním z hlavních motivů je očekávání volného pohybu osob. Pokud se bude dále ještě zpochybňovat možnost našich lidí pracovat, mohlo by dojít i k jisté změmě v těch základních postojích. Potom je to také integrace do vyspělé Evropy. To znamená, že lidé očekávají zlepšení kvality vzdělání pro mladé lidi, zlepšení politické stability, potom také zlepšení kvality životního prostředí a větší záruky dodržování práva."
Jitka Uhrová ale také zjistila, že na druhé straně lidé pociťují i obavy:
"Obavy z přílivu přistěhovalců z Východu, kteří mohou brát našim občanům práci a na druhé straně mohou také přinášet i možnosti vyšší kriminality."
Lidé se dále obávají ztráty národní suverenity, oslabení kulturních tradic, úpadku tradičního průmyslu a zejména zvýšení cen.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu odletěl na konci vánočních svátků na své první čtrnáctidenní turné po Číně a na Tchaj-wan. Vedle šéfdirigenta Vladimíra Válka se s orchestrem představí také dirigent Jin Wang. Hrát budou především českou hudbu. Kromě Novosvětské nebo Slovanských tanců však podle manažera Lubomíra Herzy zahrají asijskému publiku i díla ze světového repertoáru:
"To znamená Strauss nebo Beethoven se sólistou českého rozhlasu Janem Simonem. No a potom ty věci, které doslova "pasují" na Silvestra a Nový rok, to znamená Johannové Straussové "Na krásném, modrém Dunaji" a "Hromy a blesky", tedy to, co očekávají posluchači, že by měli asi slyšet v tyto dny."
Do České republiky se orchestr vrátí 10. ledna 2002. Do Číny se letos na podzim po 42 letech vrátila při asijském turné také Česká filharmonie. Po tzv. kulturní revoluci byli prvním českým orchestrem hostujícím v Číně letos na jaře Pražští symfonikové.
Více než tři desítky otužilců se 26. prosince odhodlaly k vánoční studené koupeli v řece Dyji. Tak jako každoročně proběhl v Břeclavi závod v ploutvovém plavání Vánoční kilometr. Jeden z plavců se vydal na kilometrovou plavbu dokonce jen v plavkách:
"Dálkový zimní plavec Petr Mihola a 35 potápěčů oblečených v neoprénových ochranných oblecích. Jeden stupeň nad nulou teplota vzduchu, teplota vody dva stupně, tak že jsou to vskutku optimální podmínky."
