Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Česká republika bude od prvního ledna příštího roku hospodařit podle řádného rozpočtu a v roce voleb se obejde bez provizória. Rozpočet podle očekávání díky hlasům poslanců vládní sociální demokracie a smluvně opoziční Občanské demokratické strany prošel třetím, závěrečným čtením. Rozpočtový schodek se předpokládá ve výši 46,2 miliardy korun. Premiér Miloš Zeman považuje mnoho pozměňovacích návrhů poslanců za nepříjemný předvolební folklór:
"Řada poslanců, včetně tzv. spících poslanců, kteří ve sněmovně ty čtyři roky nepromluvili, má pocit, že musí udělat něco pro svůj volební kraj. Například postavit lávku přes potok, a to i v obci, kde žádný potok neteče."
Čtyřkoalice, která pro přijetí rozpočtu nehlasovala, má však vážnější výhrady, což nám potvrdil Ivan Pilip z Unie svobody:
"Neřeší prakticky žádný z těch strukturálních problémů. Navíc se zdá, že ten navržený deficit nebude konečný, a že se dočkáme něčeho podobného jako letos, kdy byl deficit schválen ve výši necelých 50 miliard a skutečnost je téměř dvojnásobně vyšší."
Vláda v pondělí schválila privatizaci podílů státu v české petrochemii a v plynárenství. Zároveň se rozhodla odložit prodej elektrárenské společnosti ČEZ a státních podílů v osmi distribučních společnostech na 7. ledna. Tuzemská agrochemická skupina Agrofert podporovaná americkou společností Conoco získá 63procentní podíl státu v Unipetrolu za 11,7 miliardy korun. Vítězem soutěže na prodej českého plynárenství se stala německá společnost RWE Gas. Za akciovou společnost Transgas a státní podíl v osmi distribučních firmách zaplatí 133 miliard korun. Vláda původně očekávala z privatizace plynárenství příjem sto miliard korun.
"Když se podíváme na plynárenství, tak tam, myslím, že se vládě podařilo najít velice zajímavého partnera a je velice pozitivní, že Transgaz bude mít konkrétního strategického investora. Když se podíváme na ČEZ, tak ta nabídka, kterou dostala, byla trochu pod očekáváním vlády a tam si myslím, že je velice dobré rozhodnutí postoupit k dalšímu kolu, kde tak bude konkurenční prostředí, které, doufejme, povede k tomu, že ta nabídka bude o něco vylepšená. No a když se podíváme na Unipetrol, tak ta cena, kterou vláda získala, je nad původně očekávaných asi deset miliard korun a Unipetrol vlastně získává strategického partnera. Co já vítám jako nejpozitivnější je fakt, že privatizace je u konce, je tady konkrétní vlastník a ta určitá nejistota, která privatizační procesy provází, je u konce."
Bezpečnostní rada státu v úterý doporučila vládě zahájit jednání s představiteli Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda o přestěhování rozhlasové stanice z centra Prahy na bezpečnější místo. Stanice financovaná Američany sídlí u Václavského náměstí, kde se pohybuje hodně lidí, a vysílá i do některých islámských zemí. I kvůli tomu se začalo uvažovat už dříve o tom, zda by nebylo rozumnější stanici přestěhovat na méně exponované místo. Podle premiéra Miloše Zemana by jednání české vlády měla proběhnout co nejdřív:
Spojené státy americké zatím českou stranu o přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy nepožádaly. Americké velvyslanectví pokládá za předčasné rozhodnutí Bezpečnostní rady státu komentovat.
Česko je čtvrtou zemí na světě, která se může pyšnit stavbou moderní architektury zapsanou do seznamu památek světového dědictví UNESCO. Podobně průlomové dílo, jako je brněnská vila Tugendhat, nevybrala mezinárodní komise expertů v žádné ze sousedních zemí. Na seznamu památek moderní architektury jsou teprve čtyři země - Brazílie, Nizozemsko, Belgie a nyní nově Česko.
Vila Tugendhatových, postavená v roce 1930 německým architektem Ludwigem Mies van der Rohe, je považována za jeden z nejvýznamnějších světových objektů moderní architektury. Její kouzlo spočívá v mimořádně působivém řešení interiéru, jak nám řekl ředitel Muzea města Brna Jiří Vaněk:
"Její tvůrce, slavný německý architekt Ludwigem Mies van der Rohe, zde plně uplatnil svou představu kontinuálního nebo také plynoucího prostoru. Hlavní obytná část není dělena pevnými zdmi, ale tvoří ji prostor, který je navzájem propojen. Jednotlivé funkce prostoru se prolínají, prostor je otevřen i do přírody, do okolní zahrady."
Celé tři stěny vily jsou tvořeny okny vedoucími od stropu až na zem, včetně jedné skleněné tabule, která se pomocí elektromotoru zasouvala do podlahy. Dům měl klimatizaci a speciální čističku vzduchu.
Dnes je dům přístupný veřejnosti a brněnská radnice, které vila patří, už několik let hovoří o její opětovné obnově a navrácení jejímu vzhledu původní podoby.
