Týden v ČR

logo ČSA

Přehled nejdůležitějších událostí uplynulého týdne připravila Zdeňka Kuchyňová.

logo ČSA
Stávka pilotů Českých aerolinií byla v poslední chvíli odvolána. Jejím důvodem mělo být mj. neúspěšné kolektivní vyjednávání o výši náhrad za práci přesčas. Návrh odborářů z řad pilotů na zvýšení mezd o 37 procent nad rámec kolektivní smlouvy byl pro ČSA nepřijatelný. Vedení firmy bylo ochotno přistoupit jen na 26 procentní růst. Nakonec se po 14 hodinách jednání sešli přesně uprostřed na 31 procentech. Výsledkem je tedy kompromis, což potvrdil zástupce odborářů Dušan Horák.

"Obě dvě strany došly ke kompromisnímu řešení a dohodly se, což znamená, že stávkový výbor odvolává v tuto chvíli stávku."

Jednání s vedením firmy trvala s přestávkami celý čtvrteční den i část noci. Viceprezident pro marketing a prodej ČSA Václav Král během jednání uváděl, že stávka může ohrozit budoucnost letecké společnosti.

"Tato situace je hra o budoucnost ČSA. Myslím si, že by piloti měli mít dostatek cítění s firmou, aby si uvědomili, že skutečně situace je velice nepříjemná, že konkurence zde nespí. My nejsme monopol na českém trhu a co nám asi nejvíce vadí, je to, že v podstatě celá ta záležitost je hra na úkor cestujících."

Do stávky bylo odhodláno vstoupilo na 80 procent pilotů. Měli mají tichou podporu i od pilotů Delty Air Lines, Air France a Aero Mexico, což jsou partnerské letecké společnosti v rámci aliance Sky Team.


Vláda jednomyslně schválila návrh armádní reformy, který má vést k plné profesionalizaci českého vojska od 1. ledna roku 2007. Jednání se zúčastnil i prezident Havel. Ten na tiskové konferenci zdůraznil, že profesionální armáda neznamená zánik branné povinnosti.

"V určitém věku se každý občan podrobí odvodu u civilní instituce. Bude zaregistrován, bude zjištěno, jestli je zdravotně, psychologicky i jinak disponován k vojenské službě, a potom mu může být nabídnuta smlouva na službu v profesionální armádě, a nebo smlouva na to, aby tvořil zálohu."

Dobrovolní záložáci by měli absolvovat tříměsíční výcvik pro případ válečného konfliktu. Návrh armádní reformy, který připravil tým vládního zmocněnce Jaroslava Škopka, počítá s tím, že by v české armádě mělo sloužit 35.000 vojáků a asi 10.000 civilních zaměstnanců. Přitom k letošnímu 1. lednu tvořilo armádu téměř 70 tisíc lidí. Podle vládního zmocněnce Jaroslava Škopka je také potřebná změna myšlení lidí v armádě. To s sebou ponese propouštění a příchod nových lidí. Vláda hodlá zaměstnancům profesionální armády nabídnout sociální jistoty, vzdělání a vyšší platy než v "civilu". Premiér Miloš Zeman, předpokládá, že česká armáda bude i nadále dostávat ze státního rozpočtu každoročně sumu, která se rovná 2,2 % hrubého domácího produktu.

Vláda dále rozhodla o zavedení vízové povinnosti vůči rumunským občanům cestujícím do České republiky. Důvodem byl prudký nárůst azylantů a nelegální migrace. Rumuni zabírají 17 procent ubytovací kapacity pro uprchlíky. Rumunské ministerstvo zahraničí vyjádřilo velké zklamání. S premiérem Milošem Zemanem se telefonicky spojil jeho rumunský protějšek Adrian Nastase, který vyjádřil lítost nad tím, že "chování omezeného počtu Rumunů škodí zájmům miliónů jejich krajanů". Vyjádřil přesvědčení, že po konzultacích mezi oběma vládami a na základě opatření, které rumunská vláda přijme, se podaří bezvízový styk opět obnovit.


Britští imigrační úředníci od pondělka znovu kontrolují na pražském letišti v Ruzyni cestující před jejich odletem do Velké Británie. K obnovení kontrol opět vedl rostoucí počet žadatelů o azyl z České republiky, o který žádají především Romové. Právě ti prakticky nemohli z Prahy odletět na ostrovy poté, co Velká Británie 18. července zavedla kontroly poprvé. Mluvčí britského velvyslanectví Zbyněk Havránek však tvrdí, že britské kontroly Romy nediskriminují. Zastupci romů se situací ovšem spokojeni nejsou. Romský předák Ondřej Giňa trvdí, že chystají další kroky.

"Považujeme toto opatření za rasově diskriminující a samozřejmě odezva romských představitelů je taková, že se proti tomuto opatření budou snažit bojovat různými formami."

Ve čtvrtek se v Kladně sešli zástupci pěti romských organizací, aby se Romové sjednotili pro jednání s vládou. Pomoci Romům chce i nově zvolený král Olašských Romů Jan Lipa. O svém dalším programu v čele komunity sám řekl:

"Prvé, co udělám, aby olaští Romi neopouštěli republiku, aby nikde neemigrovali. A přísně postoupím proti drogám a jejich dovozu do republiky."

Romská vlajka
Olašský král má mezi Romy tradičně velkou moc, trestá přestupky, uděluje pokuty, v případě ohrožení může právě on vyzvat všechny Romy k odchodu z republiky. Olaští Romové tvoří zhruba desetinu všech Romů, žijících v Česku.


Uzavřít jednání o vstupu České republiky do Evropské unie, dokončit reformu veřejné správy a soudnictví a privatizovat strategická odvětví. To jsou, jak řekl premiér Miloš Zemana hlavní předsevzetí vlády pro zbytek jejího funkčního období. Tedy do voleb v červnu 2002. S reformou veřejné správy a soudnictvím, jak Zeman zdůraznil, začal teprve jeho tým před třemi lety a zbývá jen několik zákonů, aby se plánované změny dokončily. Totéž se podle premiéra týká i sbližování legislativy s právem Evropské unie, kdy přibližně 70 procent předpisů je už sladěno. Jako reálné vidí předseda vlády i uzavření předvstupních rozhovorů.

Zeman zatím není spokojen s vývojem obchodní bilance, kdy dovozy výrazně převyšují export. To by se brzy mělo změnit především kvůli tomu, že se k nám dováží zejména technologie a stroje, které zvýší konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí.