Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Český stát převezme výrobce mnohdy nechvalně známé výbušniny SEMTEX - pardubickou Explosii - do svého vlastnictví. Rozhodla o tom ve středu vláda. Harmonogram předpokládá, že by se všechny kroky spojené s převodem Explosie do rukou státu měly uskutečnit v první polovině roku. Na konci června by měl ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr spolu s ministrem financí Jiřím Rusnokem předložit informaci o postupu převzetí Explosie státem. Podle ministra Rusnoka tak stát bude moci lépe dohlížet na výrobu a prodej nebezpečných výbušnin:
"Účelem toho opatření je mít pod kontrolou nakládání s tímto citlivým materiálem, a to nejen formou obecně závazných právních předpisů, které se vztahují na tuto výrobu, na její provozování, na distribuci těchto záležitostí, ale mít kontrolu nad tímto i vlastnickou. Jde o to, že ten podnik má skutečně strategický význam z hlediska bezpečnosti, je významným dodavatelem české armády a zejména jde o význam ochrany a kontroly této produkce ze strany státu."
Ministr Rusnok ale připustil, že podnik nemusí zůstat ve státních rukou navždy:
"Otázka dalšího nakládání s tou jednotkou bude, myslím, předmětem dalších jednání do budoucna až se podaří uskutečnit tuto operaci. Nevylučuji, že může v budoucnu dojít i k nějaké následné částečné nebo úplné reprivatizaci té fimy. Nicméně za předem stanovených a jasných podmínek."
Připomenu, že plastická trhavina SEMTEX byla podle mnohých odborníků nejnebezpečnějším "příspěvkem" komunistického režimu v Československu celosvětovému terorismu. Z jeho hlediska totiž má přímo úžasné vlastnosti - je obtížně zjistitelná a velmi účinná.
Premiér Miloš Zeman přiostřil své výpady proti bývalému předsedovi rakouské vládní nacionalistické strany Svobodných Jörgu Haiderovi. V časopisu Profil ho označil za "populistického pronacistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví". Na adresu petiční akce proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín řekl: "Pouze někdo, kdo není informován - vyhýbám se pojmu idiot -, může tuto petici podpořit." Rakouský prezident Thomas Klestil telefonicky vyjádřil prezidentu Václavu Havlovi rozhořčení nad výroky českého premiéra. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček k tomu uvedl:
"Hovořili o tom, že je zapotřebí dialog na obou stranách zbavit vášní a emocí a vrátit se k věcné stránce problému. Na závěr náš pan prezident prohlásil, že nemá rád silná slova."
Za této napjaté situace skončilo v Rakousku podepisování petice proti Temelínu. Podpořilo ji 15 a půl procenta rakouských voličů - více než 900 tisíc lidí. Žádají zablokování vstupu Česka do Evropské unie, pokud Temelín nebude odstaven. Petice není právně závazná, ale musí se jí zabývat rakouský parlament. Premiér Zeman soudí, že Rakušané nemají co mluvit do české elektrárny. Jak řekl, je to jako bychom my chtěli vypisovat petiční akci proti rakouským tunelům:
"Se zdůvodněním, že ty tunely jsou nebezpečné, že v nich dochází k četným nehodám. Já si myslím, že Rakušané by v takovém případě zcela oprávněně protestovali a prohlašovali, že Čechům není nic do rakouských tunelů."Ministr zahraničí Jan Kavan označil protitemelínské referendum za snahu o zpochybnění suverénního práva České republiky rozhodnout o tom, jakou formu energie bude využívat. Spojování Temelína se vstupem Česka do Evropské unie je podle něj nutné ostře odmítnout.
Přínos církví k hodnotové orientaci Evropy - takové bylo téma konference, kterou v pondělí uspořádala v Praze Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví ve spolupráci s Nadací Konráda Adenauera. Zaznělo na ní, že církve se stavějí jednoznačně kladně ke vstupu Česka do Evropské unie. Mezi účastníky panovala shoda, že diskuse o vstupu do unie je v Česku zatím vedena příliš technokraticky. Zapomíná se na hodnotové jádro tohoto procesu, což nám potvrdil i pražský světící biskup Václav Malý:
Křesťané se podle účastníků konference musí intenzivněji zapojit do evropských diskusí o roli církví jako cenného duchovního potenciálu. Také místo pojmu rozšiřování Evropské unie by bylo vhodnější hovořit o obohacování unie o novou kulturu a tradice. A právě to může být velkým příspěvkem České republiky.
Ředitel televize Nova Vladimír Železný oznámil, že hodlá prodat svůj podíl v této největší české soukromé televizi. Získané prostředky chce využít na zaplacení svého miliardového dluhu u americké mediální společnosti CME. Nový vlastník Železného podílu v Nově - MEF Holding - by mu měl zaplatit 33 milionů dolarů. Dluh Železného u CME přitom činí 28 milionů dolarů. Na tuto dohodu by ovšem musela přistoupit americká společnost CME Ronalda Laudera, která by musela dát Železnému výměnou podíl ve společnosti Nova Consulting. Podle Vladimíra Železného jí to ukládá amsterodamská arbitráž:
"Čili povinnosti jsou na obou stranách a budeme trvat na tom, aby druhá strana rovněž prokázala, že je schopna splnit povinnost, kterou jí, pro změnu, uložila arbitráž."Mluvčí společnosti CME prohlásil, že dosud od Železného nedostali žádnou oficiální nabídku. Vladimír Železný má za to, že nyní se ukáže, o co Američanům ve skutečnosti jde:
"Chce tedy uspokojit zájmy svých akcionářů, anebo je zájmem vedení CME nekonečná kriminalizace mé osoby, Novy a osob, které jsou v okruhu televize Nova."
Návrh na řešení sporu mezi Američany a Vladimírem Železným přišel ve stejný den, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání prodloužila televizi NOVA licenci k vysílání o dalších 12 let.
širšího přehledu o zemích střední Evropy a základech evropanství. Podle ředitelky Polské školy Alicie Ruczajové, která s gymnáziem "Pod Vyšehradem" úzce spolupracuje, chybí mezi obyvateli zemí Visegrádu vzájemná informovanost:
"Přesto, že jsme měli v dějinách mnoho společného a jsme blízkými sousedy, víme dnes o sobě velmi málo. Zvláště mladí lidé lépe znají Ameriku než kulturu okolních zemí."
Projekt počítá s angličtinou a češtinou jako vyučovacími jazyky. Studenti však budou mít i rozšířenou výuku polštiny, maďarštiny a slovenštiny.