Týden v ČR
Čeští krajané budou v letošních volbách do Poslanecké sněmovny volit už o den dříve než voliči v České republice. Vláda totiž ve středu schválila novelu volebního zákona, která začátek voleb v zahraničí posouvá už na čtvrtek 13. června.
Čeští krajané budou v letošních volbách do Poslanecké sněmovny volit už o den dříve než voliči v České republice. Vláda totiž ve středu schválila novelu volebního zákona, která začátek voleb v zahraničí posouvá už na čtvrtek 13. června. Poslanecká novela volebního zákona řeší problém časového posunu v době uzavření volebních místností v Česku a například na západním pobřeží Spojených států. Jestliže se volební místnosti v České republice uzavřou v sobotu 15. června ve 14.00 hodin, volili by podle původní verze volebního zákona čeští občané v Los Angeles až do 23.00 hodin středoevropského času. Veřejnost i média v Česku si přitom zvykly na to, že první předběžné volební výsledky jsou uveřejňovány ihned po skončení voleb. Předčasné zveřejnění výsledků by ovšem mohlo celý průběh voleb zpochybnit. Proto bylo navrženo, aby na některých zastupitelských úřadech v zahraničí začaly volby do Poslanecké sněmovny o den dříve:
"Co se týče zvláštních volebních okrsků, kde je časový posun o více jak čtyři hodiny ve srovnání s časem na území České republiky, tak hlasování bude probíhat ve čtvrtek a v pátek a bude vždy začínat ve 14.00 hodin a končit ve 21.00 hodin místního času."
Uvedl k novele zákona ministr vnitra Stanislav Gross. Krajané v těch částech světa, kde nedochází k časovému posunu většímu než dvě hodiny, budou podle Grosse stejně jako lidé v Česku volit v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00 hodin. S navrhovaným opatřením souhlasí i předseda sněmovního podvýboru pro krajany Jiří Karas:
"Výhodou přijetí této novely bude i ta skutečnost, že se dozvíme včas volební výsledky nejenom za oblast naší republiky, ale i za zastupitelské úřady, kde budou naši krajané, jak předpokládám, v hojném počtu volit."
Novela volebního zákona musí ještě projít parlamentem. Poslanecká sněmovna ji vzhledem k blížícímu se datu voleb projedná ve stavu takzvané legislativní nouze.
Nemocnice v České republice budou mít prostředky na zvýšení platů, aniž by to ohrozilo jejich provoz a musely omezovat péči o pacienty. Na středečním jednání se na tom shodli náměstci ministra zdravotnictví s předsedou Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřím Schlangrem. Jak po jednání řekl ekonomický náměstek ministra Antonín Hlaváček, za tři měsíce roku stoupl výběr pojistného téměř o osm procent, do zdravotnictví šlo o 2,3 miliardy korun více. Nemocnice spotřebovávají polovinu peněz pojištění, za celý rok tak dostanou navíc 4,6 miliardy. To jim na zvýšení platů stačí, uvedl náměstek Hlaváček, který očekává globální rovnováhu nemocničního sektoru.
Předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger k tomu dodal, že Svaz oslovil všechny nemocnice, ze 200 odpověděla polovina, z nich jen 18 avizuje problémy. Jsou to podle Jiřího Schlangera hlavně nemocnice ve správě okresů a příčina problémů je někde jinde:
"Často jsou to ty nemocnice, které mají už historicky zhoršený hospodářský výsledek proto, že buďto už v minulosti nevykazovaly adekvátní objem péče, anebo udělaly v hospodaření nějaké chyby. Bohužel jsou to ty nemocnice, které v minulých letech nasmlouvaly platy vyšší než požadovala vláda a než je průměr v České republice. Ty nemocnice jsou na šikmé ploše a vzhledem k tomu, že jde často o velice klíčové nemocnice z hlediska lokalizace, bude asi nutné, aby státní správa hledala východiska."
Na hlavu prezidenta Václava Havla se snáší kritika kvůli nepořádkům, které údajně panují na Hradě. Kromě starší aféry se šikanou mezi vojáky Hradní stráže a současně prověřovaného případu znásilňování, vytýkají kritikové Havlovi také to, že se od roku 1989 nedokázal zbavit ani ve svém nejbližším okolí bývalých agentů komunistické Státní bezpečnosti.
"Už zhruba před půl před třičtvrtě rokem odešli z Hradní stráže lidé, kteří neprošli bezpečnostními prověrkami, a žádný takový případ se tady nevyskytuje."
Indruch se prokazoval falešným lustračním osvědčením. Prezidentská kancelář podle Špačka nepočítá s tím, že by znovu prověřila zaměstnance, kteří pro svou práci potřebují lustrační osvědčení:
"Nikdo nemůže nikoho lustrovat svévolně, jen tak, že by si chtěl někoho vylustrovat. Lustruje se pouze podle zákona a všichni lidé podle zákona lustrováni byli."
"Jsem si jist, že historici by vám potvrdili, že tento palác a vůbec tento areál byl ojuedinělý v našich zemích mimo jiné také tím, jak byl uzavřený po většinu času, co stojí. Já jsem rád, že Senát plní své sliby a že nejen rekonstruuje, ale otevírá."
