Týden v ČR

Tony Blair a Miloš Zeman, Foto: ČTK

Mezinárodně citlivá otázka takzvaných Benešových dekretů je věcí historie, kterou nelze měnit - řekl Tony Blair při setkání s předsedy obou komor Parlamentu a zopakoval to i na závěrečné tiskové konferenci po rozhovoru s premiérem Milošem Zemanem.

Tony Blair a Miloš Zeman, Foto: ČTK
Mezinárodně citlivá otázka takzvaných Benešových dekretů je věcí historie, kterou nelze měnit - řekl Tony Blair při setkání s předsedy obou komor Parlamentu a zopakoval to i na závěrečné tiskové konferenci po rozhovoru s premiérem Milošem Zemanem. Ten britský postoj ocenil. Zdůraznil, že mezi oběma zeměmi neexistují žádné otevřené problémy a připomněl prohlášení britské královny při její navštěvě Prahy:

"Řekla, že jedinou smutnou epizodou v naších vztazích byla Mnichovská dohoda. Domnívám se ale, že tato epizoda byla překonána pohostinstvím, které britská vláda poskytla prezidentu Benešovi a jeho exekutivě, když od roku 1940 právě z Londýna začaly být vydávány první známé dekrety prezidenta Beneše."

Ve čtvrtek se k dekretům prezidenta Beneše vyjádřil i komisař Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen:

"Nevyjednáváme o minulosti, ale o budoucnosti a Benešovy dekrety bychom měli ponechat minulosti. Mohu potvrdit, že dekrety neovlivní vstupní jednání České republiky s Evropskou komisí."

Ve společném prohlášení s premiérem Zemanem komisař Verhaugen uvedl, že poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců nemají v současnosti právní účinky. Zároveň společně řekli, že nejzazším datem pro majetkové restituce v Česku zůstává 25. únor 1948.


Zástupci českých parlamentních stran se v úterý shodli na základních bodech prohlášení k Benešovým dekretům, které chtějí předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Dohoda o společném postoji má odpovědět na některé zahraniční výzvy ke zrušení dekretů. Jak po setkání uvedl ministr zahraničí Jan Kavan, nad konečnou podobou deklarace se šéfové parlamentních stran sejdou do deseti dnů znovu:

"Dospěli jsme k věcné shodě. Výhrady, které zazněly kolem stolu, byly k některým formulacím a formě, délce, v podstatě věci relativně podružné, které je možné do týdne, do deseti dnů bez větších problémů vyčistit."

Poslanecká sněmovna by se společným stanoviskem k dekretům měla zabývat na své schůzi, která začne 23. dubna.


Vyslání českých vojáků do Afghánistánu a Kuvajtu odsouhlasila Poslanecká sněmovna. První 35členná skupina by měla odletět už za 14 dnů. Podle očekávání jsou však velkým problémem peníze. Zatímco vláda chce tuto vojenskou misi financovat především z dluhopisů za více než miliardu, opozice s tím zásadně nesouhlasí a tvrdí, že armáda by měla hledat další úspory. Premiér Miloš Zeman pravicové poslance přesvědčoval příkladem startujícího letadla, které má odletět a nemá benzín:

Jaroslav Tvrdík, Foto: ČTK

"Vy si jako Pilát Pontský, milí pravicoví kolegové, umyjete ruce a budete říkat: Přece si ten pilot mohl ten benzín sehnat někde jinde, mohl si vyvrtat naftovou studnu poblíž letiště nebo mohl využít nějakého jiného paliva."

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je přesvědčen o tom, že Česká republika musí splnit slib daný v tomto směru Severoatlantické alianci a financování této operace vyřešit:

"Mise má charakter humanitární, je to o lidské solidaritě. Já si neumím představit, při vědomí mezinárodní odpovědnosti, že svůj alianční závazek nedodržíme. Pro mně osobně je to těžko představitelné. Já nechci nikomu vyhrožovat, ale asi bych si z toho, v situaci, kdybych byl nucen vydat rozkaz k zastavení odjezdu našich vojáků, musel vyvodit svojí osobní odpovědnost."

Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petra Nečase vláda nevyužila na financování pobytu českých vojáků všech rezerv státního rozpočtu. Je přesvědčen o tom, že právě tam a ne formou dluhopisů by měl kabinet hledat řešení této otázky:

"Letošní rozpočet počítá s výdaji ve výši 736 miliard korun. Jedná se tedy o jednu až dvě tisíciny státního rozpočtu, pokud mluvíme o financování těchto misí."

Podle ministra Tvrdíka by měla vláda po poradě s příslušnými ministerstvy přijít do 22. dubna s novou alternativou finančního krytí těchto operací.


"Měly by být dodány tři vojenské transportní letouny AN-70, a to vyrobené v souladu s technickým zadáním Ministerstva obrany České republiky. Dále sedm bojových vrtulníků Mi-24, munice - opět podle požadavků Ministerstva obrany České republiky, automatizovaná kontrolně-měřící přenosná stanice pro protiletadlový raketový komplex a poslední položkou by měly být gyroskopické kompasy."

Část ruské dodávky ale přidělává vrásky vojákům. Česká armáda si totiž podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého nemůže dovolit financovat provoz tří obřích letounů An-70. Doporučuje proto, aby stroje využívalo civilní letectvo a armáda si je od něj pouze pronajímala, pokud by je nezbytně potřebovala.


"Skutečně. V případě, že by došlo k průběžnému zveřejňování výsledků nebo průzkumů v době, kdy ještě na některých místech bude probíhat volba, mohlo by dojít k ovlivnění těchto voličů, respektive mohl by být uplatněn návrh na přezkum výsledků voleb podle paragrafu 87 zákona o volbách do Parlamentu České republiky."

Jak ukázaly první průzkumy, krajané v zahraničí se zatím o volby nezajímají. Necelý měsíc před uzavřením volebních seznamů se zaregistrovala na zastupitelských misích v USA jen necelá stovka krajanů. O účast ve volbách se příliš nezajímají ani Češi v Rakousku, Francii či Velké Británii.