Týden v ČR
Událostí číslo jedna byla tento týden návštěva premiéra Miloše Zemana v Ruské federaci. Výsledkem je, že Rusko splatí beze zbytku svůj dluh vůči České republice. Premiér v úterý podepsal s předsedou ruské vlády Michailem Kasjanovem několik dohod, které vytvářejí právní rámec pro poslední fázi splácení ruského dluhu.
Událostí číslo jedna byla tento týden návštěva premiéra Miloše Zemana v Ruské federaci. Výsledkem je, že Rusko splatí beze zbytku svůj dluh vůči České republice. Premiér v úterý podepsal s předsedou ruské vlády Michailem Kasjanovem několik dohod, které vytvářejí právní rámec pro poslední fázi splácení ruského dluhu. Ten původně dosahoval výše téměř tři a třičtvrtě miliardy dolarů. Ze zbytku dluhu ve výši jedné miliardy jednoho sta tisíc dolarů by mělo být díky nynějším dohodám umazáno prakticky vše. Rusko by mělo Česku dodat mimo jiné vojenskou techniku - dopravní letouny, bojové vrtulníky, munici a další materiál, palivo pro jadernou elektrárnu Dukovany a lodě typu řeka-moře. Součásti splátek by měly být i vědecké přístroje. Co konkrétně, nebylo specifikováno, ale soudí se, že by mohlo jít mimo jiné o družici Mimosa.
Umoření ruského dluhu vojenskou technikou se ale na české straně setkalo s kritikou. Zejména obří dopravní letouny Antonov nebudou mít podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého v Česku uplatnění. Přesto, jak se zdá, patří dohoda o deblokaci ruského dluhu k největším úspěchům Zemanovy vlády.
Jaké jsou vůbec současné česko-ruské vztahy? - to je otázka pro kolegu Libora Kukala z ruské redakce Radia Praha:
"Opravdu jsou momentálně na velmi dobré úrovni. Určitě jsou nejlepší od sametové revoluce, protože v době, kdy Česká republika vstupovala do NATO, byly ty vztahy opravdu velmi špatné, mrazivé. Někdy se spekuluje o tom, že poslední zábranou je osoba Václava Havla, bohužel se to tak musí říct, protože vztahy mezi Vladimirem Putinem a Václavem Havlem nejsou nejlepší. Je tady trošku osobní možná až antipatie. Mluví se dokonce o tom, že to může být asi jediná příčina toho, aby Putin odmítl pozvání do Prahy. Dluh byl vždycky problém české strany. Rusové to nikdy jako problém neviděli. Naopak se dá říct, že Česká republika jako jedna z prvních vyřešila problém dluhu. Tady se musí říct, že je to opravdu úspěch Zemanovy vlády."
Česká republika by se měla v budoucnu zaměřit v oblasti lidských práv na ochranu práv znevýhodněných a oslabených osob, například starých lidí, handicapovaných a duševně nemocných. Plyne to ze závěru zprávy o stavu lidských práv v České republice v roce 2001, kterou ve středu vláda vzala na vědomí. Zprávu jako každý rok vypracoval vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.
Zpráva také kritizuje vleklé restituční spory a snahu zvýšit pravomoci zpravodajských služeb. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského se zpráva zabývá i kontrolami britských imigračních úředníků na letišti v Praze-Ruzyni:
"Tato zpráva se snaží vyváženě na jedné straně poukázat na to, že nelze vyloučit, že britské orgány tyto kontroly provádějí způsobem, který by mohl nasvědčovat tomu, že třídí cestující do Velké Británie možná i podle barvy pleti. Na druhé straně tato zpráva explicitně stanoví, že je výsostným právem každé země, zda někomu dovolí nebo nedovolí přístup na své vlastní území."
Vláda chce pro potírání korupce použít metodu řízené provokace. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse by tak ve vybraných oborech působili agenti provokatéři. Unie svobody-Demokratická unie to považuje za pouhé dílčí opatření, které v boji proti korupci nepomůže. Podle předsedkyně strany Hany Marvanové je velkým problémem také pomalé rozhodování úřadů a soudů. Řešení Marvanová vidí v tzv. privatizaci obchodního rejstříku:
"Tedy vynětí obchodních rejstříků od soudů tak, aby rejstříky vedly jiné subjekty, nejlépe soukromé, které zajistí, že budou zápisy do obchodního rejstříku provedeny nejpozději do pěti dnů. Toto je zásadní opatření proti korupci a ne, když na obchodní rejstříky pošleme provokatéry."
Česká národní banka uspořádá spolu s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a Svazem podnikatelů počátkem května setkání členů bankovní rady s podnikateli. O setkání s guvernérem Zdeňkem Tůmou a premiérem Milošem Zemanem požádali minulý týden iniciátoři tzv. Trutnovské výzvy. Signatáři vyzývají vládu a Českou národní banku, aby přijaly opatření k zastavení posilování koruny a požadují po ČNB, aby proti silné koruně bojovala i snížením sazeb. Silný kurs poškozuje především exportéry, kteří se již bouří a požadují zejména po vládě razantnější boj proti koruně. Nejčerněji vidí situaci předseda České hospodářské komory Zdeněk Somr, podle nějž hrozí zavírání podniků a propouštění:
"Podstatná část standardních mechanismů nezabírá. Je potřeba začít bít na poplach, že ta situace je opravdu natolik závažná, že hrozí destabilizace hospodářství. Nejsou pravdou optimistické scénáře, že takto česká ekonomika může fungovat a růst o tři nebo čtyři procenta. Jestli toto bude pokračovat, tak české ekonomice reálně hrozí zhroucení."
Ministerstvo průmyslu však má jiný názor. Posilování koruny není národní katastrofa, prohlašuje náměstek ministra Zdeněk Vorlíček:
"Celospolečenským problémem je deficit obchodní bilance, a protože musíme dovážet spoustu paliv, tak to vylepšuje silná koruna. Celospolečenský problém je potřeba vyrovnávat před vstupem do Evropské unie ceny a mzdy s průměrem unie. To silná koruna zlepšuje. Pro spotřebitele dovozové zboží - benzín, počítače - jsou levnější a to je plus. Je to tedy problém exportérů a to ještě zdůrazňuji některých a některých odvětví."
Horská nemocnice v podkrkonošském Vrchlabí začne 15. května operovat pacienty s rakovinou podvazováním nádorů. Oznámil to její ředitel Vladimír Dryml. Řekl, že pokud se toho žádný kolega z obav před postihem neodváží, ujme se jako chirurg zákroků sám. Prezident České lékařské komory David Rath v úterý pohrozil, že předá věc orgánům činným v trestním řízení. Týž den zamítli tzv. devitalizaci na lidech lékaři a vědci na společném jednání v Akademii věd. Potvrdili však, že u malých prasat metoda funguje a vyvolává obrannou reakci. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer devitalizaci sice nezakázal, ale ani nepovolil s tím, že se jedná o nevyzkoušenou metodu. Podobný názor sdílí i předseda České chirurgické společnosti Karel Havlíček:
"Toto pokus je, protože nic nebylo prokázáno. Nikdo vůbec neví, jak to bude působit nejen z hlediska chirurgického, ale ani z hlediska imunologického to není prokázáno."
Velkým zastáncem devitalizace je Svaz pacientů, který soudí, že by lidem po náležitém poučení měla být dána šance tuto metodu využít.
