Týden v ČR

Česká armáda má být podle představ vlády od roku 2007 profesionální. Kabinet na svém pondělním zasedání, jehož se zúčastnil i prezident Václav Havel, vzal na vědomí koncepci výstavby profesionální armády. Podle mluvčího ministerstva obrany Milana Řepky se počítá se snížením počtu zaměstnanců resortu ze současných sedmdesáti tisíc na polovinu:

"Znamená to také už dříve deklarovanou věc, která se týká získání dostatečného rekrutačního potenciálu za jeden běžný rok. To znamená pro příští rok jsou odhady zhruba v úrovni čtyř tisíc osob. Znamená to také celou řadu dalších konkrétních, úzce na sebe navázaných souvislostí, včetně toho, že tento materiál také definuje, jakým způsobem by měla být Armáda České republiky v budoucnu dislokována."

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík uvedl, že 80 procent vojáků profesionální armády bude spadat pod síly Severoatlantické aliance:

"V letošním roce čeká Českou republiku summit Severoatlantické aliance a pro nás je nesmírně důležité, abychom se před aliancí představili jako země, které bere nejen svoji vlastní obranu, ale i naplnění závazků k Severoatlantické alianci velice vážně."


5. květen je konečným termínem, kdy se na zastupitelských úřadech České republiky mají přihlásit krajané, kteří se chtějí zúčastnit letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Ve světě žije podle hrubých odhadů asi půl druhého milionu našich krajanů. Kolem 150 tisíc z nich má občanství České republiky. Právě jim umožňuje nový volební zákon, a to poprvé v historii České republiky, aby mohli letos volit do Poslanecké sněmovny. Podmínkou účasti ve volbách je i to, aby se čtyřicet dní před volbami zaregistrovali na jednom ze 108 českých zastupitelských úřadů nebo konzulátů v zemi svého trvalého pobytu. Podle prvních ohlasů je ale zájem o volby překvapivě nízký, zaregistrovalo se totiž jen několik stovek voličů. Předseda sněmovního podvýboru pro krajany Jiří Karas nízký zájem voličů předvídal:

"Tak jak je postaven stávající platný zákon, nelze vůbec nic jiného očekávat. Ti krajané mají příliš daleko do zastupitelských úřadů, například ve Spojených státech amerických se jedná o tisíce kilometrů. Ta možnost volby jim vlastně byla tímto zákonem znemožněna."

Podle Marie Hamplové z ministerstva zahraničí nejsou však údaje o zájmu krajanů zúčastnit se voleb nijak definitivní:

"Stejně nikdo nemůže říct, kdo je v seznamu, tedy jaký počet, kdo tedy má zájem o volby. A pak ještě to není definitivní, protože pak ještě musí přijít voliči k volbám."

Lhůta čtyřiceti dnů před volbami, do níž se krajané měli na zastupitelských úřadech zaregistrovat, je podle mluvčí ministerstva vnitra Gabriely Bártíkové určena k tomu, aby se podařilo ze seznamů voličů vyřadit případné duplicity:

"Úkolem ministerstva vnitra je pak porovnat zvláštní seznam voličů s centrálním registrem obyvatel. A pokud má některý z voličů, kteří žádají o možnost volby v zahraničí, trvalý pobyt na území České republiky, zašle ministerstvo vnitra sdělení obecnímu úřadu."

Politické strany, i přes dosavadní nezájem krajanů o předvolební registraci, o zisk jejich hlasů usilují. I komunisté, kvůli kterým emigrovaly do zahraničí stovky tisíc našich krajanů.


Politické strany už vědí, s jakými čísly půjdou do voleb. Rozhodl o tom úterní los Státní volební komise, který přiřadil čísla celkem 29ti politickým uskupením. Jaká čísla mají současné parlamentní strany, uvedla mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková:

"Například Občanské demokratické straně připadlo číslo 22, Komunistické straně Čech a Moravy 23, Koalici 25 a číslo 3 bylo vylosováno pro Českou stranu sociálně demokratickou. Těmito čísly budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a strany je samozřejmě používají i v průběhu volební kampaně."

Senát podle očekávání schválil služební zákon, který ukládá nová práva a povinnosti pro zhruba 80 tisíc státních úředníků. Budou muset mimo jiné skládat slib věrnosti státu a nesmějí si přivydělávat. Na druhou stranu budou mít nárok na pětitýdenní dovolenou a při propuštění dostanou pětiměsíční odstupné. Zákon nezavádí definitivu. Poslankyně Zuzana Roithová se domnívá, že zákon dává dost možností pro zkvalitnění služby úřednictva:

"Zákon samozřejmě nemůže úplně každého uspokojit. Je ale pravda, že to je zatím nejlepší verze tohoto zákona. Pro období, kdy se pokusíme uvést stav naší státní správy do podobných měřítek, jak tomu bývalo možná ještě za první republiky a jak je to zvykem v ostatních vyspělejších zemích, je tento zákon dostatečně důstojnou zárukou."

Veřejnost však příliš nevěří, že nový zákon o státní službě změní postoj úředníků k lidem.


projev předsedy komunistické strany Miroslava Grebeníčka
První máj proběhl letos v České republice poměrně klidně. Snad jen v Brně došlo k demonstracím skinheadů a antifašistů. V Praze se sešli anarchisté a svoji tradiční oslavu pořádali i komunisté. Na pražské letenské pláni probíhaly oslavy za účasti asi 10 tisíc lidí celé dopoledne. Vrcholem shromáždění byl projev předsedy komunistické strany Miroslava Grebeníčka, který se neopomenul kriticky vyjádřit k celému polistopadovému vývoji v České republice. Kritice Grebeníčka neušela ani Evropská unie i NATO:

"Je vrcholem mocenské nadutosti, když podnětu dosluhujícího prezidenta se má v Praze na podzim sejít vrcholný summit NATO. Více než miliardu korun chtějí vyhodit na okázalé shromáždění, které je jen jednou z mnoha splátek na trůn od reality odtrženého dramatika a jeho kamarádů v české vládě. A my to budeme muset zaplatit. Ať to platí oni!"

Účastníci demonstrace byli v drtivé většině lidé důchodového věku, kteří si přišli zavzpomínat na to, jak bylo, podle nich, za socialismu dobře.