Týden v ČR
Lidé si u Českého rozhlasu připomněli 57. výročí květnového povstání proti nacistům. Pražským povstáním, do kterého se zapojilo na 30 tisíc lidí, vyvrcholila na jaře 1945 série obdobných akcí z mnoha míst tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Jedny z nejtvrdších bojů se odehrály právě u budovy Českého rozhlasu, kam přišla řada pamětníků.
Lidé si u Českého rozhlasu připomněli 57. výročí květnového povstání proti nacistům. Pražským povstáním, do kterého se zapojilo na 30 tisíc lidí, vyvrcholila na jaře 1945 série obdobných akcí z mnoha míst tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Jedny z nejtvrdších bojů se odehrály právě u budovy Českého rozhlasu, kam přišla řada pamětníků. Premiér Miloš Zeman ve svém projevu připomněl vlnu nenávisti, která se nyní zdvihla v některých sousedních zemích. Uvítal proto nedávné rozhodnutí Poslanecké sněmovny, které se postavilo proti jakémukoliv zpochybňování výsledků druhé světové války:
"Chtěl bych věřit, že se nedočkají vyslyšení ti, kdo doufají, že nová vláda České republiky bude vůči některým známým požadavkům povolnější, než vláda tato."
Premiér zároveň občany vyzval, aby nepodléhali nenávisti a nehlásali nepřátelství vůči svým sousedům. Jak řekl, je třeba dokázat udržet kontinuitu českých dějin, která je i kontinuitou odvahy.
Do obrany rozhlasu se v květnu 1945 zapojili i jeho pracovníci. Jak nám řekla Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu, rozhlas tehdy začal už v šest hodin ráno hlásit pouze česky:
"Tým rozhlasáků mezitím seškraboval německé orientační nápisy, což se ukázalo jako velmi produktivní, neboť nové německé posily se v prostorách rozhlasu nevyznaly a bloudily. Netušily, že chodí v bezprostřední blízkosti vysílacího zařízení. Díky tomu mohli rozhlasáci ve chvíli, kdy se rozhořel boj o rozhlas volat do všech světových stran: voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko, pojďte na pomoc Českému rozhlasu."
A právě tuto výzvu vyslyšeli lidí, kteří přišli rozhlas bránit. V boji tu padlo 90 českých bojovníků a více než sto jich bylo zraněno.
Nejvyšší ústavní činitelé položili 8. května věnce u hrobu Neznámého vojína na pražském vrchu Vítkov. Zahájili tak oslavy 57. výročí kapitulace nacistického Německa a konce druhé světové války v Evropě. Pod jezdeckou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky položili věnce prezident Václav Havel, místopředseda Senátu Zdeněk Vojíř, předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a vicepremiér Pavel Rychetský.
Oběti válečného konfliktu ustili i představitelé armády, obyvatelé Prahy a také váleční veteráni. Pro některé z nich jsou ale válečné události dodnes natolik bolestné, že zastíňují i tehdejší radost z konce války:
"Jakou mohu mít vzpomínku, když jsem prošel tři roky koncentrák, před tím Stalinův gulag a pak frontu."
Padlé kamarády si u památníku na náměstí Svobody v Praze připomněli bojovníci za svobodu a zahraniční letci. Jednoho z nich, Františka Fajtla, který se proslavil v bitvách o Francii a Anglii, jmenoval ve středu prezident Havel generálporučíkem. Hodnost brigádních generálů pak nově získali Josef Sedlák, František Maleninský a Ivo Zbořil. Význam tohoto slavnostního aktu zhodnotil na Pražském hradě náčelník generálního štábu Jiří Šedivý:
"Ve jmenování nových generálů vidíme záruku toho, že nově započatá reforma ozbrojených sil bude úspěšně dokončena. Všichni tři nově jmenování generálové jsou generálové nové generace, která je vzdělána na nejvyšších a nejprestižnějších školách strategické úrovně."
Jiřího Šedivého prezident povýšil do nejvyšší vojenské hodnosti - armádního generála.
Naděje českých armádních pilotů, že po letech diskusí politiků konečně dostanou místo zastaralých a dosluhujících letounů sovětské produkce nové moderní stíhačky, se po čtvrtku výrazně zvýšila. Poslanecká sněmovna schválila návrh financování nákupu 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen britsko- švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB. Návrh počítá s tím, že ke splácení úvěrů na nákup strojů poslouží příjmy z privatizace. Návrh financování nákupu stíhaček za více než 60 miliard korun počítá s tím, že česká armáda dostane 20 jednosedadlových a čtyři dvousedadlové Gripeny. První Gripeny by Česko mohlo dostat v říjnu 2004.
Proti návrhu byli ve sněmovně poslanci Občanské demokratické strany a komunisté. Občanský demokrat Jiří Payne vládě mimo jiné vyčítá, že nezvolila při výběru nadzvukových stíhaček jiné a levnější možnosti:
"Jeden z typů strojů, které se běžně používají v Alianci, který by byl na našem území repasován, modernizován a servisován, pravděpodobně v Aeru Vodochody, cena by byla třetinová. Kdybychom chtěli opravdu řešit problém našeho letectva, umíme to řešit za třetinu těch peněz, které nás budou stát Gripeny."
Pobyt českých vojáků v Afghánistánu stát zaplatí dluhopisy za 600 miliónů korun. Jejich vydání schválila Poslanecká sněmovna. V Afghánistánu už působí 6. polní nemocnice. Lékaři by se měli starat o příslušníky mezinárodních vojenských sil a pomáhat místním obyvatelům. Kabinet původně ve sněmovně neuspěl s žádostí o dluhopisy za jednu a čtvrt miliardy korun. Teď žádal polovinu, protože další peníze našel ve státním rozpočtu. Pro dluhopisy zvedli ruku sociální demokraté a lidovci, unionisté opustili sál. Občanská demokratická strana sice s vysláním nemocnice do Afghánistánu souhlasí, ale dluhopisy se jí nelíbí, protože se tak stále více země zadlužuje. Poslanec Martin Kocourek k tomu dodává:
"Jednoduché bavýšení dalších rozpočtových výdajů se jeví už v této chvíli jako značně problematické a nebezpečné. Vychyluje nás velmi daleko od únosného rámce státních financí na rok 2002."
Do neděle 5. května měli čeští krajané v zahraničí možnost registrovat se k červnovým parlamentním volbám. Podle předběžných informací ministerstva zahraničí se v cizině zapsalo k volbám přes 2200 českých občanů. Úplná statistika bude k dispozici později. Čeští diplomaté v různých zemích prakticky shodně přiznali, že zájem o volby je menší, než se původně očekávalo. Pro mnoho krajanů zejména v Austrálii, Spojených státech a Kanadě by byla volba spojena s takovými náklady, že je prakticky vyloučena. Problém s nízkou účastí však nevidí Karel Borůvka z tiskového odboru ministerstva zahraničí nijak fatálně:
"Ty volby jsou poprvé tímto způsobem dělány v zahraničí. Je to pro nás naprosto nová zkušenost. Předpokládám, že po volbách bude jejich vyhodnocení. Možná, že až budou volby za čtyři roky, uvidíme, jakým způsobem se bude volit v zahraničí."
Počty voličů registrovaných na ambasádách přibližně známe, nelze však ještě ani odhadovat, kolik lidí si nechá poslat nebo přiveze z Česka své volební průkazy. V takovém případě se voliči nemusejí předem na zastupitelských úřadech registrovat.
