Týden v ČR
České zpravodajské služby poprvé představily možná rizika, která by mohla provázet listopadový summit NATO v Praze. Materiálem, který je ale důvěrný, se zabývala Bezpečnostní rada státu.
České zpravodajské služby poprvé představily možná rizika, která by mohla provázet listopadový summit NATO v Praze. Materiálem, který je ale důvěrný, se zabývala Bezpečnostní rada státu. Podle mluvčího vlády Libora Roučka vycházely zpravodajské služby především ze zkušeností svých zahraničních kolegů:
"Obsahuje první poznatky o možných bezpečnostních rizicích ohrožujících plánovaný summit. V té informaci je nastíněna i příprava našich zpravodajských služeb, ministerstva vnitra a dalších složek na bezpečnostní zajištění summitu."
Policie předpokládá, že kromě hlav padesáti států přijedou do Prahy v listopadu také stovky demonstrantů. Ti budou protestovat především proti politice Severoatlantické aliance a jejím vojenským operacím.
Stěžejními tématy pražského summitu Severoatlantické aliance budou modernizace a posílení vojenských kapacit a druhá vlna východního rozšíření. Shodli se na tom v Reykjavíku ministři zahraničí 19 členských zemí aliance. Ministři zároveň připravili vše k vytvoření stálé rady NATO-Rusko, která Moskvě umožní spolurozhodovat o bezpečnostních otázkách. Ministr zahraničí Jan Kavan potvrdil, že Rusko nebude při rozšiřování na východ dělat alianci problémy. Dále uvedl, že pro malé země je nejlepší cestou, jak plnit úkoly aliance, další specializace. Česká republika se rozhodla zaměřit na protichemické a protijaderné síly, na pasivní sledovací systémy a na polní nemocnice.
Vláda loni udělila 24 licencí na vývoz lehkých a ručních zbraní. Celkem čeští výrobci a distributoři vyvezli kulomety, samopaly a samočinné pušky za 680 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 23 miliard korun. S těmito čísly seznámilo Bezpečnostní radu státu ministerstvo průmyslu. Demokratické státy občas Česko kritizují za neprůhlednost udělování licencí a prověřování zbrojních firem. Podle informací některých médií vyvážíme zbraně i do takzvaně rizikových zemí. Mluvčí vlády Libor Rouček poprvé upřesnil největší odběratele zbraní z České republiky:
"Nejvýznamnějších země - Spojené státy, Srí Lanka, Švýcarsko, pokud jde o samopaly - Filipíny, Velká Británie, Mexiko, Indonézie a samočinné pušky - Dominikánská republika a Guatemala."
Situace českých Romů se přes úsilí vlády nelepší. Konstatuje to zpráva Českého helsinského výboru o stavu lidských práv v Česku v loňském roce. Diskriminace je také důvodem, proč podle neoficiálních údajů přibližně 70 tisíc českých Romů žádá o politický azyl v různých státech světa. Důvodem je to, že Romové necítí zájem většinové společnosti o zlepšení jejich situace. Potvrdila to i místopředsedkyně Českého helsinského výboru Libuše Šilhánová:
"Je tady nejenom ta xenofobie, kterou zaznamenáváme na mnoha místech, ale je tady tzv. institucionální rasismus, kdy třeba určitý úřad předpokládá, že tady v té oblasti Romové stejně nemohou uspět, tak se o to ani nebudeme snažit a nebudeme se starat. Je potřeba vzdělávat ty pracovníky státní správy a jiné pracovníky, ale je strašně důležitá i ta sebereflexe Romů, aby oni nahlídli sami sebe a pojmenovali ty problémy, jaké jsou ve vztahu k majoritě i mezi nimi."
Údaj, podle něhož z České republiky odešlo do emigrace 70 až 100 tisíc Romů, jak uvádí zpráva Českého helsinského výboru, však považují za nadsazený ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla a vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Ten odhaduje, že českých Romů v zahraničí žije až čtyřikrát méně. Oproti tomu šéf Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský údajům výboru věří.
Zpráva dále upozorňuje na to, že v Česku klesá počet udělených azylů a trvá korupce v policii. Za alarmující pokládá i rodinné násilí na starých lidech a ženách. Podle Petra Bílka z Českého helsinského výboru je podhoubím pro porušování lidských práv nedokonalost české státní správy, jejíž úředníci jsou nekvalifikovaní a podplatitelní:
"Měla by poměrně rchle snížit vzdělanostní deficit mezi svými členy, měla by provádět kvalitnějsí výběrové přijímací řízení. Policejní Prezídium a inspekce ministra vnitra by měli velmi dbát na kvalitu kontrolní práce, zejména těch vnitřních kontrolních mechanismů, které jsou schopny odhalit jak korupční praktiky, nezákonná jednání nebo přímo trestnou činnost policistů."
Kardinál Miloslav Vlk odňal Václavu Wolfovi oficiální pověření vyučovat teologii. Vyhraněně konzervativní Wolf tak už nemůže být pedagogem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Česká biskupská konference zdůvodnila kardinálův krok tím, že Wolf patří, jako někdejší děkan, mezi osoby, které v 90. letech zavinily spory o fakultu a snížení standardu vědecké kvality studia. Potvrdil to mluvčí biskupů Daniel Herman:
"Tento krok je tedy součástí řešení vleklé krize, která na Katolické teologické fakultě několik roků probíhá. Jak podle názorů univerzitních kruhů, tak podle názorů církve je velmi pravděpodobné, že se podaří, aby se teologická fakulta Karlovy univerzity znovu postavila na vlastní nohy a skutečně se stala kvalitním vědeckým ústavem 21. století."
Povolení k další činnosti fakulty by v nejbližší době mělo vydat ministerstvo školství.
A na závěr jev nepříliš častý v České republice. Přes Znojemsko v obci Hevlín se v úterý přehnalo až stokilometrovou rychlostí tornádo. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Profesionální i dobrovolní hasiči zasahovali v Hevlíně až do pozdních večerních hodin. Potvrdil nám to jejich mluvčí Jaroslav Haid:
"Na místě pracovaly na tři desítky hasičů. Celkově se podíleli na odstraňování následků 31 poškozených střech domů, dvou stodol. Dále řada poškozených plotů zahrádek, vyvrácené stromy, kterých bylo snad na šest desítek, protože bilance se teprve upřesňuje. Bylo i potrhané elektrické vedení, tak že tam byla nutná součinnost s Rozvodnými závody. Ty škody byly poměrně rozsáhlé a přesná výše dosud není známa."
V České republice je ročně evidováno zhruba 20 většinou ne příliš silných tornád.
