Týden v ČR
V pondělí večer začal přesun posil pro naši protichemickou jednotku v Kuvajtu. Česká republika je totiž jednou ze čtyř zemí, které kromě USA zapojují své vojenské síly do příprav na případný útok vůči Husajnovu režimu v Iráku.
V pondělí večer začal přesun posil pro naši protichemickou jednotku v Kuvajtu. Česká republika je totiž jednou ze čtyř zemí, které kromě USA zapojují své vojenské síly do příprav na případný útok vůči Husajnovu režimu v Iráku. Z Prahy odletělo celkem šest transportů - zhruba 130 vojáků a velké množství techniky a materiálu. K zásahu spojenců proti Iráku by pak v Kuvajtu mělo být připraveno přes 350 Čechů. Společně s prvním transportem odletěl i zástupce velitele Jiří Gajdoš:
Mezi prvními, kteří odletěli, byl i rotmistr Kamil Pekala:
"Předpokládá se, že na půl roku. Já manželku nemám, mám přítelkyni. Nic mi neřekla, nebylo slov, mohu říct."
Posílení české vojenské účasti v operaci Trvalá svoboda a nasazení českých vojáků do případné mezinárodní vojenské operace proti Iráku schválil minulý týden parlament. Konečné slovo při nasazení vojáků do přímé akce bude mít česká vláda.
České republice nehrozí bezprostřední nebezpečí teroristického útoku, na které by bylo třeba reagovat mimořádným způsobem. Informaci o afghánském teroristickém komandu, které je připraveno vniknout na české území, předala české straně německá zpravodajská služba. Podle Bezpečnostní informační služby lze tuto informaci označit za soubor nekonkrétních podnětů, jakých dostává každý týden několik. Šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan nevyloučil, že jde o dezinformaci:
"Ona má určité prvky, které naznačují, že by mohla být věrohodná. Pokud by ale někdo chtěl udělat nějakou dezinformaci, tak si pomocí těch prvků takovou zprávu sestaví a bude to vypadat věrohodně."
Václav Havel tento týden uzavírá své bezmála třináctileté působení ve funkci prezidenta. V pondělí položil v Lánech na Rakovnicku květiny k hrobu prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
V úterý se při obědě rozloučil s prezidenty Rakouska a Polska, Thomasem Klestilem a Aleksandrem Kwaśniewským. Ve středu odletěl na Slovensko, na poslední zahraniční návštěvu v prezidentské funkci. Setkal se s řadou herců a politiků, mimo jiné i se svým protějškem Rudolfem Schusterem. Ten ocenil Havlův neměnný postoj ke Slovenské republice i víru v její životaschopnost, kterou nikdy neztratil:
"Bol to práve on, ktorý aj v čase, keď Slovensko malo problémy, veril, že Slovensko sa vráti do tejto rodiny ako posilnený člen."
Prezident Schuster ocenil Václava Havla nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Bílého dvojkříže I. třídy.
V neděli šestašedesátiletý Václav Havel opustí prezidentský úřad. Jeho nástupce však stále není znám.
Parlamentní strany v Česku se intenzivně snaží vyřešit rébus, jak dál postupovat ve volbě nástupce Václava Havla. Sociální demokraté si přejí ještě třetí pokus o zvolení prezidenta parlamentem. I po dvojí neúspěšné volbě hlavy státu je převážná většina krajských lídrů strany přesvědčena, že se společný kandidát vládní koalice najde. Předseda karlovarských sociálních demokratů Jakub Pánik si myslí, že najít nestranického kandidáta přijatelného pro všechny členy vládní koalice je přímo povinností této strany jako nejsilnější v kabinetu:
Předseda lidovců Cyril Svoboda vidí dohodu všech stran na jediném jméně jako nutnou podmínku. Jedním z těch, kteří by přicházeli v úvahu, je podle něj i Otakar Motejl. Ten ale některým regionálním organizacím sociálních demokratů nevyhovuje. O podpoře Otakara Motejla nebo vicepremiéra Pavla Rychetského nejsou přesvědčeni ani komunisté.
Podle občanské demokratky Evy Dundáčkové se těžko podaří vládní koalici najít přijatelného prezidentského kandidáta pro další volbu parlamentem. Občanští demokraté deklarují, že podpoří jen svého kandidáta Václava Klause. Podle Dundáčkové je bezpředmětné se znovu o parlamentní volbu pokoušet:
"Občanská demokratická strana v tuto chvíli je přesvědčena, že nastala doba, kdy je třeba vyhovět požadavkům a náladě ve veřejnosti a uskutečnit přímou volbu."
Cyril Svoboda věří, že přijatelný nástupce Václava Havla bude nalezen a zvolen ve třetí volbě parlamentem. Podle něj je důležité, aby osobnost, navržená na tento úřad, nebyla prototypem politických stran:
"Byť bude dělat chyby a bude se mýlit v budoucnu, což se samozřejmě stane, abychom měli jistotu, že nebude pod vlivem žádné politické strany nebo nějaké vlivové skupiny. Pokud udělá chyby, udělá je jako on sám nebo ona sama. Může to být i žena."
"Vím, že jsem cenu nedostal kvůli Šimonu Pánkovi, protože to v zásadě není nic. Cenu dostal Člověk v tísni, já jsme byl zvolen tím symbolem a děkuji."
Humanitární společnost Člověk v tísni, kterou Šimon Pánek před deseti lety založil, zatím v 25 zemích světa rozdělila materiální pomoc v hodnotě jedné miliardy korun. Cena Evropan roku je spojena i s finanční částkou 10 tisíc eur, tedy zhruba 300 tisíc korun. I ty se Šimon Pánek rozhodl použít pro humanitární pomoc:
"Já jsem se rozhodl ji věnovat jako základní kapitál do veřejné sbírky na pomoc obětem násilí v Nepálu."
Fond má sloužit na podporu pro vdovy a sirotky po Nepálcích, kteří zahynuli kvůli maoistickým bojůvkám. Člověk v tísni chce v Nepálu pomáhat i na rozvojových a školních projektech.
