Týden v ČR
V neděli 2. února skončilo funkční období prezidenta Václava Havla; Otázka, kdy a jakého nového prezidenta bude mít Česká republika, je stále nejasná; České ministerstvo zahraničí se dopisem vyzývajícím k větší podpoře USA v irácké krizi, který vedle sedmi evropských premiérů podepsal také Václav Havel, nezabývalo; V Praze jezdilo v pondělí i přes stávku tramvajáků téměř 90 procent všech souprav.
V neděli 2. února skončilo funkční období prezidenta Václava Havla. S veřejností se rozloučil krátkým projevem, v němž občanům České republiky poděkoval za důvěru a sympatie. Mimo jiné řekl:
Jak šestašedesátiletý Václav Havel, který stál v čele státu téměř 13 let, řekl, je sice mrzuté, že po jeho odchodu zůstane země nějaký čas bez hlavy státu, není to však katastrofa. Na adresu svého nástupce poznamenal:
"Bude stát v čele státu v době snad méně vzrušené než v jaké jsem byl svou funkci pověřen já, ale nikoli nezajímavé. Spíš naopak. Teprve doba, která nyní nadchází, reálně ukáže, do jaké míry už jsme plnohodnotnou součástí demokratického světa."
A taková byla poslední slova projevu Václava Havla:
"Milí přátelé, loučím se s vámi jako váš prezident, zůstávám s vámi jako váš spoluobčan."
Prezidentské pravomoce si nyní mezi sebou rozdělí šéfové Poslanecké sněmovny a vlády Lubomír Zaorálek a Vladimír Špidla. S oběma se odstupující prezident ještě v neděli sešel. Shodli se přitom, že ze současného stavu nevyplývají pro Českou republiku žádné ústavní problémy:
"Některé kompetence nepřecházejí - a má to své dobré ústavní důvody - na žádného z nich. Nejsou to takové, které by nevydržely býti neplněny do okamžiku nástupu nového prezidenta. Já jsem rád, že jsem se o těchto věcech mohl klidně a věcně domluvit právě s těmito dvěma pány."
Otázka, kdy a jakého nového prezidenta bude mít Česká republika, je stále nejasná. Dohoda na koaličním prezidentském kandidátovi ztroskotala dříve než ji vládní partneři uzavřeli.
"Považuji za zcela vyloučené kandidovat bez podpory celé vládní koalice a ještě dalších politických subjektů. Zdá se mi, že s ohledem na předběžné postoje našich koaličních partnerů bude nejmoudřejší přikročit přímo k přímé volbě."
Ve středu pak Pavel Rychteský na svou kandidaturu definitivně rezignoval.
Pokud jde o prezidentského kandidáta, jasno mají zatím jen občanští demokraté, kteří trvají na Václavu Klausovi. Jsou předsvědčení, že pokud by byla mezi parlamentními stranami politická vůle, mohla by se přímá volba prezidenta konat už v polovině června, souběžně s referendem o vstupu země do Evropské unie.
"Předběžné stanovisko vedení poslaneckého klubu je takové, že chceme třetí volbu a chceme ve třetí volbě aktivně spolupůsobit ke zvolení prezidenta. Nechceme dále protahovat určitou prezidentskou krizi."
Popíchnout politiky, kteří se nedokáží shodnout na nástupci Václava Havla, a ukázat jim, že při přímé volbě může být všechno jinak, se rozhodla skupina tří českých hudebníků. Připravili podle vlastních slov seriózní akci "Karel Gott - prezident". "Měli jsme prezidenta dramatika, tak co by nemohl být prezidentem zpěvák", řekl jeden z nich, rocker Aleš Brichta. Karel Gott nejdříve prohlásil, že by mohl zvážit svou kandidaturu v přímé volbě prezidenta, ale posléze i od tohoto záměru ustoupil.
České ministerstvo zahraničí se dopisem vyzývajícím k větší podpoře USA v irácké krizi, který vedle sedmi evropských premiérů podepsal také Václav Havel, nezabývalo. Šéf diplomacie Cyril Svoboda bere Havlův krok jako fakt a jeho osobní názor. Zopakoval, že pro případnou operaci proti Iráku je pro Českou republiku rozhodující mandát Rady bezpečnosti OSN:
"Naše rozhodnutí o zapojení české protichemické jednotky, která je dnes v Kuvajtu, do případné vojenské operace za trvání mandátu a že očekáváme nový akt Rady bezpečnosti OSN. My pouze nedefinujeme formu toho rozhodnutí. Ideální by bylo, kdyby šlo o rezoluci Rady bezpečnosti. Nepůjde-li o rezoluci, musí jít o její kolektivní rozhodnutí. Forma zkrátka není rozhodující. Rozhodující je obsah."
"Ta žaloba bude podána ještě dnes nebo, v případě jakýchsi procedurálních věcí, nejpozději zítra ráno. Na základě rozhodnutí o legálnosti či nelegálnosti stávky budeme pokračovat v dalších právních krocích, které nám právo nebo legislativa České republiky umožní."
Žalobu podala také Federace řidičů tramvají. Jak prohlásil její šéf Antonín Dub, kvůli zásahu policie a bezpečnostní agentury Dopravního podniku v několika tramvajových vozovnách. Proti stávkujícím řidičům bylo podle Duba použito fyzické násilí. Po incidentu prý dostali řidiči strach. Ve stávce jich nakonec z původních 80 procent zůstalo 30. Jak Dopravní podnik, tak policie Dubova tvrzení o násilí odmítají.
