Týden v ČR

Vzpomínka na Pražské povstání před budovou ČRo v Praze, foto: ČTK

Lidé v Česku si tento týden připomněli 58. výročí Květnového povstání českého lidu a konce druhé světové války. 5. května před 58 lety se po rozhlasových vlnách z Prahy ozvalo volání o pomoc a výzva Pražanům k obraně rozhlasu. I letos se proto před budovou Českého rozhlasu v Praze konal pietní akt.

Vzpomínka na Pražské povstání před budovou ČRo v Praze,  foto: ČTK
Lidé v Česku si tento týden připomněli 58. výročí Květnového povstání českého lidu a konce druhé světové války. 5. května před 58 lety se po rozhlasových vlnách z Prahy ozvalo volání o pomoc a výzva Pražanům k obraně rozhlasu. I letos se proto před budovou Českého rozhlasu v Praze konal pietní akt.

Představitelé politického života, armády i bojovníků za svobodu položili k pamětním deskám se jmény obětí bojů o rozhlas věnce. Premiér Vladimír Špidla zdůraznil, že Pražské povstání nebylo nahodilou akcí:

Vzpomínka na Pražské povstání před budovou ČRo v Praze,  foto: ČTK
"Pražské povstání nebylo pouhým spontánním výbuchem lidí toužících po svobodě a snažících se urychlit příchod této svobody třeba jen o několik minut. Bylo důležitým projevem celkového českého odboje, který chystal toto povstání v podstatě už od roku 1939 za cenu obrovských ztrát."

Ve čtvrtek, v den výročí konce druhé světové války, položili nejvyšší čeští ústavní činitelé věnce ke hrobu Neznámého vojína na pražském vrchu Vítkov. Pražský primátor Pavel Bém při této příležitosti řekl:

"Klid zbraní v tehdejším Československu, který nastal v některých případech i o několik dní později, to vše je součást tradice našeho národa. Já si nesmírným způsobem vážím každého ztraceného života a jsem přesvědčen, že odkaz druhé světové války zůstane navždy živý tak, aby se něco podobného už nikdy nemohlo opakovat."

Pietní akty, připomínající Pražské povstání a konec druhé světové války, proběhly tento týden na mnoha místech České republiky.


Válka v Iráku skončila, končí i mise českých chemiků v Kuvajtu. Do konce května by se měli všichni vrátit zpět do České republiky. To bylo hlavní poselství, se kterým přijel český ministr obrany Jaroslav Tvrdík za vojáky 1. česko-slovenského praporu chemické, biologické a radiační ochrany. V Camp Doha čekaly na ministra Tvrdíka nastoupeny čtyři stovky vojáků:

Jaroslav Tvrdík v Basře,  Irák,  foto: ČTK
"Když jsem se s vámi viděl minule, posílal jsem vás rozkazem v podstatě do boje. Dnes mám poslání mnohem radostnější - oznámit, že se celý kontingent po úspěšném splnění svého úkolu k 1. červnu vrací do České republiky."

Na všech vojácích je vidět úleva a všichni se už těší zpátky domů. Jak nám potvrdil Radim Klacl, z Kuvajtu odjíždějí s dobrým pocitem:

"Já mám velmi dobrý pocit z toho, že jsme na vysoké úrovni reprezentovali Armádu České republiky. To je opravdu velmi pěkný pocit. Také mě těší, že se všichni vracíme domů živí a zdraví."


Experti vládní koalice se v neděli na zámku v Kolodějích shodli na snižování vysokých rozpočtových deficitů. Schodek veřejných financí by se měl zatím snížit na 4 procenta hrubého domácího produktu. Ušetřit by se mělo například změnou důchodového systému. Podle premiéra Vladimíra Špidly by se věk pro odchod do důchodu měl prodloužit na 63 let:

Vladimír Špidla a Bohuslav Sobotka na zámku v Kolodějích,  foto: ČTK
"S tím, že bude stejný věk odchodu do důchodu po určité době pro ženy i pro muže a přechod na jeden typ předčasného důchodu, zrušení náhradní doby pro účely důchodového systému mezi 15 a 18 lety, tzn. v době přípravy na povolání."

Jak sdělil ministr financí Bohuslav Sobotka, experti se také shodli na tom, že počet zaměstnanců ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy se nebude zvyšovat:

"Jedná se o zásadu, že by neměl být zvyšován počet tabulkových míst v těchto ústředních orgánech státní správy nad současný počet, tj. 19 200 zaměstnanců, s tím, že dopady vstupu do EU musejí jednotlivé resorty promítnout v rámci stávajících počtů, tzn. restrukturalizací a úsporami. K otázce snižování počtů zaměstnanců ve veřejném sektoru se vrátíme ještě příští neděli."

Ministr Sobotka věří, že konečnou podobu reformy kabinet schválí nejpozději v polovině roku.


Agrofarma v Dolních Lažanech,  foto: ČTK
V Česku se objevil pátý případ tzv. nemoci šílených krav. Státní veterinární správa potvrdila pozitivní výsledek testu při porážce dojnice, která pochází z chovu společnosti Agrofarm v Dolních Lažanech na Třebíčsku. Kvůli nákaze mají být utraceny čtyři vrstevnice nakaženého zvířete a jeho potomek. Jak řekl ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský, další výskyt nemoci se dal v menší míře očekávat:

skot
"V podstatě jsme až dosud vyšetřili kolem 350 tisíc kusů skotu, čili na jeden pozitivní případ připadá zhruba 70 tisíc vyšetření, což je opravdu velmi nízký výskyt. My jsme více méně očekávali, že několik takových případů ještě bude."

Ti, kteří jedí hovězí, se ale podle šéfa Českého svazu zpracovatelů masa Ladislava Steinhausera nemusejí ničeho bát. Podle něj české maso obstojí i v Evropské unii:

"Česká republika je v současné době brána jako stát, který je bezpečný z tohoto hlediska. Vůbec nic se tedy nezmění. To je zkrátka jenom doplnění celé mozaiky, která již existuje."

Nemoc BSE se v Česku opět objevila zhruba po sedmi měsících.


12 tisíc eur mezi sebou vybrali naši krajané v Chorvatsku po záplavách, které loni v srpnu postihly velkou část Čech. V úterý je předali Základní škole v pražské Velké Chuchli, která patřila k nejpostiženějším částem hlavního města. Jak upřesnil ředitel tamní základní školy Jiří Kovařík, budovu školy velká voda sice ušetřila, zatopena ale byla mateřská školka:

"Součástí školy je i mateřská škola a ta je v záplavové oblasti. Toho 13. srpna byla zatopena až po střechu, koukaly jí jenom komínky. Takže všechno bylo zničeno, nedá se zachránit vůbec nic."

Na vybavení náhradních prostor pro předškoláky je určena sbírka chorvatských krajanů. Podle předsedkyně Svazů Čechů v Chorvatsku Lenky Janotové tak chtěli alespoň symbolicky oplatit pomoc, kterou jim Česká republika poskytla v roce 1991 za války v bývalé Jugoslávii:

"Mnozí Češi, Chorvaté a příslušníci ostatních národů nemohou zapomenout na to, že tady u Vás bylo takových čtyři až pět měsíců tisíc pět set našich dětí a matek s malými dětmi a že jim Česká republika neposkytla jenom přístřeší, ale pocit druhého domova."

Ředitel chuchelské školy Jiří Kovařík ocenil především to, že krajané v Chorvatsku se na povodňovou sbírku skládali, jak řekl, "euro po euru".