Týden v ČR
Nejvyšší ústavní činitelé se ve středu sešli na Pražském hradě. Schůzku svolal prezident Václav Klaus proto, že českou politickou scénu znepokojují žádosti sudetských Němců o odškodnění a procesní úspěchy Františka Oldřicha Kinského, který se soudí o majetek za 40 miliard korun.
Nejvyšší ústavní činitelé se ve středu sešli na Pražském hradě. Schůzku svolal prezident Václav Klaus proto, že českou politickou scénu znepokojují žádosti sudetských Němců o odškodnění a procesní úspěchy Františka Oldřicha Kinského, který se soudí o majetek za 40 miliard korun. Jak ale uvedl Václav Klaus, politici se žádnou konkrétní kauzou nezabývali:
Politici se shodli, že nadále platí společenský a politický konsensus 90. let, pokud jde o vypořádání se s minulostí. Proto je ale podle nich potřebné, aby byla reprezentace českého státu jednotná navenek i dovnitř. Na rozdíl od minulého týdne, kdy se politici sešli ve stejné záležitosti u premiéra Vladimíra Špidly, se tentokrát nehovořilo o možných změnách zákonů k restitucím, ani o apelu na Nejvyšší soud, aby vydal sjednocující stanovisko pro soudy nižších stupňů k žalobám, jako jsou ty Kinského.
Politolog Zdeněk Zbořil soudí, že schůzka u prezidenta jinak skončit nemohla:
"Já si myslím, že nemohli udělat ani víc ani méně. Kdyby udělali víc, zasahovali by do pravomocí nezávislého soudnictví. Kdyby udělali méně, anulovali by nebo napadli politická rozhodnutí, která politici udělali v roce 1990 a později, až po tu loňskou parlamentní deklaraci."
Odboráři zatím nechystají protestní akce proti reformě veřejných financí. Rada Českomoravské konfederace odborových svazů se v pondělí dohodla, že bude tento měsíc lobbovat u poslanců za pozměňovací návrhy. Ty se budou podle šéfa odborářů Milana Štěcha týkat hned několika bodů chystané reformy:
"Budou zaměřeny na nemocenské dávky, na oblast důchodů, kde se soustředíme na odchodový věk, na problematiku předčasného odchodu a na započítávání doby studia, to znamená zejména doby vysokoškolského studia. Dále budou pozměňovací návrhy zaměřeny na zavedení pátého pásma u daně z příjmu a odstranění studené progrese."
Odboráři se znovu sejdou 11. srpna. Pokud nebudou spokojeni s projednáváním reformy, nevylučují, že připraví protestní akce.
Český vzdušný prostor budou hlídat vypůjčené starší stíhačky. Tento návrh schválila ve středu vláda. Dosluhující Migy 21 by mělo v příštích pěti letech nahradit 12 použitých nadzvukových letounů a dva cvičné. Ministr obrany Miroslav Kostelka má oslovit devět aliančních států, aby nabídly české armádě pronájem, prodej nebo leasing stíhaček. Do 30. listopadu se vláda rozhodne, které nabídce dá přednost.
"Podle našich předběžných výpočtů budeme moci vyčleňovat na takovýto způsob pořízení letounů zhruba do 1,5 miliardy ročně, ale částečně včetně provozu s tím, že jakýkoliv způsob pořízení je pro nás možný - ať leasing, nebo nákup za zbytkovou cenu, nebo propůjčení. Bude to všechno stanoveno v kritériích, kterými jsou cena plus interoperabilita v rámci NATO."
Důležité je, aby letadla byla kvalitní. To je názor velitele vzdušných sil Jana Vachka. Vysvětlil nám také, kolik letounů potřebuje armáda získat:
"Skutečně to minimum je jedna letka. Pro laiky - jedna letka je počet zhruba 14 až 18 letounů. Jde o to, že ty letouny se musí střídat. Ve službách mají určité předepsané práce, pak něco jako garanční prohlídky, my víme, kolik letounů musíme využívat pro obranu vzdušného prostoru. Když dvojice odstartuje, musí ji vzápětí nahradit další dvojice, která je připravena ke vzletu. Z těchto výpočtů nám tedy vychází minimálně jedna letka. Já věřím tomu, že naše reprezentace zajistí takové letouny, které jsou schopné po řadu let plnit tyto úkoly protivzdušné obrany."
České občanství budou moci znovu získat Češi, kteří se v období od roku 1994 do září 1999 stali občany Slovenska a o české občanství tak přišli. Možnost mít dvojí občanství - nejen slovenské, ale i české - teď těmto lidem umožňuje vládní novela, kterou schválili poslanci. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse se novela, odstraňující někdejší příliš tvrdý přístup úřadů, týká zhruba 23 tisíc lidí:
"Je to ta skupina občanů, která musela nabýt nebo nabyla státní občanství určením mezi lety 1994 a 1999 do doby, než platilo současné znění zákona o nabývání a pozbývání státního občanství."
Už více než týden obíhá kolem Země česká družice Mimosa. Má na palubě mimořádně citlivý přístroj - akcelerometr - k měření sil, které všechny družice umístěné do 2 tisíc kilometrů od povrchu brzdí a způsobují jejich pád zpět na Zemi. To bude časem také osud Mimosy, vysvětluje manažer projektu Radek Peřestý:
"Mělo by k tomu ale dojít zhruba za takových sedm až devět let, podle intenzity sluneční aktivity, která má zásadní vliv třeba právě na tu hustotu atmosféry. My sami bychom rádi věděli, jak dlouho naše družice na oběžné dráze bude a je to přesně to, co vlastně chceme tím našim akcelerometrem nakonec zlepšit - zlepšit předpovědi pobytu družic na umělých drahách kolem Země."
