Týden v ČR
Od prvního ledna roku 2004 podraží v České republice některé služby a řada výrobků. Čeští poslanci totiž - po vzoru Evropské unie - rozhodli o přesunutí části zboží a služeb ze snížené, pětiprocentní sazby do základní sazby 22 procent. Místopředseda rozpočtového výboru, opoziční občanský demokrat Martin Kocourek kritizuje, že se zbytečně brzy přibližujeme úrovni běžné v Evropské unii.
Od prvního ledna roku 2004 podraží v České republice některé služby a řada výrobků. Čeští poslanci totiž - po vzoru Evropské unie - rozhodli o přesunutí části zboží a služeb ze snížené, pětiprocentní sazby do základní sazby 22 procent. Místopředseda rozpočtového výboru, opoziční občanský demokrat Martin Kocourek kritizuje, že se zbytečně brzy přibližujeme úrovni běžné v Evropské unii:
"Myslím, že jsme měli za povinnost se přizpůsobit od prvního května a vláda, vzhledem k tomu, že špatně hospodaří, tak občany obírá o peníze již od prvního ledna. To považujeme za nefér."
Ani podle analytika společnosti Wood and Company Jana Sýkory jsme kvůli sjednocování daňových sazeb s Evropou nemuseli s tímto krokem tak pospíchat. Stačil by až 1. květen příštího roku, navíc ani sazbu 22 procent po nás nikdo nechce:
"Tady bohužel stát nejde tou slibovanou cestou sbližování obou sazeb, to znamená dostat se na nějakou průměrnou jednotnou sazbu, řekněme 15 či 17 procent, což jsou sazby běžné v Evropské unii."
Řada poslanců navrhla další dílčí změny zákonů, které obsahuje reforma veřejných financí. Špidlova vláda přitom věří, že hlavní směr této reformy zůstane zachován. Optimistou je i ministr financí Bohuslav Sobotka. Zvlášť poté, co koaliční poslanci prosadili zákon o DPH:
"Očekávám, že obdobným způsobem bude schválen zákon o spotřební dani a očekávám, že i koaliční návrhy reformních zákonů získají podporu všech koaličních poslanců."
"Reforma veřejných financí, která se snaží ušetřit především na důchodcích, zaměstnancích, lidech nemocných a na dalších skupinách osob, které se nemohou účinně bránit, podle mého názoru ve shodě s programem skutečně levicové politické strany není."
Jako protiútok chystala sněmovní opozice na pátek hlasování o vyslovení nedůvěry současné vládě. Do jednání Sněmovny se toto hlasování podařilo prosadit Občanské demokratické straně. S pouhou podporou komunistů však neuspěli.
Češi, kteří si po rozdělení Československa vybrali slovenské občanství, a ztratili tak občanství české, mají nyní možnost je znovu získat. Sněmovna v úterý schválila novelu zákona, která jim dvojí občanství umožňuje.
"Samozřejmě v době federace nikdo nedával důraz na to, jaké občanství má jeho dítě. Mnoho lidí si to ani neuvědomovalo. A najednou se stalo, že v rodině jsou i děti s rozdílným občanstvím. Jedno se narodilo v Čechách, má české občanství, druhé většinou už na Slovensku, má slovenské a máme i takové rodiny, které mají třetí dítě, a to má obojí občanství."
Nové opatření se podle ministra vnitra Stanislava Grosse může týkat až 23 tisíc lidí. O občanství budou moci Češi žijící na Slovensku žádat prostřednictvím českého ministerstva vnitra nebo krajských úřadů.
"Pražské matky zorganizovaly závod kočárků, ve kterém poukázaly na to, že auta parkují v křižovatkách a na chodnících tak, že mnohdy není možno vůbec projít. V pondělí proběhla akce Automat, kdy volné sdružení umělců, občanů, aktivistů a dalších pořádalo happening s divadlem a protestním průvodem po Václavském náměstí a na krátkou chvilku také zablokovali magistrálu, která odděluje Národní muzeum od Václavského náměstí."
"Skleník nebude koncipován jako sbírka jednotlivých skupin rostlin, tak že se nebudeme věnovat ani rostlinám nejvzácnějším, ani rostlinám nejhezčím, nejdekorativnějším, ale celý skleník bude osázen jako biotopy jednotlivých geografických celků. To znamená, že tam budou zastoupeny všechny složky vegetace, od stromů až po trávy, přes epifytní rostliny, liány, trvalky, cibuloviny, letničky a tak dále."
Po zkušebním provozu by měl být skleník zpřístupněn návštěvníkům v polovině příštího roku.
